Půjčky Praha

Jak byste zhodnotili bilaterální vztahy mezi Slovenském a Kyprem? Jaké hlavní otázky dominují ve vzájemných vztazích?

Bilaterální vztahy mezi oběma zeměmi zvykneme charakterizovat jako nadstandardní, vysoce rozvinuté, bezproblémové a bez existence sporných otázek. Obě země jako členové EU se navzájem podporují a mají často shodné názory a stanoviska. Odrazem vynikající spolupráce bylo například otevření historicky prvního Velvyslanectví Kyperské republiky v České republice v listopadu 2010.

Dominujícím momentem v Slovensko-kyperských vztazích je poskytování tzv.. dobrých služeb ze strany slovenské diplomacie v procesu konvergence řecko-kyperské a turecko-kyperské komunity. Díky této činnosti má Slovensko ^[1] Slovensko vstoupilo do EU v květnu 2004. více na www.EuropskaUnia.sk » ^[2] na Kypru výsostné postavení a naše služby oceňují nejvyšší představitelé obou komunit.

O jaký druh dobrých služeb slovenské diplomacie jde?

Během existence kyperského problému se vyskytly několik pokusy o hledání jeho řešení s cílem vypořádat situaci na ostrově.

Bylo to na jaře 1989, když velvyslanec Emil Keblúšek, Slovák, který v té době zastupoval na Kypru bývalé Československo, předestřel představitelem obou komunit návrh na zorganizování bikomunitných jednání o kyperském problému za účelem hledání řešení akceptovatelného pro obě strany. První setkání tohoto druhu se uskutečnilo dne 16.5.1989 v Praze, kam obě strany vyslaly svých nejvyšších politických představitelů. Jelikož lídři obou komunit vyhodnotili taková setkání jako užitečné a nápomocné v procesu hledání řešení kyperské otázky, dohodli se, že v nich budou pokračovat i na domácí půdě. Tak vznikl institut tzv.. bikomunitného dialogu, který pokračuje pod záštitou slovenské diplomacie už 23 let.

Můžete tento dialog přiblížit? Jak probíhají setkání a jakou roli v nich Slovensko hraje?

Bikomunitný dialog sdružuje předsedů a představitelů politických stran působících v rámci řecko-kyperské i turecko-kyperské komunity. Slovenská diplomacie, která si získala renomé čestného a odpovědného zprostředkovatele, organizačně zajišťuje a moderuje schůzky lídrů v hotelu Ledra Palace, nacházejícím se v tzv.. nárazníkové zóně pod kontrolou mírové mise UNFICYP (United Nations Forces in Kypr ^[3] Kypr je ostrovní stát rozdělen od roku 1974 na dvě části – tureckou a řeckou. Dosavadní pokusy ( v minulosti především OSN, dnes zejména EU) o jeho sjednocení ztroskotaly. více na www.EuropskaUnia.sk » ^[4] . Velvyslanec České republiky v Nikósii pravidelně každý měsíc svolává schůzku představitelů politických stran, na níž se diskutují okruhy problémů relevantní pro obě strany.

Slovensku diplomaté hrají roli nestranných moderátorů těchto setkání, přičemž jedinou ambicí slovenské diplomacie je přispět k dialogu a vyjasnění pozic. Slovensko přitom nemá žádnou skrytou agendu, neočekává výhody, které by mu plynuly z jeho zprostředkovatelské role, hraje čestně a otevřeně a je připraveno pokračovat v této roli, dokud si to budou přát samotní účastníci bikomunitných setkání. Nejvyšší představitelé obou komunit při každé vhodné příležitosti oceňují tyto dobré služby poskytované Slovenskou diplomaty a přejí si pokračování dialogu, který je všeobecně považován za jediný komunikační kanál tohoto druhu mezi lídry a představiteli politických stran na obou stranách ostrova.

Bikomunitný dialog má své opodstatnění a jeho význam spočívá v jedinečné možnosti, kterou poskytuje lídrem z obou stran: prezentovat své názory a postoje k zásadním otázkám kyperského problému a zároveň poslouchat názory a poznávat postoje stran u kulatého stolu. Samotní fakt, že lídři jsou schopni a ochotni setkat se každý měsíc a společně diskutovat palčivé problémy, je důkazem jejich zájmu o hledání společného východiska ze současné situace.

Na ostrově působí příslušníci slovenského ozbrojených sil v rámci mise UNFICYP. Původním cílem mise (1964) bylo zabránit násilnostem mezi dvěma komunitami obyvatel. K bojům už však v současnosti nedochází. Má tedy tato vojenská mise ještě opodstatnění?

Rada bezpečnosti OSN na svých zasedáních vyhodnocuje každých 6 měsíců činnost mírové mise UNFICYP a rozhoduje o jejím setrvání na ostrově. Kyperský problém ještě není ukončen, strany se dosud nedohodly na vzájemně akceptovatelném řešení, krajinu rozděluje tzv.. nárazníková zóna, rány z minulosti ještě nejsou zahojené, zasahují i ​​do současných vztahů a způsobují napětí – proto je přítomnost příslušníků mise OSN v zemi opodstatněná. Pravdou je, že v současnosti nedochází k otevřeným útokům motivovaným národnostními konflikty, protože Kypřané jsou v zásadě mírumilovní lidé.

