Zlato začalo týden poklesem. Stříbro se až tak moc nepropadli. Následně se v pondělí zlato i stříbro na dva krát odvážilo posunout směrem nahoru a oba kovy ukončili den v plusu. Zlato se dostalo nad 1250 USD a stříbro dokonce nad 20,2 USD. V následujících dvou dnech však oba drahé kovy zažily pokles. Ve čtvrtek byl den pracovního volna v USA a na trzích se to projevovalo klidným obchodováním. I když jsme měli v pátek v USA sváteční atmosféru ceny obou kovů mírně posilovaly v průběhu celého obchodního dne.
Cena zlata uzavřela nakonec na úrovni 1252,1 USD, což bylo o 8,4 více než minulý týden. Cena stříbra uzavřela na 19,94 USD a stejně mírně vzrostla o 0,11 USD. Poměr ceny zlata a stříbra je na úrovni 62,79 (tj. za gram zlata byste si koupili 62,79 gramu stříbra; minulý týden to bylo 62,72). To znamená, že tento týden si stříbro oproti zlatu malinko pohoršilo. HUI index (index nejdůležitějších zlatých těžebních společností) se znovu v průběhu týdne propadl, avšak nakonec skončil na úrovni 208,92, což bylo jen o 0,3 USD méně než minulý týden. XAU index (index zlatých a stříbrných těžebních společností) měl podobný průběh a uzavřel na úrovni 86,46, přičemž nakonec stoupl o 0,09 USD. Z Comex zprávy tentokrát nemáme, vzhledem k volno v USA, avšak můžeme předpokládat s ohledem na celkový pokles cen drahých kovů za ostatní měsíc, že velcí hráči své sázky na pokles cen pomalu snižovaly.
Drahé kovy tento týden nezaznamenali celkově zásadní cenové pohyby. Zlato i stříbro v pondělí reagovali na data z americky v podobě lepších čísel než byly očekávání v prodeji nemovitostí v USA a počtu stavebních povolení. To vyvolává spekulace o tom, že FED by mohl v následujících měsících přistoupit ke snížení měsíčních nákupů dluhopisů. Na to reagují i některé velké banky, které pro drahé kovy z krátkodobého hlediska věští ceny kolem 1100 USD pro zlato a 18-19 USD pro stříbro. Mezi hlavní důvody za touto predikcí patří příliš velký důraz investorů na zprávy kolem snížení / zvýšení / zachování nákupů měsíčních dluhopisů v USA, jakož i neschopnost nárůstu ceny zlata bez ohledu na nedávné oslabení USD a zároveň stagnující poptávka po drahých kovů z Asie, který je sice vysoký, avšak neláme nové rekordy.
Akciové indexy těžebních společností se dostali tento týden na své dvouleté minima, i když koncem týdne mírně posílily. Můžeme spokojeně tvrdit, že jsou zatím kolem dvouletých minim pevně usazeny. Při dalším poklesu cen drahých kovů můžeme očekávat i jejich pokles. Stále platí minulý predikce spojena s prolomením podpůrných hranic 1250 USD u zlata a 20 USD při stříbře. To indikuje, že z krátkodobého hlediska můžeme otestovat 1180 USD u zlata a 18,7 USD při stříbře. Na straně druhé analytici City Bank předpovídají z krátkodobého hlediska zlato na úrovni 1335 USD. Uvidíme tedy, co se vyplní.
Přehled cen drahých kovů za ostatní období:
Zdroj: upner.com, kitco.com
Čína dovezla opět hodně zlata
Čína dosáhla skoro nový rekord. V dovozu zlata. Za měsíc říjen dovezla v čistém 131 tun zlata. Je to jen o 5 tun méně, než byl rekord v březnu, když dovezla 136 tun. Od června se dovoz zlata do země udržuje na úrovni nad 100 tun měsíčně. Celkově za prvních 10 měsíců roku dovezla Čína přes Hong Kong už 967 tun zlata. Vypadá to tak, že odhady ze začátku roku, které hovořily o dovozu 1000 tun, jsou dnes koncem listopadu již překonané. Data za celý rok 2013 budeme vidět až v lednu 2014, avšak již nyní se dá předpokládat, že při současných cenových úrovních země dosáhne výšku dovozu nad 1200 tun.
