Při výstavbě dálnic chce ministerstvo dopravy nadále využívat zejména peníze Evropské unie (EU) a státního rozpočtu. V případě potřeby však uvažuje io využití úvěrů a zdrojů přes projekty veřejno-soukromého partnerství (PPP). O použití peněz střadatelů v penzijních fondech na výstavbu dálnic se podle ministra dopravy Jána Počiatka zatím pouze mluví, ale ještě nikdo neviděl konkrétní návrhy. Tyto zdroje by mohly být použity jen jako dodatečné, pokud hlavní prostředky nebudou stačit.
„V dlouhodobém horizontu je prioritou vyčerpat eurofondy,“ řekl v úterý Počiatek po HNClube o zabezpečení zdrojů na výstavbu dálnic. Podle něj totiž může být problém využít všechny prostředky k dálnice v současném programovacím období čerpání eurofondů. Čerpání zdrojů EU a státního rozpočtu na výstavbu dálnic dosáhlo v květnu 30% možných prostředků a na rychlostní silnice 36%.
Přípravu projektů a množství faktorů podle ministra bývalá vláda zanedbala, přičemž náprava chyb bude vyžadovat extrémní námahu. „Ve střednědobém horizontu paradoxně máme dostatek prostředků na financování úseků, které jsou připravovány. Problém je, že nemáme dostatek záložních projektů, kterými bychom to mohli alternovat,“ uvedl dále Počiatek. Přesto se neobává, že by ve střednědobém období chyběly na dálnice právě zdroje střadatelů v důchodových správcovských společnostech. „Otázka je, že když zakcelerujeme přípravu a budeme mít více projektů nebo projekty budou převyšovat možnosti, které máme, co potom udělat,“ dodal Počiatek.
Důchodové správcovské společnosti navrhují v rámci připravovaných změn prodloužit lhůtu splatnosti v garantovaném fondu na deset nebo patnáct let. „Čím se vytvoří základní předpoklad pro to, aby správcovské společnosti mohly investovat do dlouhodobých projektů. Věříme, že se konečně udělá průlom v tom, aby mohli investovat do dlouhodobých projektů, abychom dosáhli vyšší výnos pro naše střadatele,“ řekl předseda představenstva společnosti Allianz – Slovenský důchodová správcovská společnost, as Jozef Paška. Podle něj zatím se pro to neudělalo nic a podle současné legislativy, i po změnách, které nastavila bývalá vláda, je srovnávací období v garantovaném fondu pouze devět měsíců. „Toto je překážka, abychom mohli investovat do dlouhodobých projektů,“ dodal.
Správcovské společnosti přitom nemají primární zájem investovat peníze střadatelů konkrétně do dálnic. Stát má totiž momentálně dostatek zdrojů i různé možnosti financování jejich výstavby. „Z našeho pohledu je důležité, abychom dostali možnost investovat do dlouhodobých projektů, aby byly vyšší výnosy. Neříkáme konkrétně, že to musí být slovenský dálnice nebo jaderné elektrárny,“ pokračoval Paška.
Ministr si umí představit účast důchodových správcovských společností na financování výstavby dálnic formou PPP. Tento způsob by podle něj mohl být využit zejména při výstavbě obchvatu Bratislavy na dálnici D4. Za zjednodušené označil představy, že penzijní společnosti z 5 mld.. eur, které spravují, dají zhruba 1 mld.. eur na dálnice. „Takhle jednoduše to vůbec nefunguje. Stát nemá problém si půjčit peníze. Toto není primární problém. Máme limitován deficit (veřejných financí), toto je základní problém,“ uvedl Počiatek s tím, že se budou snažit najít princip využití penzijních zdrojů při výstavbě dálnic. Aktuálně to podle ministra je, jen třeba najít mechanismus. „Je to velmi problematické, jak to udělat opravdu tak, aby to splňovalo všechny parametry a pravidla hry, které definovala EU,“ dodal Počiatek. Zatím však nikdo neřekl, jak by to konkrétně fungovalo. Konkrétnější návrh podle Počiatka nepřišel ani od důchodových správcovských společností.
Penzijní společnosti investovaly do nákupu domácích státních dluhopisů průměrně 30% prostředků, ale jde o dluhopisy s krátkou dobou splatnosti as výnosy kolem 1%. V případě, že by mohli investovat i do dlouhodobých projektů, výnosy by mohly vzrůst na 4 až 4,5%. „Pro správce je důležité, aby se tyto podmínky vytvořili proto, aby se konečně mohlo skutečně mluvit v penzijních fondech o vyšších výnosech,“ dodal Paška. Plánované omezení odvádění peněz střadatelů do 2. důchodového pilíře znamená podle něj zejména ohrožení tohoto systému. „Považujeme redukci příspěvků doslova za hrozbu kolapsu,“ uzavřel Paška.
To, že není připraven žádný projekt využití penzijních zdrojů na výstavbu dálnic, není dobré podle generálního ředitele Výzkumného ústavu dopravního, as v Žilině Ľubomíra palčáky. „Při důchodových správcovských společnostech je duální efekt. Nejen že se dají získat finance, ale také zlepšit úspory občanů. Momentálně je tam začarovaný kruh, ze kterého se neumí pohnout,“ uvedl pro agenturu SITA odborník na dopravu.
Partner poradenské společnosti KPMG na Slovensku Ľuboš Vančo tvrdí, že resort dopravy při financování výstavby dálnic z různých zdrojů postupuje správně. „Snaží se hledat optimální variantu mezi třemi velkými skupinami možného financování,“ řekl pro agenturu SITA. Financování dálnic je podle něj možné zejména ze státního rozpočtu a eurofondů, půjček a přes PPP projekty. „PPP projekty jsou někde mezi a záleží na koncepci, která potenciálně může být vybrána přes PPP projekt a tam je i element úročených půjček a různé jiné elementy,“ dodal Vančo.