Slovensku vojáci působí v misi UNFICYP od roku 2011. V současnosti je to už io odpovědnosti vůči zemi, kde za toto období zanechali příslušníci slovenské kontingentu výraznou stopu a svojí profesionalitou si získaly výbornou reputaci. Jejich činnost oceňuje tak OSN, jakož i příslušníci obou komunit, což je pro Slovensko závazné.

Jako jediný je tzv.. sektor IV mírové mise umístěné v severní, turecké části Kypru části ostrova u města Famagusta, kde SR působí jako „velící národ“. V tomto odvětví slouží kromě 159 příslušníků OS ČR i příslušníci maďarských, srbských a chorvatských jednotek.

Vztahy mezi Tureckem a Kyprem a také oběma komunitami na ostrově jsou navzdory zdlouhavým jednáním stále napjaté. Částečně je vyhrotilo i současné Předsednictví ^[5] Úkolem předsednické země je především organizovat práci Rady v jejích jednotlivých konfiguracích a reprezentovat Unii navenek. Pořadí předsednictví bylo naposledy určeno Rozhodnutím Rady ze dne 1. ledna 2007. podle něj by Slovensko mělo probrat tuto funkci v druhé polovině roku 2016. více na www.EuropskaUnia.sk » ^[6] Kypru v Radě EU a řešení tzv.. kyperského problému je i po téměř 50 letech v nedohlednu. Mohli byste vysvětlit aktuální vývoj v této oblasti, příp. naznačit perspektivy pro ukončení konfliktu?

Copak nejhorším a pro řešení jakéhokoli problému nejnebezpečnějším jevem je absence komunikace. Jednání na nejvyšší úrovni se ocitli ve slepé uličce, informace o dosažených výsledcích v posledních více než tří let nebyly dostatečně komunikovány veřejnosti. Na obou stranách dělící linie panuje nejistota, nedůvěra, skepse a pochybnosti. Ani jedna ze stran však není spokojena se současným status quo. OSN a zvláštní poradce generálního tajemníka OSN Alexander Downer, pod jehož záštitou se jednání na nejvyšší úrovni uskutečňují, však neočekává hmotných pokrok během předvolebního období v Kyperské republice.

Jak uvádíte, jednou ze záminek, proč se negociační týmy nesetkávají, je výkon předsednictví Kyperské republiky v Radě EU. Dalším důvodem jsou nadcházející volby v Kyperské republice, které se uskuteční 17.2.2013. Právě v souvislosti s blížícími se volbami se zmiňuje i nové momentum – nový impuls, příležitost, kterou bude mít nově zvolený prezident Kyperské republiky k restartování rozhovorů o uspořádání situace na ostrově.

Nezbytný však bude aktivní a vstřícný přístup obou komunit. Není možné ponechat řešení na rozhodnutí jiných, ale je třeba vzít osud do vlastních rukou. Na to je zapotřebí dobrá vůle, odvaha a snaha všech zainteresovaných stran.

V bikomunitných jednáních stále více rezonuje otázka energetiky, konkrétně zisky z předpokládaných bohatých nalezišť ropy a plynu v okolí ostrova. Kypr má přitom velmi dobré podmínky pro rozvoj obnovitelných zdrojů energie (OZE), zejména větrné a solární, a do roku 2020 si vláda stanovila cíl 14% na hrubé konečné spotřebě energie …

Přesto, že na Kypru opravdu existují ideální podmínky k rozšíření využívání větrné a solární energie – vždyť Kypr má ročně až 320 slunečných dní – realita není tak jednoduchá. Kypr v současnosti nemá dostatek využitelných primárních zdrojů energie a asi 90% energie se generuje z importované ropy, i když v posledním období dochází k mírnému přesunu směrem k využívání plynu. Máte pravdu, v bikomunitných rozhovorech stále častěji rezonuje otázka energetiky vzhledem k nově objevené podmořské ložiska zemního plynu, i když samotný projekt jeho těžby je teprve v začátcích. Licenci na zkušební těžbu má udělenou zatím jen jedna společnost – Noble Energy se sídlem v texaském Houstonu. Právě ta v roce 2009 uskutečnila první úspěšný podmořský vrt ve výlučné ekonomické zóně Kypru v hloubce 1678 metrů pod mořskou hladinou, přičemž samotný vrt měřil 3900 metrů. Další vrty jsou naplánovány na 1. a 2. čtvrtletí 2013. Pokud i tyto vrty budou úspěšné, z geologických a seismických analýz podmořského dna se dá předpokládat, že Kypr by mohl disponovat až 7 bilióny kubických stop zemního plynu.