Někteří zlato nakupují, jiní ho prodávají. Bundesbanka minulý měsíc např.. prodala část svých zlatých zásob. Jednalo se o 3,42 tuny zlata a prodala ho pro účely ražení mincí. Německo tak vlastní 3387 tuna zlata. USA minulý měsíc mírně navýšili své zlaté rezervy, když dokoupili 0,03 tuny zlata a rezervy se pohybují na úrovni 8133 tun. Největší nárůst zaznamenalo Turecko, které dokoupili minulý měsíc 12,99 tuny zlata. Klasicky zlato nakupovali i Kazachstán a Ázerbajdžán, jejichž centrální banky dokoupili po dvě tuny zlata za každou. Mezi země, které prodávaly zlato patřily ještě Mexiko, Austrálie, či Uruguay. Nákup zlata oznámila i centrální banka Vietnamu, jejímž cílem je diverzifikace zahraničních rezerv. Ve Vietnamu je dlouhodobě vyšší cena zlata jako je na globálních trzích, vzhledem k vyšší inflaci a tím i vyšší poptávka po zlatě od obyvatelstva. Jedním z důvodů, proč banka zvažuje nákup zlata, je obava ze snížení nákupu dluhopisů ze strany amerického FEDu.
Naopak Indie letos zaostává, kvůli její restrikční politice dovozu zlata. Jak jsme již vícekrát zmiňovali, to vyvolává zvýšenou poptávku po pašování zlata do země. Svědčí o tom i minulý zpráva o zatčení 42 osob ze Srí Lanky, které dovezli do země 11,7 kg zlata v podobě šperků. Ze 42 osob bylo 29 žen. Pašování funguje tak, že zlato dovážejí tyto osoby jako šperky, které mají na sobě a deklarují, že šperky patří jim.
Írán tím, že se částečně dohodl na kompromisu na svůj jaderný program, zároveň dosáhl zmírnění některých sankcí. Může tak dovést více zlata, avšak nemůže za něj prodávat ropu. Dosažení snížení sankcí má trvat zatím 6 měsíců, během nichž mají pokračovat další rozhovory o jaderném programu. Na to pravděpodobně bude reagovat Turecko, které většinu zlata do země už dodávalo, i navzdory sankcím. Turecko vyexportovali do Íránu zlato v hodnotě 6,4 mld.. USD za prvních devět měsíců letošního roku.
Agentura Reuters přinesla tento týden stejně zajímavou zprávu, když citovala německou národního finančního regulátora (BaFin), který prohlásil, že zahájil vyšetřování fixace hlavních benchmarků na trhu zlata a stříbra bez přesné specifikace, o které jde. Nejdůležitější jsou však londýnské fixy. BaFin zároveň uvedl, že podobné vyšetřování se spouští i v USA a Velké Británii.
Týden bitcoinu
Tento týden můžeme klidně nazvat týdnem bitcoinu. Skoro každý o něm mluvil. A měl proč. Bitcoin překonal hned několik met. Zaprvé dokázal zvýšit cenu v průběhu 7 dnů o více než 100%. To nebylo vše. Překonal magickou hranici 1000 USD a to hned na několika významných burzách, kde se obchoduje. A dokonce v průběhu minulého týdne se na malou chvíli obchodoval za více, než stála unce zlata. Pak však korigoval o 13%. Je v Bitcoin bublina? Z krátkodobého hlediska bych řekl, že ano. Nemyslím si, že tento nárůst ceny je způsoben nějakými pevnějšími fundamenty. Faktem však zůstává, že pokud si dáte před sebe vlastnosti této nové měny, současné hranice, které překonal, nebudou pravděpodobně ty poslední. Korekci očekává dnes několik obchodníků. A pokud se historie zopakuje, můžeme vidět opět cenu na 500 USD znovu. Nicméně, stejně se může BTC usadit i nad 1000 USD, kde může být jeho nový support.
