Více než protievropské rétorika Holanďanů před volbami zaujal výmluvný levičák. Největší šance v středečních volbách mají proevropské strany.
AMSTERDAM, BRATISLAVA. Štěstí v holandské politice je vrtkavé. Ještě před měsícem se zdálo, že protievropský rétorika stran zprava i zleva na Holanďanů zapůsobí.
Ve středu, v den parlamentních voleb to vypadá, že nová vláda bude nakonec více proevropská než doposud.
Hvězdou se stal levičák
Nový šéf labouristů a bývalý aktivista organizace Greenpeace [1] Diederik Sams dokázal za dva týdny agresivní kampaně zdvojnásobit zisk své strany a má šanci stát se premiérem. Šikovný řečník slíbil voličům omezení tvrdých škrtů a nastartování růstu.
Stejně jako dosud vládnoucí liberálové jsou jeho labouristé v čele průzkumů s 35 křesly ze 150. Na třetí místo s 21 křesly vytlačil favorizované socialistů, kteří odmítali úsporná opatření a pomoc Řecku.
Nizozemsko bylo dosud spojencem Německa a zastáncem tvrdé fiskální disciplíny. To by se s velkou koalicí labouristů a liberálů, kterou považují analytici za nadějnou, mohlo změnit.
Samsø prosazuje více času pro krachující Řecko, aby splnilo podmínky půjčky. Dosavadní liberální premiér Mark Rutte zatím odmítá další finanční pomoc zemi. Oba jsou však v principu proevropští.
„Více než vlastní silné stránky Samsomovi pomohla slabost jeho protivníků. Zároveň šance, že se stane premiérem, je pro levicových voličů přitažlivá, „vysvětluje pro SME holandský politolog André Krouwel.
Pomoc zadluženým zemím Unie a úsporná opatření se staly velkým tématem voleb. V jednom ze zakládajících států Unie narůstá od roku 2005, kdy v referendu odmítlo evropskou ústavu [2] , skepse vůči Bruselu [3] .
„Mírní odpůrci Unie zatvrdlé, to je asi třetina Holanďanů, a asi třetina lidí začala váhat, nevědí, kam Evropa směřuje a co by měla dělat. Shledají, že Brusel příliš zasahuje do naší politiky. Je to chyba tradičních stran, které to nedokázali voličům vysvětlit, „říká Krouwel.
Wilderse ve vládě nechtějí
protievropský nálady chtěl využít šéf protiimigračnej strany Geert Wilders. Jeho výzvy k opuštění eura a Evropské unie však podle průzkumů neprilákali nových voličů. Oproti předchozím volbám část voličů ztratil a skončí podle průzkumů na čtvrtém místě s 19 křesly.
několika zklamalo, že v dubnu stáhl podporu menšinové vlády pro škrty. Do vlády ho liberálové nechtějí, což je podle Krouwela zárukou, že Nizozemsko bude mít „stabilní středovou koalici“.
Nizozemsku se navzdory krizi daří. Patří mezi čtyři země Unie, které si udrželi nejvyšší rating AAA, a přestože má nejvyšší nezaměstnanost za sedm let (6,5 procenta), je to po Rakousku druhé nejnižší číslo v eurozóně.
Pár dní před volbami nevědělo 40 procent Holanďanů, koho volit.
AMSTERDAM, BRATISLAVA. Holanďané neměli posledních deset let štěstí na stabilní vládu. K urnám musí jít od roku 2002 již popáté a žádná z vlád nevydržela celé čtyři roky. Ta poslední se rozpadla po dvou letech.
Ještě v pátek bylo nerozhodnutých rekordních 40 procent voličů a předpokládá se, že 15 procent voličů se rozhodne až přímo ve volební místnosti.
Lídr socialistů Emile Roemer, který ještě před měsícem vedl v průzkumech, nepřesvědčil v televizních debatách a mnozí jeho voliči přešli k umírněnějším labouristům.
Velký počet váhající může pomoci stranám s protievropský rétorikou. Šéf protiimigračnej strany Geert Wilders, který vyzývá na odchod z Unie, může díky nim a skrytým voličům překvapit tak jako ve volbách v roce 2010. Získal více křesel, než předpovídali průzkumy, a od jeho podpory závisela menšinová vláda.
Ela Rybárová