S cílem oprávněného používání svých podmořských nalezišť uskutečnila Kyperská republika delimitaci exkluzivních ekonomických zón s okolními sousedními zeměmi a je také signatářem Úmluvy OSN o mořském právu (UNCLOS). Toto vše směřuje k předpokladem, že Kypr by se v budoucnu mohl stát alternativním exportérem zemního plynu.

Vzhledem k „ideální podmínky“ rozvoje OZE, nejsou tato ložiska přírodního bohatství jakousi záminkou pro roztržku v rámci dalších jednání o řešení kyperského problému? Nebo mohou být naopak podnětem k urychlení procesu?

Představitelé a experti si uvědomují, že právě nově objevené naleziště zemního plynu mohou být tím pověstným „milníkem“, podnětem, který by mohl posunout dlouhotrvající jednání o sjednocení ostrova. Protože příjmy z exportu zemního plynu znamenají výrazný hospodářský růst, vytváření nových příležitostí, více financí do státního rozpočtu a podobně. Na ostrově existuje všeobecný souhlas, že přírodní bohatství má patřit všem Kypřané, řeckým i tureckým. Bylo by velkou škodou, kdyby tato „deviza“ znamenala další prohloubení rozpolcenosti ostrova.

Během nedávné návštěvy na Kypru prezident Evropské rady Herman Van Rompuy udělal paralelu mezi historickým smířením Německa a Francie, které využily uhlí a ocel jako základ pro sblížení a smír, a kyperskými komunitami, které mají jedinečnou příležitost sdílet a sdílet bohatství objeveny ve východním Středomoří. I samotný prezident Demetris Christofias se vyjádřil, že tento vzácný poklad může přispět k blahu celého regionu a může být motivujícím pro nastolení bezpečnosti a míru.

Kyperské předsednictví v Unii zastínila otázka potřeby záchranného úvěru ze zahraničí, ať už od EU, MMF nebo Ruska. Jak se na tuto situaci dívá veřejnost, místní politici a média? Můžete, prosím, přiblížit diskusi přímo na Kypru?

Diskuse je velmi intenzivní na všech úrovních, protože situace se dotýká všech vrstev obyvatelstva. Je pravdou, že Kypr již koncem minulého roku uzavřel dohodu o dvoustranné půjčce ze strany Ruské federace ve výši 2,5 miliardy eur s přijatelným úročením 4,5% ročně. Tento tzv.. překlenovací úvěr měl vydržet asi rok. Zasedání Euroskupiny 25. června 2012 kyperský ministr financí indikoval, že Kypr bude požadovat pomoc ze záchranných mechanismů. Spustila se standardní procedura, jak tomu bylo v předchozích zemích. Zástupci Trojky navštívili ostrov v průběhu července 2012 dvakrát, aby zjistili skutečný stav, v jakém se kyperská ekonomika a zejména její bankovní sektor nachází. Na základě těchto dvou misí připravili pro kyperskou vládu návrh doporučení, které by bylo nutné provést k tomu, aby mohla země počítat s pomocí z EFSF / ESM.

kyperských politici se na národní úrovni snažili dohodnout s opozicí a odborovými sdruženími na vlastním návrhu opatření, které podaly Trojce na řešení aktuální kritické hospodářské situace země. Opatření, která dnes Trojka zkoumá, se odlišují od jejího vlastního návrhu z konce července tohoto roku. Zatímco Kypr viní za špatnou situaci především bankovní sektor, který utrpěl velké ztráty při zapojení soukromého sektoru do odpisu řeckého dluhu, Trojka tvrdí, že problémem je zejména široký, neefektivní a příliš zatěžující veřejný sektor. Trojka proto podmiňuje poskytnutí podpory zejména strukturálními reformami a výraznými škrty výdajů, což se podle ní dá dosáhnout například zrušením 13. platů nebo systému indexace mezd státních zaměstnanců. S tím však kyperská strana nesouhlasí a prohlašuje tato témata jako tzv.. red lines v jednáních. V těchto dvou – třech bodech budou zřejmě představy Trojky a kyperské vlády kolidovat.

Návštěva zástupců Trojky na Kypru se uskutečňuje v těchto dnech. V žádoucího případě by dohoda mohla být na světě dnes, kdy se scházejí ministři financí eurozóny. Pokud se Kypr s Trojkou dohodne na podmínkách pomoci ze záchranných fondů EU a podepíše příslušné memorandum o porozumění, do konce roku 2012 by o půjčce mohli rozhodnout parlamenty ostatních členských zemí eurozóny a Kypr by dostal první tranši pomoci.

References

1. ^{^} Slovensko ( www.europskaunia.sk)
2. ^{^} více na www.EuropskaUnia.sk » (www.europskaunia.sk)
3. ^{^} Kypr (www.europskaunia.sk)
4. ^{^} více na www.EuropskaUnia.sk» (www. europskaunia.sk)
5. ^{^} Předsednictví (www.europskaunia.sk)
6. ^{^} více na www.EuropskaUnia.sk» (www.europskaunia.sk)