Zlato jakoby v pondělí tvrdě spalo po nějakém těžkém víkendu. Stříbro se na pár minut vybralo zkusit dobít pozici 22 USD, no neúspěšně. Další den oba kovy výrazně propadly, aby vše co ztratili, znovu nabyli v následující dny. Stříbro znovu sahalo po úrovních 22 USD, avšak zlato se k úrovním ze začátku týdne ani nepřibližuje a zbývalo pod 1325 USD. Páteční obchodování bylo klidné a nic výrazné se už neudálo.
Cena zlata uzavřela nakonec na úrovni 1311,2 USD, což bylo o 25 USD méně než minulý týden. Cena stříbra uzavřela na 21,74 USD a klesla o 0,04 USD. Tyto cenové pohyby se projevily i na poměru ceny zlata a stříbra, který je na úrovni 60,31 (tj. za gram zlata byste si koupili 60,31 gramu stříbra; minulý týden to bylo 61,35). To znamená, že tento týden si stříbro oproti zlatu mírně polepšilo. HUI index (index nejdůležitějších zlatých těžebních společností) ukončil na úrovni 221,6 a ve srovnání s minulým týdnem klesl o 8,65 USD. XAU index (index zlatých a stříbrných těžebních společností) uzavřel na úrovni 90,36 a klesl o 3,38 USD. Údaje z Comext nejsou, vzhledem k uzavřené federální úřady v USA.
Tento týden oba drahé kovy věnovali pozornost dění v USA spojenému s navýšením dluhového stropu a tzv.. uzavření federální vlády. Jak jsme již zvyklí, investoři reagovali divné, resp. tak, jak by to ne každý očekával. Po vyhlášení tzv.. uzavření federální vlády (tzv. používám proto, protože všechno opravdu důležité funguje dál), se investoři rozhodli, že očekávají jen krátké trvání této krize a ceny kovů se propadly. Potom však, hned na další den, zjistili, že to může trvat i několik dní. A tak se drahé kovy znovu vybrali směrem nahoru. Zdá se vám to divné? Je třeba si zvyknout na nové „normální“ reakce trhů. Úterní pokles by byl totiž normální, kdyby drahé kovy předtím výrazně rostly z obav o tzv.. zavření vlády a nenavýšenia dluhového stropu. Avšak nic takového jsme neviděli. Drahé kovy totiž zůstávaly v hranici 1320 – 1340 USD. Ve prospěch vyšších cen přes týden zároveň zahráli i údaje o zaměstnanosti v USA. Ať je jak chce, do 17.10 bude cena drahých kovů od politických tanečků závislá. Zároveň můžeme spekulovat o různých vyjádřeních představitelů monetární komise FEDu, že se zatím stimuly FEDu neukončí. Svědčí o tom např.. i vyjádření prezidenta Bostonského FEDu, že ekonomika se nezlepšuje tak, jak by se dalo očekávat. Ale to jsou jen spekulace.
Indexy těžařů opět klesaly a jsou velmi blízko úrovní, kdy ceny drahých kovů dosahovali své letošní minima. Agentura Fitch snížila výhled ceny zlata na úroveň 1200 USD do konce roku a na začátek roku 2014. Osobně nepředpokládám, že by se politické elity v USA nedohodli. Pro drahé kovy to zatím vypadá tak, že zůstanou na těchto a podobných úrovních. Stále však nelze vyloučit ani větší krátkodobý pokles cen, vzhledem k opětovně výše krátké pozice (sázky na pokles ceny) velkých bank a pokles akcií těžařů. Z dlouhodobého hlediska je však držba drahých kovů stále na místě. Proč? Vzhledem k bezprecedentní chování největších centrálních bank světa a neustále zadlužování se států.
