Zlato i stříbro zahájily týden poklesem. Zlato se dostalo o 20 USD nižší a stříbro padlo o 40 centů. Úterý byl na trzích klidný den. Bylo to však ticho před bouří. Ve středu se zlato propadlo až na úroveň 1240 USD a stříbro následovalo stejný trend, kdy se jeho cena zastavila na 19,8 USD. Zlato se z tohoto poklesu v následující den již nevzpamatovalo. Stříbro se více krát pokoušelo dostat nad hranici 20 USD. Páteční obchodování bylo na obou kovech po předchozích dnech klidné.
Cena zlata uzavřela nakonec na úrovni 1243,7 USD, což bylo o 19,83 USD méně než minulý týden. Cena stříbra uzavřela na 19,83 USD a klesla o 0,95 USD. Poměr ceny zlata a stříbra je na úrovni 62,72 (tj. za gram zlata byste si koupili 62,72 gramu stříbra; minulý týden to bylo 62,1). To znamená, že tento týden si stříbro oproti zlatu opět mírně pohoršilo. HUI index (index nejdůležitějších zlatých těžebních společností) se znovu propadl a je na úrovni 209,22 a ve srovnání s minulým týdnem klesl o 17,69 USD. XAU index (index zlatých a stříbrných těžebních společností) uzavřel na úrovni 86,37 a klesl o 6,24 USD. Na Comex velcí hráči snižovali své sázky na pokles cen výrazným způsobem iu zlata iu stříbra.
Hádejte na co reagovaly ceny drahých kovů tento týden? Už je to nudné konstatování, ale na zprávy z FEDu. Ve středu byl zveřejněn záznam z jednání monetární komise, tzv.. „Minutes.“ Ty by mohly naznačovat ukončení měsíčních nákupů dluhopisů ze strany centrální banky. Takových označeních jsme tu však měli už více v minulosti. Přikládat jim 100% jistotu se určitě nedá, hlavně když se podíváme na opravdu slabé výsledky americké ekonomiky. Ta je navíc již několik let silně podporována právě ze strany FEDu a zatím bez výraznějšího úspěchu. Co však bylo zajímavější byly cenové pohyby na burze. Obchodování bylo ve středu na 20 sekund zastaveno. V jednom prodejním příkazu bylo na trh uvedených 1500 kontraktů zlata, což způsobilo pád ceny v jedné sekundě o 10 USD. Burza zastavila obchodování, aby obnovila likviditu a zamezila ještě výraznějším pádem ceny. Jak to tak vypadá, podobné aktivity se asi na COMEX stávají normou. Co za tím je? Podle některých by za tímto typem obchodování mohla být Bank of International Settlements ovšem to, je jen spekulace. Každopádně se musí jednat o větší entitu, protože cenové pohyby jsou důsledkem umístění velkého počtu kontraktů na burze v jednom časovém okamžiku. Tato entita může sledovat dva nebo tři cíle. Zaprvé uměle snižovat cenu drahých kovů. Zadruhé zajišťovat na trhu nejistotu a odrazovat obchodníky od nákupu dlouhých kontraktů (sázky na růst ceny). Třetím důvodem je že tuto situaci využívá následně na jiných trzích, které reagují spolu s trhem zlata a stříbra, např.. akciových trzích těžebních společností v této oblasti.
Faktem však je, že na obou kovech byly prolomeny podpůrné hranice. Při zlatě to byla úroveň 1250 USD. Při stříbře to bylo 20 USD. Tak můžeme očekávat, že jak zlato, tak i stříbro otestují znovu své minima z poloviny tohoto roku. Pro zlato to bylo 1180 USD. Zároveň pokud se tento test spustí, bude zajímavé sledovat, co se bude dít kolem hranice 1200 USD a jak se bude vyvíjet poptávka po fyzickém kovu z Asie. Pro stříbro platí podobný scénář a je pravděpodobné, že otestuje 18,7 USD.
Přehled cen drahých kovů za ostatní období:
Zdroj: upner.com, kitco.com
Zlato na záchodě
Představte si to. Jdete umýt záchod v letadle a najdete zlaté cihly v hodnotě 1,4 mil.. USD. Přesně to se stalo v Indii. Tam vláda bojuje proti dovozu zlata jakéhokoliv vysokými cly a administrativními předpisy. A to vytváří prostor pro jeho pašování do země. Nicméně někdo se zjevně polekal. A možne je už mrtvý. Nechat někde 1,4 mil.. ve zlatě pašeráků rozzlobí. Avšak ve válce Indie dále pokračuje. Indická centrální banka nasměrovala svůj hněv vůči tzv.. speciálním ekonomickým zónám Kandla, Gujarat a Seepz v provincii Mumbai a Seepz v provincii Cochin, kde nebyly tak přísné restrikce. Obchodníci v těchto oblastech budou moci dovést zlato jen v tom případě, že ho zpracují a vše vyvezou mimo zemi.
