Půjčky Praha

Spojené státy mexické, jak zní celý název Mexika, je latinskoamerický stát v jižní části Severní Ameriky mezi Karibským mořem, Mexickým zálivem a Tichým oceánem. Rozloha státu je 1 972 547 km ².

Země má téměř 110 milionů obyvatel, je federální republikou rozdělenou na 31 států a federální distrikt. Úředním jazykem je španělština. Kromě kontinentální části patří Mexiku také 277 ostrovů v Tichém oceánu a 174 ostrovů v Karibském moři a Mexickém zálivu.

Mexiko a krize ve 20. století

Makroekonomická politika ze 70. let minulého století ponechala Mexiko v situaci, kdy bylo značně zranitelné vůči externím vlivům. Proto na začátku 80. let na Mexiko dopadla nejhorší ekonomická krize od začátku minulého století. Problémem pro Mexiko byly klesající ceny ropy, vysoké úrokové sazby ve světě, rostoucí inflace, chronicky nadhodnocené peso a tím pádem výrazně se horšiaca platební bilance. To vše podnítilo masivní únik kapitálu ven ze země.

Mexická vláda byla doslova přinucena přistoupit k devalvaci tamní měny, a to hned třikrát v průběhu roku 1982. Devalvace dále podněcovala inflaci a zabránila oživení v krátkém čase. Kromě toho devalvace způsobila rapidní pokles reálných mezd a zvýšila zatížení soukromého sektoru při splácení svých závazků v amerických dolarech. Odříznutí od možnosti dalších úvěrů způsobilo, že vláda vyhlásila nedobrovolné moratorium na splátky dluhu v srpnu 1982 a následující měsíc oznámila znárodnění soukromého mexického bankovního systému.

Tehdejší prezident Mexika, Miguel de la Madrid, musel snížit drasticky veřejné výdaje, musel stimulovat export a podporovat hospodářský růst, aby se mu podařilo zlepšit obchodní bilanci. Následná období bylo pro zemi náročné, ekonomika se dostávala do solidní kondice velmi pomalu. Ekonomika byla dušená zevnitř příliš vysokými úrokovými sazbami a jen vzácnou možností získat jakýkoliv úvěr. Na jedné straně byla nutnost držet úrokové sazby vysoko, aby tlumily Mexiko inflační tlaky a aby díky vysokým úrokovým sazbám zamezila ještě většímu úniku kapitálu do zahraničí.

V letech 1983-1988 rostlo tamní HDP průměrným tempem o 0.1 procenta, přičemž inflace dosahovala v průměru úroveň 100 procent. Veřejná spotřeba nedosahovala ani úroveň 2 procent, o soukromé spotřebě se v podstatě nedalo ani mluvit. Investice poklesly o 4 procenta, veřejné investice až o hrozivých 11. Disponibilní příjmy poklesly pro jednotlivce o 5 procent.

Při nástupu nového prezidenta Carlose Salinasa se změnilo kompletně ekonomické myšlení vlády. Salinas chtěl dosáhnout v horizontu pěti let růst HDP o 6 procent, přičemž tento cíl měl být naplněn díky rozsáhlým veřejným investicím, podporou soukromých investic přes privatizace státních podniků a snížením zahraničního dluhu. Výsledek se dostavil v roce 1994, kdy mexické HDP vzrostlo o 4 procentní body.

Země se však dostala na konci téhož roku do dalších problémů. Mexické peso oslabilo v průběhu jednoho týdne z úrovně 4 peso za dolar až na úroveň 7.20 peso za jeden americký dolar. Kvůli tomuto propadu byl odhad ekonomického růstu v následujícím roce snížen až na -7 procent, protože s takto slabou měnou okamžitě poklesla spotřeba.

Přílišné oslabení měnového páru však nenechalo chladnými Spojené státy, které na devizovém trhu začaly masivní nakupovat peso a následně se snažili vypomoci Mexiku půjčkou v objemu 50 miliard dolarů, která měla sloužit k zastabilizovanie země a opětovné nastartování ekonomického růstu. I díky této pomoci se tamní měna ustálila na úrovni 6 peso za dolar, v roce 1996 země znovu ekonomicky vzrostla a výše zmíněná půjčka byla splacena předčasně již v roce 1997.

Současnost Mexika

Světová hospodářská krize vyvolaná krachem americké investiční banky Lehman Brothers způsobila výrazný pokles ekonomické aktivity ve světě a Mexiko nebylo výjimkou. Časopis Forbes tehdy předpověděl dokonce „Mexican Meltdown“, což ve volném překladu lze chápat jako mexické zhroucení. Důvodem pro toto označení je fakt, že až 80 procent mexického exportu směřuje do USA, kde v roce 2009 došlo k enormnímu poklesu spotřeby. Forbes dále očekával, že mexická nezaměstnanost vzroste z tehdejších 4.1 procenta trojnásobně až na dvouciferné číslo. Tyto předpoklady se však nenaplnily, nezaměstnanost v Mexiku dosáhla svého maxima v září 2009 a číslo 6.27 procenta nebylo až tak špatné. Aktuálně se nezaměstnanost dostala k úrovni 5 procent a právě nízká nezaměstnanost je to, co Mexiku dopomohlo k pozitivním makroekonomickým číslům, když jen maloobchodní tržby vzrostly podle posledních říjnových údajů meziročně o 3.5 procenta. Někteří analytici se shodují, že mexický boom v posledních dvou letech by se dal označit slovíčkem „zázrak“. Vždyť rok 2010 přinesl pro zemi 3.9 procentní růst HDP a rok 2011 se Mexiko těšilo z 5.5 procentního růstu ekonomiky.