Přehled cen drahých kovů za ostatní období:
Zdroj: upner.com, kitco.com
Čína plánuje uvolnit pravidla dovozu zlata
Čínská centrální banka se chystá uvolnit pravidla dovozu zlata do země. Doposud platí stav, kdy dovoz drahých kovů do země zajišťují jen některé bankovní instituce. Po novém by to mělo fungovat tak, že dovoz bude moci být zabezpečován každým, kdo je členem Šanghajské zlaté burzy, jakož i každým producentem zlata, který v zahraničí vyprodukuje více než 10 tun zlata ročně. Důvodem pro tyto kroky je rostoucí poptávka po zlatě ze strany obyvatelstva země. Zároveň se předpokládá, že tento poptávka po žlutém kovu bude v zemi růst. Vysoká poptávka po zlatě v Číně není žádnou novinkou. Jak padá jeho cena od počátku tohoto roku se dovoz zlata do Číny zvýšil o 162% oproti minulému roku, prémie za okamžité dodání zlata se stále v zemi drží v průměru na úrovni 6,5 USD za unci nad spotovou cenu, když v květnu dosáhly rekord ve výši 56 USD za unci. Zároveň se předpokládá, že vzhledem k restrikce s dovozem zlata do Indie, se letos stane Čína největším dovozcem žlutého kovu na světě. Její dovoz by měl přehoupnout přes 1000 tun. O tom, že se tzv.. "Zlatý trh" pomalu přesouvá do Asie svědčí i aktivity rafinérských společností. Jedna za největších a nejznámějších společností METALOR už déle dobu plánuje otevřít svůj provoz přímo v Singapuru. Minulý týden však ohlásila, že se spuštění projektu zatím odkládá, vzhledem k nedostatku kvalifikované pracovní síly.
Indické chrámy zatím odolávají tlaku tamní centrální banky, která od nich žádala přesný soupis zlata. Chrámy získávají zlato primárně od věřících. Zlato má v Indii velmi významné kulturní a náboženské zázemí. Odhaduje se, že chrámy vlastní až 2000 tun zlata. To, že si chrámy zachovají svou nezávislost je velmi pravděpodobné, protože by to vyvolalo velkou politickou nevoli. Letos doveze krajina pravděpodobně jen 800 tun zlata, oproti 845 tunám v loňském roce. Důvodem jsou vyšší poplatky za dovoz a hlavně administrativní pravidlo 80% dovozu a 20% vývozu. Podle nejnovějších zpráv se pomalu dovoz do země zvyšuje, když v září dovezla Indie jen 7,24 tuny, v srpnu 3,38 tuny zlata. V říjnu se předpokládá, že dovoz vzroste na 30 tun. Právě výrazný poptávku z Indie a Číny způsoboval velký stres na Londýnském trhu s fyzickým zlatem, když jsme byli svědky negativních úrokových GOFO mír, které tento stres charakterizovaly. Dnes je tato míra pozitivní a s vysokou pravděpodobností souvisí s poklesem poptávky z Indie.
Texas odstranil daň z prodeje zlatých a stříbrných mincí. Chce tak podpořit nákup těchto instrumentů u široké veřejnosti. Daň ve výši 6,25% byla uvalena na prodej a koupi mincí do výšky 1000 USD, což postih hlavně malých odběratelů. Už vícekrát jsme zmiňovali, že při současných cenách, jsou mnohé těžařské projekty v oblasti zlata a stříbra neproduktivní. I když si každý čtenář musí uvědomit, že zlato a stříbro je v tomto ohledu jiné než klasické komodity (skoro všechno vytěžené zlato v historii je k dispozici v trezorech), současný trh reaguje i na tyto zprávy, vzhledem k frakční systém fungování COMEX - hlavní burzy komodit. Co tedy říkají těžaři? Stále více společností se dnes snaží zvýšit svou efektivitu na maximum. Důvody jsou primárně dva. První jsou vyšší náklady - mzdové a energetické a druhý důvod je klesající sytost rudy. Ta způsobuje, že těžaři musí zpracovat mnohem víc rudy, aby získal stejné množství kovu.
Lepší zítřky stále v nedohlednu
To, co nebyla úspěšná strategie v Německu, se podařilo euro-skeptikům v Rakousku. Poprvé se dostala do parlamentu čistě euro skeptická strana, založená miliardářem Frankem Stronachom, která získala 5,8% voličských hlasů. Vypadá to tak, že euro skepticismus bude již brzy relevantním politickým proudem. Už bylo načase. Ale to pro lídry není nic nového. Tento týden se setkali akademici a politické elity, jako za starých časů a diskutovali o budoucnosti Evropy. Světe div se, převládal pesimismu nad optimismem. Pesimismus byl spojen hlavně s ekonomickou stagnací, vysokou nezaměstnaností mladých a tzv.. ztracenou poslední dekádou. Avšak řešení byly deklarovány stále tytéž. Přitom hlavní problém Evropy není o politické vůli a schopnosti lídrů vysvětlit jejich řízení veřejnosti. Je naopak o vyšších regulacích, zadluženosti, vysokých daních a eliminaci jakýchkoli tržních řešení. Dokud se to nezmění, lepší zítřky tak brzy neuvidíme.
