Eurozóna zvažuje, že by si její budoucí stálý záchranný fond ESM mohl neomezeně půjčovat od Evropské centrální banky (ECB), a tak razantně zvýšit svou „palebnou sílu“. S odvoláním na nejmenované zdroje z eurozóny to v úterý napsal německý deník Süddeutsche Zeitung.
Autor: Shutterstock
Tuto myšlenku podle něj podporují Francie, Itálie i někteří vedoucí představitelé ECB, proti je zatím vláda v Berlíně a německá centrální banka.
Model, o kterém se podle mnichovského deníku diskutuje, předpokládá, že by ESM měl v budoucnu podporovat země postižené dluhovou krizí jako Španělsko nebo Itálie rozsáhlým nákupem jejich státních dluhopisů. Od uměle vytvořeného poptávky si zastánci plánu slibují snížení úroků těchto cenných papírů. Aby se zabránilo tomu, že se fondu utratit peníze, měl by ESM dostat možnost nakoupené dluhopisy ukládat v ECB jako jistinu a výměnou za ně získat další finance.
Podle Süddeutsche Zeitung by tak ESM získal prakticky neomezenou „palebnou sílu“, tedy možnost intervenovat na pomoc postiženým státům, a navíc by se tím utišili permanentní debaty, zda disponuje dostatkem prostředků. Stoupenci této myšlenky dokonce věří, že poskytnutím takové „bankovní licence“ fondu by se uklidnila situace na finančních trzích, napsal deník.
„Tato myšlenka existuje již delší dobu, ale nikdy jsme o ní konkrétně nemluvili,“ řekl deníku nejmenovaný vysoký unijní diplomat. Na základě zkušeností z posledních dvou let, kdy se neustále ozývaly pochybnosti o možnostech fondu, rozhodli se prý evropští politici a experti nyní přezkoumat, zda a za jakých podmínek by ESM mohl získat „přímý přístup“ k ECB. Podle dalšího vysokého představitele eurozóny získává tato myšlenka stále více stoupenců.
Proti se podle Süddeutsche Zeitung ale dosud stavěl klíčový člen eurozóny Německo, které se obává, že by tento krok zrychlil inflaci, ohrozil nezávislost ECB a mohl by být v rozporu se smlouvami o Evropské unii. Ty totiž bance zakazují financovat jednotlivé státy.
Takové opatření odmítají především obě menší koaliční strany ve vládě kancléřky Angely Merkelové. Pokud by šéfka kabinetu jejich názor ignorovala a znovu ustoupila evropským partnerem jako na posledním summitu EU, nevyloučil mnichovský deník ani možnost rozpadu německé koalice.