Autor: SITA, Webnoviny.sk, včera 14:44, aktualizováno včera 15:57
Evropa si musí počkat na verdikt Kypru do úterý. Financial Times podrobil eurozónu tvrdé kritice. Podle deníku: „Evropa pokazila další záchranný plán“.
Nikósie 18. března (ČTK) – Kyperský parlament nebude v pondělí hlasovat o záchranné půjčce ve výši 10 miliard eur, kterou zadlužené ostrovní zemi nabídla Evropská unie (EU) a Mezinárodní měnový fond (MMF) za podmínky, že se jednorázově zdaněny vklady klientů tamních bank. [1]Podle mluvčího kyperského parlamentu Yiannakisu Omiroua se kontroverzním balíčkem záchrany bude zabývat parlament v úterý o 6-té hodině tamního času.
Proti záchraně s podmínkou nejsou pouze samotní obyvatelé Kypru a klienti tamních bank.
Ubrousek před ústa si nebral ani deník Financial Times. Ten se na adresu ministrů eurozóny vyjádřil, že „Evropa pokazila další záchranný plán“.
Obrazem: Kypřané nesouhlasí s půjčkou
Už to vypadalo tak, že eurozóna je na správné cestě v boji se stále se měnící dluhovou krizí, ale vrátila se ke starému zlozvyku, tvrdí deník. „Když se jí další člen začal tát, nehodila mu záchranný pás, ale mlýnský kámen“ , píše Financial Times. Dodává, že sobotní výsledek přináší s sebou politická rizika a narušil tak pojištění vkladů. „neodpustitelné zradil ty klienty, kteří mají co nejvíce ztratit a nejméně za něco mohou“ hodnotí Financial Times.
Podle portálu Eurointelligence ministři financí donesli svým rozhodnutím opět nejistotu.
Prezident sliboval, parlament nesouhlasí
Ruský prezident Vladimir Putin pokládá navrhovanou daň z bankovních vkladů na Kypru za „nekalou, neprofesionální a nebezpečnou“.
V pondělí to uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Podle tajemníka ruského ministerstva financí Sergeje Šatalova „je zřejmé, že Kypr je pod obrovským tlakem EU“ . Kyperský ministr financí Michalis Sarris by měl podle předpokladů navštívit Rusko ve středu.
Ruské ministerstvo financí pro agenturu AFP uvedlo, že jednat se bude o restrukturalizaci ruského úvěru pro Kypr.
Podle ECB je Kypr speciální případ
Kypr je mimořádný případ a jiné země by se neměly obávat, že i jejich by se mohly týkat podmínky zahraniční nouzové pomoci, jejichž součástí je jednorázové zdanění bankovních vkladů. Řekl to v pondělí člen Rady guvernérů Evropské centrální banky (ECB) Ewald Nowotny pro rakouskou rozhlasovou stanici ORF.
„Ostatní země absolutně nemají důvod k obavám,“ prohlásil Nowotny. Poznamenal, že kyperský bankovní systém se nadprůměrně podílí na hrubém domácím produktu (HDP) země a na Kypru je zvláště vysoký podíl zahraničních vkladatelů. „V tomto smyslu se není čeho obávat,“ konstatoval. Dodal, že alternativy záchranného balíčku pro Kypr by byly horší.
Situaci Kypru a jeho bankovního sektoru za unikátní označil v pondělí i člen Výkonné rady ECB Jörg Asmussen. „Jsem přesvědčen, že situace Kypru a kyperského bankovního sektoru je opravdu specifická,“ řekl Asmussen.
V 56-členném kyperském parlamentu, kde se během noci jednalo, nemá žádná z politických stran absolutní většinu. Tři z nich už avizovali, že tento plán nepodpoří. Kyperská komunistická strana akela zvažuje podat návrh na odchod země z eurozóny.
Prezident Nikos Anastasiádes se o víkendu snažil uklidnit svých naštvaných spoluobčanů. „Buď jsme si mohli vybrat katastrofický scénář neřízeného bankrotu, nebo bolestivé, ale kontrolované zvládnutí krize, která definitivně ukončí nejistotu a poskytne výchozí bod pro nastartování ekonomiky,“ řekl Anastasiádes v televizním proslovu k národu.
Aby Kypr získal mezinárodní finanční pomoc, musel akceptovat daň z bankovních vkladů, v opačném případě by země zbankrotovala, vysvětloval prezident občanům v televizním projevu. „Řešení, které jsme dosáhli, není to, které jsme chtěli, ale je za daných okolností méně bolestivé,“ dodal Anastasiades.
Kompenzace pro klienty
Obyvatele Kypru v sobotu zachvátila panika poté, co lídři EU a MMF odsouhlasili pro ostrovní zemi záchrannou půjčku. [2 ] Součástí jejího přijetí je mimo jiné i to, že na pomoci se musí podílet i klienti tamních bank.
Kyperská vláda navrhuje, aby se bankovní vklady v zemi do výšky 20 tis. eur neukládají daň. V pondělí o tom informovala agentura Reuters s odvoláním na nejmenovaný parlamentní zdroj.
Vklady ve výši od 20 tis. eur do 100 tis. eur by byly zdaněny sazbou 6,7% a vklady nad 100 tis. eur by podléhaly sazbě daně ve výši 9,9%.
Kyperský návrh dále počítá s tím, že střadatelé, kteří budou muset zaplatit daň z bankovních vkladů, dostanou kompenzaci ve formě podílů v bankách. Ty budou garantovány budoucím ziskem z prodeje zemního plynu.
kyperského střadatelé, kteří budou muset zaplatit daň z bankovních vkladů, dostanou kompenzaci ve formě podílů v bankách, které budou garantovány budoucím ziskem z prodeje zemního plynu. Prohlásil to v neděli prezident ostrovního státu Nicos Anastasiades. Obyvatelé se snažili v reakci na zprávy vybrat z bankomatů své úspory, banky je však krátce na to uzavřeli a zablokovali i jakékoliv elektronické operace. Podmínky půjčky mají začít platit až v úterý.
Struktura plánovaného zdanění bankovních vkladů na Kypru je věcí tamní vlády, celkový výnos však musí dosáhnout částku 5,8 mld.. eur, kterou se bude finanční sektor země podílet na nákladech mezinárodní pomoci. Uvedl to v pondělí člen výkonné rady Evropské centrální banky (ECB) Jörg Asmussen.
„Důležité je, že finanční příspěvek 5,8 mld.. Eur zůstává. Rozhodnutí o struktuře je samozřejmě v rukou kyperské vlády a parlamentu, „ zdůraznil představitel ECB.