Tento týden rozhodla ECB o ponechání nízkých úrokových měr, což se očekávalo. Někteří čekali na rozhodnutí ECB o třetím kole LTRO - levných půjček bankám, avšak Mario Draghi nic takového nesdělil. Rovněž jsme tento týden zažili mírné stresy v Itálii, kde však nakonec strana Silvia Berlusconiho podpořila vládu a z Bruselu a ECB jsme mohli slyšet silné vydechnutí si. Jinak bychom byli svědky spuštění OMT mechanismu z dílny ECB.
Poté, co Francie v létě zaznamenalo nikým nečekaný hospodářský růst, objevil se další "zázrak". Zdá se, že cíl francouzského prezidenta Françoise Hollanda, a to zvrátit křivku nezaměstnanosti do konce tohoto roku, se nakonec naplní. V srpnu totiž klesla míra nezaměstnanosti o 1,5%, což znamená, že se z Pôle emploi (francouzského úřadu práce), v měsíci srpen, odhlásilo rekordních 277 500 žadatelů. Šlo o první snížení po 27 - měsíčním zvyšování. Francouzský ministr práce, Michel Sapin, se zdržel přílišných oslav, které považoval za předčasné. Dodal však, že jde o první pozitivní čísla po dlouhém čase, a že vládní politika přináší své první ovoce. Nadšení však netrvalo dlouho. V pondělí Pôle emploi uvedl, že šlo o technickou chybu. Telefonická společnost SFR, která má na starosti posílání SMS nezaměstnaným, aby se jejich situace mohla aktualizovat, tyto zprávy odeslala, avšak k adresátům se už nedostali. Přesto, pokles míry nezaměstnanosti skutečně nastal, avšak nešlo o pokles o 1,5%, ale jen o 0,7 až 0,9%.
A při datech ještě chvilku zůstaneme. Nejprve Španělsko prohlásilo, že jeho dluh se dostane v roce 2014 na úroveň skoro 100% - přesně 99,8%. Avšak již o čtyři dny později zprávu dementoval mluvčí ministerstva financí, který uvedl, že dluh bude jen 98,9% a že chyba nastala při psaní tiskové zprávy, když poslední čísla někdo vyměnil. Ono je to vlastně jedno. Stačí se podívat na trend španělského dluhu. A ten je jasný. Nárůst. V roce 2011 byl dluh země 68,5% HDP, o rok později již 85,9% HDP a letos prohlásil premiér, že dluh bude na úrovni 94,2% HDP. Španělsko tak zůstává jedním z hlavních problémů euro zóny a Evropy.
Japonská centrální banka svou politiku nezměnila. Tamní monetární komise rozhodla o tom, že banka bude nadále nakupovat japonské vládní bondy, ETF fondy a japonské realitní investiční dluhopisy s tím, že si zachovává i roční cíl zvýšení monetární báze od 60 do 70 bilionů jenů.
Hlavní zprávy tohoto týdne se však točily kolem USA, kde se diskutuje o navýšení dluhového stropu a zavřeni federální vlády. To, že se dluhový strop navýší, je asi každému jasné. Jinak by vznikl chaos. A na něj upozorňují všichni. Zda je to MMF, které upozornilo, že nenavýšenie stropu může mít globální dopad nebo Mario Draghi, který má úplně stejný názor. Dluh USA je dnes na úrovni více než 16 bilionů USD a více než 106% HDP. Obavy však existují. Dokonce některé americké banky údajně navýšili zásobu bankovek ve svých bankomatech, aby se vyhnuli potenciálnímu run-u na banky. Na straně druhé je zavření federální vlády spíše divadlo pro občany. Je třeba si uvědomit, že vše podstatné funguje dál. Odhaduje se, že až 85% všech vládních aktivit běží dál a v práci zůstává 1,3 milionu důležitých zaměstnanců vlády. Jinak pokud jsou tito důležití a těch 800 tisíc, kteří zůstali doma ne, proč je pak Američané potřebují? Ale to je už jiná otázka. Faktem je, že pošta chodí, FED tiskne peníze, veřejné školy zůstaly otevřené, letecká kontrola funguje, atd.., Atd. .. A na jaké úrovni se zadlužení USA zastaví? Osobně si myslím, že se už nezastaví. Naopak. Bude se výrazně zvyšovat, protože politické elity USA přijímají nové a nové zákony, které vyžadují nové a nové veřejné zdroje. A nejpohodlnější si je půjčit.