Půjčky Praha

Vláda Petra Nečase rozhodla, že o připojení Česka k rozpočtové unii eurozóny rozhodnou až lidé v referendu. To se přitom bude možná konat až těsně před vstupem Česka do eurozóny. Právě rozpočtová unie má být přitom jedním z klíčů na záchranu eura.

Praha však tak snadno nepustí ani desítky miliard korun, které od ní požaduje Mezinárodní měnový fond na pomoc společné evropské měně. „I kdybychom k půjčce přistoupily, o čem ještě není rozhodnuto, tak rozhodně nedáme 90 miliard korun, respektive 3,5 miliardy eur. Musela by to být částka výrazně nižší, „uvedl po zasedání vlády premiér Nečas.

Spory ve vládě
Právě kvůli půjčce měnovému fondu a přistoupení Česka k nové smlouvě se vládní strany pohádali. Smlouva by totiž měla jednotlivým zemím zosekať pravomoci a Bruselu umožnit schvalovat jejich národní rozpočty. To se nelíbí většině ministrů české vlády. „Referendum si na zasedání vlády prosadili ministři z ODS a Věcí veřejných. Jejich kolegové z TOP 09 s takovým postupem nesouhlasí, zůstaly však v menšině, „řekl HN zdroj přímo ze zasedání vlády.

Jedině TOP 09 podporuje půjčku v plné výši 3,5 miliardy eur i přistoupení ke smlouvě. Její předseda a ministr zahraničních věcí Karel Schwarzenberg dokonce otevřeně říká, že Česko by mělo vstoupit do eurozóny. Strana nyní obviňuje svých koaličních partnerů ODS a Věci veřejné, že se spojí s opozicí, aby prosadili své. „Nechtěl bych, aby se vláda spoléhala na sociální demokracii a komunisty, ale na síly koalice,“ prohlásil po zasedání ministr financí a místopředseda TOP 09 Miroslav
Kalousek. Potvrdil také, že jeho strana za návrh referenda v Poslanecké sněmovně ruku nezvedne.

Schwarzenberg přitom minulý týden pohrozil, že pokud vláda neodklepne vstup Česka do rozpočtové unie, TOP 09 bude zvažovat odchod z koalice.

Pomoc komunistů
Nečas potvrdil, že s prosazením referenda mu pomohou komunisté i ČSSD. „Na hlasy opozice se budeme muset spoléhat tak či tak, jde totiž o ústavní zákon.“

Kdy by případné referendum konalo, není zatím jasné. Dokonce by se tak mohlo stát krátce před tím, než naši západní sousedé přijmou euro. To však může trvat dlouhé roky, protože lidé jsou nyní spíše proti společné evropské měně. Politické špičky hovoří o termínu kolem roku 2020.

Většina je proti euru
Poslední sociologické průzkumy ukazují, že většina Čechů nepodporuje pomoc společné evropské měně. Například společnost Sanep zjistila, že Češi stojí převážně na straně odpůrců půjčky 3,5 miliardy eur zadluženým státům eurozóny. Tento negativní postoj většiny obyvatel pramení iz přesvědčení, že dojde k rozpadu eurozóny, a tedy i návratu k původním měnám.

Půjčka měnovému fondu by přitom podle expertů automaticky neznamenala, že peníze Čechů půjdou Řecku či Portugalsku. Naopak pomoci by mohli i zemím, které si dosud zachovaly svou vlastní měnu. „Podpůrný mechanismus, který se Evropská unie snaží vytvořit, není cílený pouze na podporu Řecka. V této zemi program již delší dobu existuje. Dnes je například nejžhavějším kandidátem na urgentní pomoc Maďarsko, které není dokonce ani členem eurozóny, „řekl ve včerejší diskusi na serveru iHNED.cz bývalý guvernér České národní banky Luděk Niedermayer. (np), Hospodářské noviny

Kontextové odkazy ETARGET