Naopak dovoz zlata do Číny neutichá. To vzpomínáme stále. Co je však v této věci nové, jsou odhady dovozu. Dosud se sledoval dovoz zlata jen přes Hong Kong. Podle několika analytiků bude nezbytné zahájit do dovozu započítávat i dovoz přes Shanghai. Do dovozu zlata zároveň nejsou započítány přímé nákupy zlata Čínskou centrální bankou. Zde se předpokládá, že jen za první pololetí 2013 ona sama koupila 300 tun zlata. Čínské zlaté rezervy jsou na úrovni 1054 tun. Oficiální. Nicméně to je údaj z roku 2009. Dnes se odhadují rezervy banky na 4 000 – 5000 tun. Uvidíme. Čas ohlášení nového údaji podle mého názoru není moc daleko, vzhledem k aktivity Číny v oblasti její snah o získání statusu rezervní měny pro své Renminbi.
Podle World Gold Council může globální poptávka po zlatě klesnout letos o 5 – 10%. Zároveň se snížily průměrná náklady na těžbu zlata z 1228 na 1200 USD. Celoroční těžba zlata se na rok 2014 odhaduje ve výši kolem 3000 tun, přičemž tuto hranici může překonat. Těžba v 2013 se odhaduje na úrovni 2920 tun a v roce 2012 to bylo 2861 tun. Růst těžby by se měl zastavit až v roce 2015. Je ale třeba mít na paměti, že samotná výše těžby nemá takový vliv na cenu zlata, jak by se mohlo zdát. Nabídka zlata totiž není závislá jen na těžbě, ale i stávajících zásobách zlata. Zlato jsou totiž peníze. Ne klasická spotřebovávána komodita.
Švýcarská vláda se snaží rozmluvit obyvatelstvo od hlasování v referendu o tom, že by jejich centrální banka nemohla obchodovat se zlatem a měla povinnost dovést všechno zlato zpět do Švýcarska. Jedním z argumentů je to, že tamní centrální banka bude mít omezené možnosti pro oslabování švýcarského franku, který je už dříve navázaný na pomalu devalvovány euro. Švýcarská vláda tím jednoznačně potvrzuje, že frank není už dávno silnou měnou.
A máme tu nové vyšetřování. Tentokrát se jedná o vyšetřování určování ceny zlatého benchmarku v Londýně tamním regulátorem pro finanční trhy. O tom, o který cenový benchmark se jedná zatím není jasné, avšak jeden z nejdůležitějších je tzv.. London Gold Fix, který určují banky Societe Generale, Barclays, Deutsche Bank, HSBC a Scotiabank. Ten se používá k obchodování velkých objednávek zlata. Že by se i zde odehrávala podobná manipulace, jako tomu bylo při úrokové sazbě LIBOR? Mnozí tomu věří. Uvidíme, co ukáže vyšetřování.
Blafování ECB
Už víme, že ECB má připravenou zbraň hromadného ničení v podobě OMT mechanismu, zaměřeného na koupi dluhopisů zemí v problémech. Detaily tohoto plánu však dodnes nejsou známy. Dodnes stačí rétorika. Před dvěma týdny ECB oznámil pokles základních úrokových sazeb. No a tento týden zdroje z prostředí ECB přinesly informace, že banka uvažuje nad negativními úrokovými sazbami na depozita komerčních bank ve výši mínus 0,1%. To by bylo poprvé, co by banka přistoupila k takovému opatření. Z mého hlediska to však není úplně pravděpodobné, i když ne vyloučeno. ECB má totiž stále v záloze další kolo LTRO, QE v podobě jak funguje v USA, či přímé intervence na měnových trzích, které minulý týden začala využívat Česká národní banka. Takže jako vždy uvidíme a necháme se překvapit. Nicméně tyto zprávy svědčí o jednom. O bezmocnosti evropských lídrů. K tomu přispívá i fakt, že na straně druhé, představitelé EU zas přemýšlejí nad speciálními půjčkami. Ty by udělovaly pro země, které se rozhodnou podniknout reformu v oblasti veřejných financí. Ano. Čtete dobře. Dluhy jdeme bojovat proti dluhem. Půjčky by měly být vhodné pro menší země, tak si možná Slovensko něco ukořistí. To, zda udělá nějakou reformu, na to raději ani nepomyslí. Dnes se zde za reformu vydává leccos.
