Takový průzkum ING uskutečnila i loni a výsledky se přitom zhoršily, protože v loňském roce financím porozumělo 12% respondentů. Podle generální ředitelky ING pro pojištění a důchody ČR / SR Renata Mrázová přitom paradoxně vyšly jako nejvzdělanější Řekové. Za nimi skončili ve finančních znalostech Holanďané, následně Maďaři a Češi. Před Slovensko se výsledky dostaly i Bulhaři, Rumuni a Poláci. Za námi skončili už jen Španělé a Turci.
Finanční sebevědomí Slovákům podle Mrázová nechybí, realita je však opačná. Největší problémy lidem dělají otázky o spoření. Počítání úroků nebo výnosů z vkladů šlo jen 34% Slovákům. Kdy se podle Mrázová v otázce objevily procenta, Slováci byli „ztraceni“.
V případě nenadálé finanční odměny bychom si více než polovinu z ní uložili jako úspory do banky. Tím jsme se v průzkumu zařadili mezi najsporivejšie národy hned za Nizozemců. Až 55% Slováků má finanční rezervu na úrovni jednoho až šest měsíčních příjmů a 24% nemá uspořené vůbec nic.
Přestože zadluženost obyvatelstva neustále roste, naše znalosti se podle Mrázová z roku na rok zhoršují. V úvěrech se podle průzkumu vyzná ani ne polovina Slováků. „Zdá se, že Slováci se příliš spoléhají na obecné informace a neorientují se v detailech půjček,“ řekla Mrázová.
Slabou orientaci ve financích dokladuje i odpověď na otázku, s kým se Slováci řadí o finančních otázkách, přičemž 28% se spoléhá na sebe a až 56% se řadí se svou rodinou. Pouze 7% oslovuje někoho dalšího, jako například finančních zprostředkovatelů. „Pokud zkombinujeme vysokou důvěru v rodinu jako zdroj poradenství v oblasti financí a katastrofální nízkou úroveň znalostí Slováků, výsledkem je nerozumný až rizikový způsob, jak zacházíme se svými financemi od úspor a úvěrů až po pojištění,“ konstatovala Mrázová.