Schválené ústupky Athénám jsou nedostatečné, protože neřeší růst ekonomiky, říká pro SME řecký ekonom Michael VASILEIADIS.
Pomohou ústupky věřitelů odvrátit úpadek v Řecku?
„Dohoda má velmi komplikovanou konstrukci, běžný člověk ji těžko pochopí. Je založena na postupech a parametrech, které těžko odhadnout. Vycházejí z dnešní predikce, která nemusí být reálná. Agonie a propad ekonomiky budou pokračovat, dokud krajina nevyřeší hlavní problém: recesi. „
Je přijat balíček dostatečný na vyřešení recese a snížení 25-procentní míry nezaměstnanosti v Řecku?
„Nebylo přijato žádné opatření, které by recesi řešilo. Je tam jen odkaz na potenciální snížení spolufinancování ve strukturálních fondech Unie, a to jen v případě, že Řecko nebude moci snížit dluh podle plánu do roku 2020. Nesmíme však podcenit, že dynamika dluhu úspěšně klesá, očekává se, že v roce 2015 budeme mít přebytkový primární deficit (příjmy rozpočtu pokryjí výdaje státu [1] bez splácení dluhu), a to může krajinu zlepšit v očích investorů a získat jejich důvěru. „
Je vůbec snížení dluhu na úroveň 124 procent HDP reálně do roku 2020?
„Vývoj primárního deficitu tomu nasvědčuje. Snížili jsme ho z dvanácti procent z roku 2009 na současných 1,5 procenta. Dalším škrtům se však nevyhneme. „
Věřitelé nedali za dohodu Řecku nové podmínky. Mohou je vyžadovat dodatečně?
„Další reformy a úspory budou nezbytné, co ve vyjádřeních potvrdila euroskupina. Existuje mnoho odhadů o budoucím vývoji, v nichž se eurozóna a MMF mýlili a byly optimističtější. Země si vydechla na jistý čas a další kroky k úspěchu jsou nezbytností. Reakce na dohodu jsou v zemi velmi vlažné. „
Až na potřetí se ministři financí eurozóny dohodli, jak Řecko zachránit před krachem.
1. Ministři financí eurozóny a představitelé MMF se shodli, že řecký dluh sníží do roku 2020 na 124 procent a do roku 2022 na 110 procent HDP.
2. Země dostane 44 miliard eur: 10,6 miliardy z trvalého eurovalu na platy a chod státu (na státní platy, důchody, sociální dávky). Dalších 23,8 miliardy eur půjde na posílení kapitálu bank. Deset miliard eur získá od Evropské centrální banky, ta jim převede výnosy z řeckých dluhopisů, které kdysi nakoupila. Národní banka Slovenska podle ministra financí Petra Kazimír nemusí přispět, neboť má záporné vlastní jmění.
3. Splatnost úvěrů z trvalého eurovalu a druhého úvěru z eurozóny se prodlouží o 15 let na 30 let, zároveň se odloží o 10 let i splácení úroků.
4. Spuštění dobrovolného odkupu řeckých dluhopisů v ceně 35 centů za euro řeckých bondů, což drží investoři (v prvních třech měsíců příštího roku pak ve třech částech dostane dalších 10 miliard eur , které má použít na zpětný odkup dluhů od soukromých věřitelů).
5. Sníží se úroky: z první půjčky se úrok sníží o procentní bod (referenční sazba EURIBOR +0,5 procenta). U úvěru z trvalého eurovalu se úrok sníží o desetinu procentního bodu.
jt, TASR
References
- ^ výdaje státu (www.sme.sk)