Půjčky Praha

Finanční dary nejsou pro parlamentní politické strany významným zdrojem příjmů a už vůbec ne dary od firem.

Ilustrační foto

Autor: Shutterstock

Vyplývá to z přehledu darů, které strany uvádějí ve svých výročních finančních zprávách za uplynulý rok nebo v seznamech dárců na svých webech. Celkově utržili něco přes 500 tisíc eur.

Pouze strana Most – Híd uvádí mezi dárci jedinou firmu Motocentrum Žilina. Zbývající strany měly dárců pouze mezi soukromými osobami. Směr a Obyčejní lidé neměli za loňský rok žádných dárců.

Ministr vnitra Robert Kaliňák ze Směru preferuje takový systém financování, který eliminuje možnost získávání peněz ze soukromého sektoru. „Určitě je financování ze strany státu mnohem transparentnější,“ poznamenal.

Podle Petra Kundera z Aliance Fair-play firmy zřejmě nechtějí být spojovány s politickými stranami. „Nevidím v tom nějaký zásadní problém. Některé země vůbec neumožňují, aby firmy mohly přímo podporovat politické strany. Ostatní průzkum o podplácení při podnikání však ukázal, že vazby mezi firmami a politiky či vysokými úředníky se stále zneužívají, „zhodnotil Kundera. Skutečnost, že strany dokážou existovat i bez darů, podle Kundera ukazuje, že systém financování je příliš štědrý vůči potřebám velkých stran a stran, které nedělají standardní politickou práci.

Nejštědřejší byly k Mostu – Híd

Loni proběhly parlamentní volby a zvýšil se i tlak na získávání zdrojů na kampaň. Na výšce darů se to neprojevilo. Téměř všechny rozhodující strany mají klíčový zdroj příjmů od státu, na volby si brali i bankovní úvěry.

Nejvíce darů dostal Most – Híd, 325 tisíc eur. Jako jediná podpořila Bugárovu stranu firma Motocentrum ze Žiliny částkou 30 tisíc eur. „Přispěl jsem proto, že jsem to chtěl udělat. K straně mam pozitivní vztah. Udělal jsem tak ale veřejně a nestydím se za to, „řekl jednatel společnosti Miroslav Jaroščák. Ačkoliv Motocentrum podle jeho slov zatím nemá zkušenosti se státními zakázkami, v budoucnu se o ně ucházet chce. „Věřím, že toto vliv nebude mít,“ dodal Jaroščák.

Nejštědřejším dárcem Mostu byl Jan Růžička, který loni přispěl částkou 35 tisíc eur. Je podnikatelem v Bratislavě. Proč se rozhodl podpořit stranu, říct nechtěl. Stejně ani to, zda se neobává, že v budoucnu by ho to mohlo omezit při ucházení se o státní zakázky. „Nechci to komentovat,“ řekl Růžička. Dodal, že o žádné státní zakázky není uchazečem. Místopředseda Mostu – Híd László Solymos Růžičky osobně nezná. Na otázku, čím to je, že Most získal nejvíce peněz od dárců, Solymos odpověděl: „Asi straně věří.“

Jako druhá v pořadí získala nejvíce darů SDKÚ, téměř 155 tisíc eur. Europoslanec Peter Šťastný poskytl 30 tisíc, následuje poslanec Martin Fedor s částkou skoro 24 tisíc eur.

KDH podpořili loni dárci ve výši 30 tisíc eur. Místopředseda Ján Hudacký věnoval hnutí 12 tisíc. Sulíkova SaS vykázala dva dary v celkové výši 3 068 eur. Daniel Švorc z Piešťan dal liberálům 2 068 eur.

Strany mohou získávat dary pouze na základě písemné smlouvy. Několik jich přijímají pouze bezhotovostním platebním stykem. Podle zákona však může strana přijmout finanční dar i hotovostní platbou od jednoho dárce za rok v hodnotě nejvýše 5 tisíc eur. Mluvčí více stran přiznali, že si dárců předem prověřují. SaS nabídky na sponzoring schvaluje předem republikovou radou.

Směr nevykázal za loňský rok žádný dar. Robert Kaliňák řekl, že strana se snaží dlouhodobě již od voleb 2002 snižovat výšku darů. „Snažíme se fungovat s prostředky od státu. Mají být dostatečné k tomu, abychom dokázali zajistit financování strany. A vždy před volbami si bereme úvěr, „objasnil Kaliňák.

Ani Obyčejní lidé neměli za loňský rok příjem z darů. „Když jednou vezmete od někoho dar, myslím si, že už je pak pokušení udělat někdy člověku nějakou službičku, a tomu se vyhýbáme. Raději žádné dary nepřijímáme, „řekl lídr hnutí Igor Matovič.

Přísnější kontrola financí

Ještě před volbami se parlamentní strany zavázaly zpřísnit pravidla financování. Opoziční Lidová platforma již připravuje podle Lászla Solymosi paragrafované znění novely zákona. „Dělá se na tom velmi intenzivně, dáme to na stůl a jdeme dál jednat,“ konstatoval Solymos. Na změně zákona pracuje i ministr Kaliňák. Už absolvoval dvě jednání s nevládními organizacemi. Podle něj změna by měla být komplexní společně se změnou zákona o volbách. „Vím, jaký závazek jsme napsali před volbami,“ poznamenal.

Zákon předpokládá větší kontrolu stranických financí. Výroční zprávy posuzují auditoři, pak jejich strany předkládají do parlamentu, tam je však kontrola spíše formální. Je předpoklad, že by zprávy mohl prověřovat Nejvyšší kontrolní úřad. V ministrova návrhu je to jedna z alternativ.

Peter Kundera z Aliance Fair-play za nejdůležitější považuje změnit stav, kdy žádný orgán nemá pravomoc prověřit, zda je pravda to, co strana uvádí ve finanční zprávě. Podle něj chybí i možnost reálně vynutit odpovědnost za přehmaty v účetnictví a porušování pravidel.

„Neřešené jsou například i situace při rozpadu stran, když strana nadále dostává peníze i za mandáty obsazeno poslanci, kteří se ke straně již nehlásí,“ dodal Kundera.

© AUTORSKÁ PRÁVA VYHRAZENA