K odchodu Řecka z eurozóny přispívají i výsledky minulý voleb, když strany podporující reformy a úsporná opatření nezískali v parlamentu většinu.
Vláda, která by podpořila plány sjednáno s Evropskou unií a Mezinárodním měnovým fondem pravděpodobně nevznikne a řecké problémy se prohloubí.
Jörg Asmussen, člen Evropské centrální banky (ECB) upozornil, že pokud chce Řecko i nadále dostávat pomoc z EU, musí dodržovat dohodnuté ekonomická opatření. „Rozhodnutí zůstat v zóně jednotné měny je v rukou Řeků … Musí jim být jasné, že k programu rozpočtové úspornosti není alternativa,“ zdůraznil Asmussen.
Podobné upozornění a varování se podle agentury AFP dají brzy očekávat ze států EU. Německo se již dříve vyjádřilo, že nepřipadá v úvahu nové projednávání nebo zmírňování řeckého záchranného plánu.
Řecko by mělo do konce tohoto týdne dostat další pomoc z EU ve výši 5,2 miliardy eur. Zda peníze do Řecka přijdou, ještě nemusí být jisté. V nedělních volbách se do řeckého parlamentu dostalo sedm stran. Jen dvě z nich však podporují plán úspor, sjednaný z EU.
Tyto dvě strany – pravicová Nová demokracie (ND) a socialistická strana PASOK, v současnosti ale nemají v parlamentu většinu. Nová demokracie se už o sestavení vlády pokusila, ale společnou řeč s ostatními stranami nenašla. Podobně dopadla Koalice radikální levice (SYRIZA), která skončila ve volbách na druhém místě. Třetí strana ve volbách – PASOK pravděpodobně vládu také nesloží.
Nepředpokládá se, že se strany dohodnou a budou mít většinu v parlamentu.
Vše nasvědčuje tomu, že si Řekové volby zopakují 17. června. Zde se ale předpokládá, že extrémistické strany získají ještě větší počet hlasů. Tyto strany i přes tlakem z řad EU a MMF nechtějí pokračovat v úsporné reformní politice.