Podle předběžných údajů by loňské HDP mohlo vzrůst o 5 procent. Není divu, že Mexiko pomalu stírá rozdíly mezi ním a jeho regionálními rivaly.

Současný prezident Enrique Peňa Nieto dokonce odstartoval národní křížovou výpravu proti hladu, protože až polovina z obyvatelstva země je považována za chudou. Za inspiraci si vzal úsilí bývalé brazilské hlavy státu Luiza da Silvy, který v letech 2003 až 2009 rozsáhlými reformami vymanil z chudoby 20 milionů Brazilců. I to svědčí o tom, že zemi se momentálně ekonomicky daří a tento trend by měl být potvrzen iv roce 2013.

Odvrácená tvář Mexika

Situace však není všude taková příznivá, jak říkají čísla a politici. Největším mexickým nepřítelem jsou drogové kartely, které na denní bázi terorizují zejména menší města. Bývalý prezident Felipe Calderon nasadil na boj proti nim ještě v roce 2006 přes 50 tisíc příslušníků ozbrojených sil. Přesto tomu se dosud nepodařilo nastolit pořádek a počet mrtvých neustále narůstá. Poslední údaje hovoří o 55 tisících obětí od začátku ozbrojené ofenzívy. OSN odhaduje hodnotu příjmů tamních drogových kartelů mezi 18 až 39 miliardami dolarů ročně. Přibližně 1 miliardu následně používají na uplácení státní policie.

V některých částech země právě na nestabilní situaci doplácí cestovní ruch, který by v případě bezpečné situace mohl vzkvétat. Zatímco v případě jiných destinaci počet turistů meziročně narůstá, Mexiko navštívilo v roce 2011 o půl procenta méně lidí, než v roce 2010. Díky příjmům z cestovního ruchu přiteklo do země v uplynulém roce více než 12 miliard dolarů.

IPO a Mexiko

V roce 2012 bylo celkem ve světě ohlášených 1651 primárních úpisů, což představuje pokles oproti roku 2011 o 32.20 procenta. Objem uskutečněných úpisů za rok 2012 dosáhl hodnoty 3.74 bilionu dolarů, což i přes nižšímu počtu úpisů představuje meziroční nárůst o 10.42 procenta. Státy v Latinské Americe tradičně nedosahovaly vysoký počet IPO, Mexiko nebylo výjimkou.

V zemi v roce 2012 vstoupilo na burzu pouze 9 společností. Objem těchto úpisů dosáhl úrovně 41.23 miliardy dolarů, přičemž až 99 procent z tohoto objemu získaly společnosti z finančního sektoru.

Bolsa Mexicana de Valores

Mexická burza cenných papírů je jedinou burzou v zemi. Je situována na ulici Paseo de la Reforma, která je nejdůležitější ulicí v mexickém City. Celková hodnota domácí burzy byla na konci roku 2010 na úrovni 409 miliard dolarů, rok na to se kapitál na burze rozrostl až na 460 miliard. To znamená, že je druhou největší burzou v regionu Latinské Ameriky, hned za brazilskou burzou. Co se týče území Ameriky, Bolsa Mexicana patří na pátou příčku.

Mexická burza, podobně jako například Deutsche Bӧrse, je veřejně obchodovatelná od roku 2008. Burza zahrnuje 13 indexů, přičemž největší vypovídací hodnotu o výkonnosti trhu v Mexiku má index IPC.

indica de Preciosa y Cotizaciones – IPC

Co je index S & P 500 pro americký akciový trh, totéž znamená i IPC index pro Mexiko. Index je vážený podle tržní kapitalizace a vznikl ještě v roce 1978. Obsahuje 35 největších společností, přičemž každá má tržní kapitalizaci vyšší, než je 100 milionů dolarů.

Index je upravován každých 6 měsíců a žádná společnost nesmí mít váhu vyšší než 10 procent. Tržní kapitalizace indexu je na úrovni 2.57 bilionu peso, což je v přepočtu přibližně 204 milionů amerických dolarů.
V aktuálním měsíci dosáhl index historické maximum na úrovni 45320 bodů. Index obsahuje primárně mexické společnosti, z nichž nejznámější jsou America Movil, Wal-Mart de Mexico, Fomento Economic Mexicano, Grupo Mexico, Grupo Televisie a Grupo financier Banorte.

Ivor Lehoťan

analytik forexpro.sk

Capital Markets