malinké pozitivní zprávy přišly také z trhu práce v eurozóně, kde klesla nezaměstnanost. Sice jen o 0,1% a usadila se na úrovni 12,1%. Mezi těmi, kteří mají nejnižší míru patří Rakousko (4,8%), Německo, (5,2%) a Lucembursko (5,9%). Na opačné straně se již tradičně nachází Řecko (27,3% Srpen 2013) a Španělsko (26,7%). To, co však už nemůže těšit nikoho, je nezaměstnanost mladých. Španělská výška nezaměstnanosti mladých opětovně dosáhla 57,4% a je pod rekordérem v této oblasti Řeckem, kde až 58% mladých lidí nepracuje. Itálie a také Portugalsko zaznamenaly mírný nárůst stejně a jejich míra nezaměstnanosti mladých se pohybuje na úrovni 41,2% a 36,5%. Celkem bylo v říjnu v eurozóně 24,4% mladých lidí nezaměstnaných.
Člen Evropské rady guvernérů ECB Ardo Hansson, který je i prezident Estonské centrální banky, prohlásil, že ECB je připravena na další snižování základních úrokových sazeb a dokonce je připravena uvalit negativní úrok na depozita bank v ECB. Je to reakce na nízkou inflaci v eurozóně, která je na úrovni 0,9%. Další setkání je plánováno na 5. prosince, kde se mají prezentovat i nové projekce a předpoklady růstu a inflace v zóně. Uvidíme, čím nás překvapí zasedání.
Vypadá to tak, že posledním šedomodré hlasem, který je proti uvolněné měnové politice v EU zůstává německá Bundesbanka, která tlumočí své názory prostřednictvím jejího prezidenta Jense Weidmanna. Ten minulý týden prohlásil, že by „bylo lepší, kdyby monetární politika netancovala v rytmu fiskální politiky a že je nutné postavit pevnou stěnu mezi bankami a státními zájmy,“ jakož i to, že „riziko státních dluhopisů by mělo být relevantním způsobem ohodnoceny stejně , jak je dnes hodnocen soukromý dluh. „Nicméně pokud se na něco v Evropě vsadit dá, tak pak na ještě uvolněnější monetární politiku, která nahrává státním zájmem a podporuje ne-realizaci zásadních reforem.
Výnosy na čínských státních dluhopisech vzrostly na nejvyšší úroveň za posledních devět let. To zároveň způsobuje menší prostor pro financování soukromého sektoru a jiných státních agentur v zemi. Růst nákladů na půjčování a snižující se přístup k úvěrům pro soukromý sektor v Číně může mít zároveň negativní dopad na růst čínského hospodářství, se kterým většina investorů implicitně počítá a následně negativní dopad na celou globální ekonomiku. Zvýšení výnosů souvisí s předpokladem utahování monetární politiky ze strany čínské centrální banky. Stejně vzrostla úroková míra na mezibankovním trhu v zemi na úroveň téměř 6%, což je nejvyšší míra od června 2013, kdy stres ve finančním sektoru vyvolal nárůst této míry a vynutil si silný zásah ze strany centrální banky, která na trh musela dodat likviditu.
Z USA se na nás spíše hrnou informace o tradičních výprodejích spojených s dnem díkůvzdání, jak nějaké významné ekonomické data. Zajímavou zprávu však přinesla agentura Reuters, která upozorňuje na fakt, že v USA se pomalu blíží situace, kdy velké množství půjček bude mít tzv.. 10 leté výročí. To znamená, že pro mnohé držitele půjček nastane situace, kdy budou muset začít splácet kromě úroků i jistinu. To bude pro mnohé znamenat, že se jim náklad na splátky zvýší i trojnásobně. Přičemž v průběhu čtyř let se do tohoto stavu dostanou půjčky ve výši až 221 mld.. USD. Uvidíme, jestli místo výprodejů není pro běžného Američana začít raději šetřit na tyto finančně náročnější časy. Pro bankovní sektor USA to stejně nebude procházka růžovým sadem.