Britské banky dostaly od centrální banky výraznou pomoc, ale ony objem půjček snížily.
LONDÝN [1] , BRATISLAVA. Současného guvernéra Bank of England Mervyn King nahradí v červenci kolega z kanadské centrální banky Mark Carney. Už teď je jasné, že s ním přijde nová éra měnové politiky.
Premiér David Cameron mu podle deníku The Financial Times přislíbil rozšíření pravomocí na rázněji zásahy centrální banky do oživení ekonomiky podle vzoru amerického Fedu.
Nové pravomoci
Cameron chce představit změny 20. března, když představí rozpočet. Mluví se o několika možnostech, jak dát Bank of England více času při snižování inflace [2] na cílovou úroveň až dvou procent. Banka se má starat už nejen o stabilní ceny, ale io zaměstnanost.
Současný vývoj v Británii připomíná Japonsko, tvrdí v blogu komentátor The Financial Times Gavyn Davies. I tam byl vyměněn starý guvernér centrální banky za příznivce uvolněné měnové politiky, která by přes nalévání peněz na trh vedla k udržitelnosti vládního zadlužování.
„Vidíme rostoucí globální sázku na uvolněnější měnovou politiku, která má pomoci k růstu HDP. Jde o úplný opak toho, v co jsme věřili v minulých desetiletích, „napsal.
skupování bez výsledku
Zatímco nepřijde nový guvernér, britská centrální banka nic významné nezmění. Včera ponechala úrokovou sazbu na úrovni 0,5 procenta, která je aktuální již od března 2009.
Rozšířila však program nákupu dluhopisů o 50 miliard liber, které nalije do ekonomiky podle deníku The Guardian zřejmě v létě. Zaposledné čtyři roky na skupování státních dluhopisů britskými bankami použila již 375 miliard liber.
Bez výraznějšího úspěchu. Za období od července do prosince loňského roku všechny banky s licencí v Británii získali od centrální banky likviditu v objemu 13,8 miliardy liber. No objem celkových poskytnutých půjček poklesl o 1,5 miliardy.
„To znamená, že banky jen získali likviditu zdarma, no nové úvěry neposkytly. Výsledek je jasný. Schéma na dodávání likvidity je velkým selháním, „říká Jan Benák, analytik Trim Broker.
Bank of England uvolněnou měnovou politiku odůvodňuje i hrozbou deflace [3] . Ve skutečnosti tato hrozba zde podle Benák nikdy nebyla, protože za posledních pět let rostou ceny tempem kolem tří procent.
Britská ekonomika v posledním čtvrtletí loňského roku klesla o 0,3 procenta. Pokud by se HDP snížil iv letošním prvním čtvrtletí, dostala by se Británie už do třetí recese od začátku finanční krize [4] v roce 2008. Pro slabý růst přišla koncem února io nejlepší rating od agentury Moody ‚.