Bundesbanka upozorňuje ve své pravidelné zprávě z minulého týdne, že země jižní Evropy a jejich bankovní sektor se nacházejí v bludném kruhu. Podle Bundesbanky nakoupili italské banky o 175 mld.. euro více národních dluhů, jako tomu bylo v listopadu 2011 (o 70%). Expozice španělských bank se zvýšila o 81%, irských o 60% a portugalských o 51%. To je kromě OMT mechanismu druhý důvod, proč jsou zatím úrokové míry na dluhopisy těchto zemí v udržitelných pásmech.
Jedním z nejlepších příkladů „efektivity“ EU je každoměsíční stěhování celého parlamentu z Bruselu do Štrasburku. Světe div se, začalo to vadit i samotným poslancům. Parlament tedy zkusil navrhnout, zda by se to nedalo stopnout. Francouzi ho za to zažalovali. A vyhráli. Členové parlamentu se však nevzdávají. Hledají řešení. To má spočívat v návrhu, aby mohli oni sami hlasovat, kde budou zasedat. Návrh neobsahuje žádnou zmínku místa. Jen, aby to nedopadlo nakonec tak, že budou cestovat po celé EU. Vždyť co je demokratičtější, jako zasedání v každém koutě Evropy. Slovenská vláda výjezdová zasedání už má.
Již více krát jsme psali, že hlavním problémem dneška není jen veřejný dluh. Problémem je celkový dluh. Jeho součástí je i privátní dluh, který stejně není investován pouze do efektivních výrob. Příkladem alarmujícího stavu může být Británie. Tam dosáhl soukromý dluh nový rekord na úrovni 1,4 bilionu liber. Znamená to, že domácnosti dluží 94% ročního HDP. Průměrně je to 54 tis liber na domácnost, což je téměř dvojnásobek před deseti lety. To, co je zároveň negativní je, že 10% nejchudší populace má dluh 4 násobně vyšší, než je jejich roční příjem. Nepřekvapuje tedy, že každý rok v zemi ohlásí asi 130 tisíc lidí osobní bankrot.
Z globálního hlediska až 86% společností neplánuje v roce 2014 přijímat nové zaměstnance. Vyplývá to z průzkumu, do kterého bylo zapojeno až 11 000 společností. Pouze 33% z nich vidí příští rok z ekonomického hlediska optimističtější. Na straně druhé je větší optimismus mezi firmami z USA. Tam jen 19% z nich uvedlo, že nebudou v roce 2014 přijímat nové zaměstnance a až 41% z nich si myslí, že rok 2014 bude mnohem lepší.
Již více krát jsme zmiňovali, že Čína plánuje zařadit svou měnu na mezinárodně uznávaný piedestal. Svědčí o tom fakt, že uzavřela několik swapové dohody s významnými obchodními partnery. Stejně se mluví o výrazném nákupu zlata, z něhož část velmi pravděpodobně směřuje do trezorů centrální banky. Minulý týden centrální banka prohlásila, že země nebude dále profitovat z kapitálových svých zahraničních rezerv, které má ve velikosti 3,6 bln. USD. To znamená, že se to týká velmi pravděpodobně i amerického dolaru a dluhopisů USA. Druhým důležitým sdělením bylo, že centrální banka se postupně stáhne z měnového trhu a ponechá směnný kurz na tržní síly a rozšíří denní limit obchodování jejich měny. Vidíme tedy před sebou vznik jedné z nových rezervních světových měn? Pravděpodobně ano.
Zpráva ze zasedání monetární komise FEDu poodhalila, že FED uvažuje nad snížením nákupů dluhopisů v následujících měsících. Tomu však moc nevěřím, vzhledem k tomu, že míra nezaměstnanosti není jediným důležitým ukazatelem. Důležitá je i struktura trhu s nezaměstnaností, která již tak růžová není. Na straně druhé však Ben Bernanke uvedl, že i kdyby se zmírnily nákupy dluhopisů, tak to neznamená, že úrokové sazby zůstanou na nízkých úrovních ještě dlouhou dobu. To je jeden ze znaků toho, že ani centrální bankéři nevěří, že se v ekonomice USA strukturální změny udály.