Slovensko v posledních letech dohání sousední Česko. Podle analytiků by se přibližně o deset let mělo ekonomicky dostat na jeho úroveň. Čechům se zatím žije lépe, jelikož mají vyšší platy, nižší nezaměstnanost a ceny u nich za poslední roky rostly pomaleji.
Autor: Shutterstock
Vše se však odvíjí od růstu hospodářství. Zatímco slovenská ekonomika ještě v roce 2004 dosahovala přibližně polovinu průměrného výkonu eurozóny, loni byl podíl již 67 procent. Naopak, podíl české ekonomiky na hrubém domácím produktu eurozóny je 73 procent a za poslední roky se výrazněji nezměnil.
„Slovensku potrvá ještě dalších deset let, než svých západních sousedů v ekonomice doběhne,“ říká Michal Valentík, hlavní investiční stratég Generali PPF Invest. Analytici předpokládají, že stejný čas bude Slovensku trvat, než Čechů doběhne iv platech. Na Slovensku se nyní v průměru vydělává necelých 800 eur, zatímco v Česku téměř 1 000 eur. Bez práce je na Slovensku asi 14 procent lidí av Česku 8,3-procenta.
„Průměrná česká mzda je vyšší o zhruba 20 procent. Trend je ale dlouhodobě klesající, tedy slovenskou mzdy se tím českým přibližují,“ říká analytik Next Finance Martin Prokop. „Česká ekonomika je stále vyspělejší a větší, takže i platy jsou vyšší. Na Slovensku je také stále vyšší míra nezaměstnanosti. Takže pokud nebudou zaměstnavatelé v období expanze ekonomiky pociťovat nedostatek pracovní síly, tak zřejmě na Slovensku rychleji platy neporostou. Nesmíme zapomínat ani na to , že Praha je větší město a mnohem více firem tam má regionální centrály, kde jsou vyšší platy, „dodává analytik ČSOB banky Marek Gábris.
To, že Slovensko za poslední roky dobíhá českou ekonomiku, je zejména díky automobilovému průmyslu. „Země momentálně vydělává na problémech jižních zemí, kde tamní automobilky zavírají a produkce se přesouvá na Slovensko,“ dodal Prokop.
Například Marianna Andreev, rodačka z Michalovců žijící už 11 let v Praze, vnímá životní úroveň v obou zemích jako srovnatelnou. Největší rozdíl vidí v dostupnosti služeb. „V obou zemích je samozřejmě nutné odlišit životní úroveň v hlavních městech a ve“ zbytku „. Praha je na tom podstatně lépe než Bratislava. Bydlení, služby, to vše je, zdá se, dražší v Bratislavě, výška platů, ale i různorodost či objem v nabídce práce tomu však z mého pohledu zdaleka neodpovídají, „konstatuje Andreev.
V prvních letech od osamostatnění se nedařilo ekonomikám obou zemí. Podle údajů českého a Slovenské statistického úřadu se ekonomiky po revoluci propadali, Slovensku však rychleji než česká. V případě českého hospodářství nastal obrat až v roce 1996, kdy ekonomika ve srovnání s rokem 1990 rostla o dvě procenta. Na Slovensku se začal růst zhruba od roku 1998.
„Česko mělo světlé výjimky, co se státního rozpočtu týká, díky pravicové vládě v devadesátých letech, která se snažila o vyrovnaný rozpočet. Slovensko od rozdělení následuje evropský socialistický trend, tedy zadlužovat se, a to pro populistické vlády, které si kupovali hlasy voličů prostřednictvím nadměrného utrácení. Totéž se děje iv Česku, jen s nepatrným časovým posunem, „říká Valentík. Problém s přenášením dluhů však není jen problém Slovenska či Česka, například Francie či Španělsko mají deficitní rozpočet již více než čtyřicet let.
Podle Gábriša za to může i fakt, že Slovensko bylo od počátku hůře vybaveny infrastrukturou, jejíž výstavbu se snažila po rozdělení nová vláda doběhnout.
„Rychlost výstavby byla ale tak velká, že vynesla úrokové sazby do výšin a prakticky vytlačila soukromé investice na Slovensku,“ konstatuje Gábris. Česká republika měla ještě v prvních třech letech od rozdělení přebytkový státní rozpočet. Navzdory tomuto faktu má však Česko prvenství ve výši schodku, v roce 2009 dosáhl schodek 192 miliard korun. Hospodaření státního rozpočtu Slovenska od vzniku samostatného státu se vždy skončilo se schodkem. Vůbec nejvyšší měla krajina schodek v roce 2010, když dosáhl 4,44 miliardy eur, v přepočtu 112 miliard korun.
Lépe je na tom Česko i ve vývoji cen. Od roku 1999 průměrná míra inflace nepřesáhla pětiprocentní hranici. Inflace na Slovensku rostla zejména v 90. letech, a to i pro uvolnění cen energií. Od roku 2005 si země drží inflaci pod pěti procenty, utlumit tempo růstu cen muselo Slovensko pro zavedení eura v roce 2009.
Obě země však musí v těchto nelehkých ekonomických časech utahovat opasky. Společným cílem obou vlád je dodržet tříprocentní deficit veřejných financí v příštím roce. Slovenská ekonomika by se měla v příštím roce vyvíjet lépe než česká. Pro tento rok resort financí očekává, že Slovensko poroste o 2,5 procenta, pro ten příští by se měl růst zmírnit na přibližně 2,1 procenta.
Naopak, česká ekonomika se letos propadne o půl procenta, příští rok předpokládá tamní resort financí růst pouze o jedno procento. „Ekonomický výkon obou zemí bude záviset především na vývoji dluhové krize v Evropě,“ konstatuje Valentík. Česko také momentálně podle jeho slov doplácí na nestabilní politickou situaci, což se odráží i na vnímání finančních trhů.