Barroso chce dát Bruselu větší moc. Chce vetovat národně rozpočty a měnit daně. 58873390
Jednání o rozpočtu vědí být vcelku příjemné. Detaily řeckého budiž bankrotu a pomoci španělským bankám jsou jasnější. ‚VENEZIA à Londres, měs. amis!‘ Barroso už ví, jak má vypadat evropský superstát.
Jednání o rozpočtu se stále motají v kruhu. Šetření je náročné a evropští představitelé přísahají, že nevědí kde škrtat. Rozpočtová situace je tak špatná, že při posledním jednání se museli spokojit s vínem 1992 Chateau Angelus Grand Cru, jehož láhev stojí kolem 160 EUR. Škrtači v čele s Cameronem však nechtějí ustoupit. Možná je v tom trochu závisti – podle statistik 3325 evropských úředníků (z celkových 40 000) vydělává více než 14 300 EUR měsíčně, tedy více než britský premiér – a to do toho nejsou započítání eurokomisař. Eurokrati proti snahám snížit jim jejich příjmy dokonce minulý týden svolali ostrý stávku.
Jsou i důležitější témata. Řekům se zase jednou minuly peníze, a protože dosavadní plán snižování řeckého dluhu totálně selhal, dostanou dvouletý odklad. Ten bude něco stát, proto Trojka zosmolila soubor opatření, která mají pro Řeky získat nějaké ty eura. Tento budiž bankrot (tedy něco, co oficiálně nevoláme bankrot, ale ve světě, kde platí pravidla, by se blížil definici technického defaultu) má čtyři body: prodloužení splatnosti části dluhu z 15 na 30 let, snížení úroků bilaterálních půjček (kterých se Slovensko neúčastní ) o 1%, přesunutí zisku z řeckých dluhopisů držených ECB do řeckých rukou, a dobrovolný odkup dluhopisů za tržní cenu, která je mnohem nižší oproti nominálu. Tyto kroky mají celou řadu důsledků, z nichž ne všechny jsou příjemné. Snížení úroků na bilaterální půjčky může znamenat, že některé země budou mít na nich ztrátu, protože si ty peníze nejdříve museli sami půjčit. Řekové dluhopisy samozřejmě neodkupuje za soudek oliv, ale budou na to potřebovat půjčit další peníze. Pro informaci, evropští daňoví poplatníci drží už 75% řeckého dluhu.
Portugalci okamžitě zaňuchali příležitost a žádají, aby podobné úlevy dostali i oni a Irové. I Kypr dostane slušné peníze. Odhadovaných 17 miliard EUR podpory se v porovnání s ostatními zachraňovanými nezdá mnoho, ale v relativních číslech je to skoro 100% kyperského HDP – tedy poměrně největší bailout, jaký jsme zatím zažili.
A co Španělsko , kde se láme osud eurozóny? Čtyři španělské banky by měly 15. prosince konečně dostat 35 miliard ze 100 miliardové evropské pomoci, přislíbené před půl rokem. Budou muset propustit skoro třetinu zaměstnanců a výrazně osekat své bilance. Propadlé nemovitosti, se kterými si banky nevědí rady, přesunou do státní „špatné“ banky vytvořené pro tento účel. Ta si s nimi stejně nebude vědět rady, ale to už bude problém daňových poplatníků. Mezitím v Katalánsku proběhly volby, které však trochu nečekaně pro středopravou stranu vedoucí separatistickou iniciativu nedopadli nejlépe, protože si oproti minulým volbám pohoršily. Přesto plánují s levicí uzavřít dohodu a směřovat k referendu o nezávislosti.
Pozici lídra v oblasti špatných zpráv začíná přebírat Francie. Tomu se nelíbí, že k negativním ekonomickým novinkám z posledních týdnů se přidala snaha ocelářského gigantu ArcelorMittal uzavřít některé vysoké pece v zemi a francouzský stát vyhrožoval znárodněním. Takové kroky příliš důvěry investorů v zemi nevzbuzují, což využil londýnský starosta na setkání s podnikateli v Indii prohlášením ‚VENEZIA à Londres, měs. amis!‘ Přijďte do Londýna, přátelé!
EU připravuje zpřísnění regulace ratingových agentur. Nelíbí se jí, jaké známky dávají členským státům, (které se přece tak snaží!) A chtěli by, aby jejich udělování bylo transparentnější. Ale když se bavíme o transparentnosti, možná by si EU měla vyčistit vlastní chlívek. Tribunál EU rozhodl, že ECB nemusí zveřejňovat dokumenty týkající se řeckých kouzel s deriváty, kterými si fingované snížilo dluh. Důvod? Údajné jsou tyto informace již „zastaralé a mohly by zavádět veřejnost.“
Když už jsme u ECB, vzpomínáte si na LTRO? Ano, ty dvě operace před rokem, když ECB půjčila bankám na tři roky více než bilion EUR (dvojnásobek celého Eurovalu). Není špatné si je občas připomenout a zamyslet se, co se stane, až přijde čas je vrátit.
Možná v té době už bude evropský superstát o něco dál. Barroso už vidí jasné kontury, jak ho vybudovat, minimálně na úrovni eurozóny. Podle jeho představ by měl Brusel právo vetovat národní rozpočty či měnit národní daně, a členové by ručili za dluh jeden druhému. Některé kroky jsou již neprobíhají, další by měly přijít na paškál během následujících 18 měsíců.
Pro ty, kteří věří, že je lepší být pod vládou Bruselu jako pod vládou zkorumpovaných domácích politiků, tu mám kontrolní otázku. Víte, kolik stojí koupit si europoslance? Asi 100 000 EUR na rok, což je méně než jeho roční plat. Tolik si totiž vyžádal rakouský europoslanec Ernst Strasser od nastrčených falešných lobbistů, kterými byli novináři.
Lidé mají i jiné starosti než boj o osobní svobodu – například boj o vánoční dárky. Zatímco u nás se při otevírání nákupních center zápasí o rohlíky a kilo mouky extra speciál, v USA jsou dále. Místní kmeny lovců a sběračů se takto pustili do telefonů a kalhotek.
Kontextové odkazy ETARGET