Podle údajů, které získala agentura Bloomberg, z bank ve Španělsku, Portugalsku, Irsku a Řecku „odešlo“ za 12 měsíců do konce července celkem 326 miliard eur. Hromadné vybírání vkladů v Řecku a Irsku v roce 2010 se již tedy rozšířilo i do Španělska a Portugalska.
Odliv vkladů z těchto čtyř států odpovídá nárůstem depozit o 300 miliard eur, který uváděli banky v sedmi evropských zemích, především mimo eurozónu, ale těží z něj i banky v jejím jádru: Německu a Francii. To má za následek roztříštění systému úvěrů.
Kromě toho, dvouúrovňový bankovní systém blokuje zotavování ekonomiky a „otupuje“ politiku Evropské centrální banky (ECB), která se snaží pomoci eurozóně v boji s krizí.
„Odliv kapitálu vede k rozpadu eurozóny a prohloubení rozdílů mezi jejím okrajům a jádrem,“ uvedl Alberto Gallo, šéf analytiků z Royal Bank of Scotland.
„Firmy v okrajových státech platí o 1 až 2 procentní body vyšší úroky z úvěrů jako v jejím jádru,“ dodal. Úbytek vkladů nutí banky v postižených státech nabídnout klientům vyšší úroky, aby si je udrželi, například v Řecku až 5%.
Růst nákladů na udržení vkladů má zase za následek zvýšení úroků z úvěrů pro firmy a domácnosti. Průměrný úrok z úvěru firmě, která nepodniká ve finančnictví, se už vyšplhal v Řecku na 7%, ve Španělsku na 6,5% av Itálii na 6,2%. Pro srovnání, v Německu, Francii a Nizozemsku se pohybuje kolem úrovně 4%.
K poklesu výšky depozit v okrajových státech přispěly i německé a francouzské banky. Ty totiž podle údajů Banky pro mezinárodní platby zredukovali objem mezibankovních půjček ústavem ve čtyřech okrajových státech za 12 měsíců do konce března o 100 miliard eur.
Kromě toho banky v jádru eurozóny snížily i objem dluhopisů okrajových států ve svém portfoliu. A zároveň finanční ústavy na periferii měnové unie zvýšili nákup dluhopisů svých států. To ještě více přispělo k „roztříštěnosti“ úvěrů v eurozóně. Informovala o tom agentura Bloomberg.