Slovensku finanční domy se při rostoucích nákladech snaží zmírnit zdražování produktů propouštěním.
Některé banky zároveň plánují v příštím roce dosahovat zisku i rozšiřováním sítě poboček. Manažeři Slovensku finančních domů tak reagují na zvýšené daňové zatížení a ustavičné ataky politiků za růst bankovních poplatků.
Začátkem prosince došlo ke změně vedení v UniCredit Bank Slovakia. Nový generální ředitel obdržel strategickou roli sloučit dceřiné společnosti v České republice a na Slovensku do jedné přeshraniční banky.
„V současnosti se nedá odhadnout, kolik lidí přijde o práci, nejprve musíme zanalyzovat nadbytečné procesy,“ řekl o tom v pondělí nový generální ředitel UniCredit Bank Czech Republic Miroslav Štrokendl.
V každém případě sloučení bank má být hotové do konce příštího roku a jedním z důvodů tohoto kroku je i racionalizace organizační struktury. Od roku 2014 tak bude UniCredit působit na Slovensku už jen jako pobočka zahraniční banky.
„Chci všech ujistit, že určitě neplánujeme odchod ze slovenského trhu a nadále plánujeme růst v oblasti úvěrů pro lidi i firmy,“ dodal Štrokendl.
„Tento krok nesvědčí o velké sebedůvěře UniCredit na Slovensku. Finanční dům byl orientován hlavně na financování firem a tak na něj krize dopadla o něco těžší ve srovnání s bankami zaměřenými na financování občanů,“ řekl Vladimír Dohnal, ředitel Symsite Research.
Finanční domy totiž u firem zaznamenaly mnohem vyšší ztráty z nesplácených úvěrů. Pro srovnání všechny slovenské banky evidují při podnicích nevrácené úvěry za více než 1,17 miliardy eur, zatímco při lidech je to něco nad 750 milionů eur.
Všechny banky také negativně zasáhl bankovní odvod, pomocí kterého plánuje levicová vláda vybrat od slovenského finančních domů jednu miliardu eur. Přesto některé finanční domy vsadili na zvyšování zisku a rozšiřování sítě poboček.
„I z průzkumů vyplývá, že pro klienty je blízkost banky důležitým faktorem. Od června tohoto roku jsme tak naši síť rozšířili už o 26 poboček a 41 bankomatů,“ řekl Naďa Urbanová, mluvčí Prima banky. Finanční dům v otevírání nových poboček plánuje pokračovat iv příštím roce.
„Cílem banky je pobočkovou sítí rovnoměrně pokrýt celé Slovensko,“ dodala Urbanová. Prima banku finančně ovládá skupina Penta, která ji získala koupí od francouzsko-belgické finanční skupiny Dexia.
Na růst podpořen prodejem jednoduchých produktů vsadila nová Raiffeisen Bank. Běžných lidí se Raiffeisen snaží nalákat na dvestoeurové půjčky s nulapercentným úrokem. „Raiffeisen Bank bude vedle Tatra bance, která zahájila svou činnost v roce 1991, a bance ZUNO uvedené na trh koncem roku 2010 třetí bankou na Slovensku v rámci skupiny RBI,“ řekl Martin Krajniak, mluvčí Raiffeisen Bank.
Zvyšující se konkurence však stále lidem nepřináší nízké úroky u hypoték či větších spotřebitelských úvěrech. „V principu platí, že banky si část ztráty z bankovního odvodu mohou nahradit vyššími úroky z půjček či novými poplatky,“ uzavřel Dohnal.
Ačkoli to banky nechtějí oficiálně potvrdit, několik z nich v příštím roce připravují různé nové poplatky. U hypoték zas úroky výrazně neklesají navzdory tlačení nových peněz a nízkým výnosem Slovensku státních dluhopisů.