Při sociálních bytech se oplácí, pokud na stavebních nebo dokončovacích pracích dělají i budoucí nájemníci.
„V Moldavě nad Bodvou a Hodejove jsme postavili spolu s nájemníky 20 bytů a čtyři domky. Příští nájemníci dělali na stavbě a dnes je to vidět. Rodiny, které celý život prožili v chatrči, se poprvé po 40 nebo 35 letech stěhovali do zděného domu s oknem a dveřmi. O byty se pěkně starají, platí nájemné, „říká Slávka Macáková z košického ETP – Centra pro udržitelný rozvoj. V Hodejove, kde 30 lidí chodilo pravidelně pracovat na stavbu bytovek, se místní podnikatel pak rozhodl nabídnout patnácti z nich i dočasné práce na rekonstrukci zámečku v obci.
S tím, že práce Romů na stavbách bytů nižšího standardu může být motivující, souhlasí i Juraj Kuruc z úřadu zmocněnce, ale upozorňuje, že to neplatí vždy. „Ne každý Rom je stavbař a chce stavět něco, co mu nepatří a bude tam bydlet v nájmu. Navíc tím, že obec si zde práci započítat do svých nákladů, tak jim za práci neplatí. I proto se stává, že Romové se nejprve na tuto práci nahřát, ale pak odmítají pracovat a starostové mají o stres více. Potom říkají, že by raději zaplatili stavební firmu, „říká Kuruc. „Při stavbě bytů nižšího standardu jsou s tím dobré zkušenosti, protože na takových stavbách dostávají i vzdělávání. Ale je rozdíl, pokud se staví deset malých domků o rozloze 45 čtverečních metrů, když má stavbyvedoucí čas věnovat se budoucím nájemníkům, nebo jdete postavit činžovní dům s 12 byty, což je technicky náročnější, „dodává Kuruc.
Devastace nově postavených bytovek, ve kterých bývají Romové, podle něj zcela nesouvisí s tím, zda se Romové podíleli na stavbě. „Zkušenosti s obyvateli nově postavených bytovek jsou lepší, než si možná myslí veřejnost,“ říká Kuruc. Jedna ze studií podle něj ukázala, že devastace odevzdaných bytů se děje při 7 procentech u romské populace, zatímco u většinové je to 12 procent.
Upozorňuje také, že je chybou koncentrovat lidi do jedné čtvrti. „Udělat například v prešovské Staré Cihelně 170 bytů a pak se jejich nájemníkům nevěnovat, nechat je tak s pocitem – vždyť jsme jim dali nové byty, nějak budou žít, to nefunguje. Teprve později město aktivní terénní prací samo přišlo na to, že to, co vypadalo jako monolitický blok 170 problémových rodin, ve skutečnosti znamená, že problémy dělá pár rodin, které nakonec deložovali, „poukazuje na příklad v Prešově.
Podle Macáková „nikomu netřeba dávat žádný byt“, ale třeba vytvořit podmínky pro to, aby si lidé mohli důstojné bydlení obstarat a postupně s pomocí příbuzných, známých, sousedů postavit. Například prostřednictvím malých půjček a státního půjčkového fondu. „Dostali by například 10 tisíc eur a měsíčně by třicet let spláceli po 30 eurech,“ navrhuje Macáková.
Jejich organizace poskytuje mikroúvěry již několik let. „Většinou jde o půjčku ve výši 1 200 eur na rekonstrukci domů, například na zavedení vody, přistávání kuchyně či na koupelnu. Lidé z těch peněz dokáží dělat přímo zázraky. Pomáhá jim to zmobilizovat se, získat nové dovednosti a změnily se i nálady v obci , vztahy Romů a Neromů, „dodává. Navíc při zařazení do programu poskytnutí mikroúvěry museli absolvovat finanční vzdělávání, aby se naučili i lépe hospodařit.
Romové si mají černé stavby legalizovat
Stát nabídne Romům možnost odkoupit si pozemky, na kterých umožnil vznik nelegálních osad. Majitelů pozemků chce stát nejprve odškodnit a následně pozemky nabídne za jistou cenu současným uživatelům. Pokud si pozemek do stanoveného času neodkupuje, stavby budou z pozemku odstraněny. Na základě tohoto principu chce vláda řešit problém černých staveb a romských osad, jejichž pozemky obyvatelé osad nevlastní.
Podle budoucího zmocněnce pro romské komunity Petra Pollak Romové takto dostanou šanci získat do vlastnictví pozemky, na nichž stojí jejich obydlí. „Nechceme nechat prostor pro různé divadelníků, kteří se na tomto tématu budou přiživovat,“ prohlásil Pollak, narážející i na hrozby Mariána Kotleba o vystěhovávání Romů z Krásnohorské Podhradie.
Otázkou však zůstává, co bude s lidmi, kteří možnost legalizace z různých důvodů nevyužijí. „Nepředpokládáme, že je bude velký počet, očekávám spíše jejich zodpovědný přístup,“ řekl Pollak.
Pollak, který je zároveň poslancem za Obyčejných lidí, by měl od úřadu nastoupit 1. října. Úřad zmocněnce zároveň kompetence přechází pod ministerstvo vnitra. Nástup Pollak je součástí širší dohody mezi Směrem a obyčejnými lidmi, v jejímž rámci chtějí v polovině října představit tzv.. romskou reformu. Deset principů budoucí reformy má většinou restriktivní charakter. Základním principem, ze kterého vychází ministr vnitra Robert Kaliňák, je princip „zásluhovosti“. Forma a výše sociální pomoci má zohledňovat přístup občana k rodině, společnosti a státu.