foto: HN – Jan Schejbal
Klasické Sociální třídy Jsou mrtvé. Říká se to už dávno a nyní to potvrdil rozsáhlý britský Průzkum. Dělení na pracující, střední a vyšší třídu už jednoduše neodpovídá moderní (západní) společnosti. Ta má nyní hned sedm úrovní, počínaje elitou a končí tzv.. prekariátem (tedy proletariátem v „prekérní“ situací). Jednotlivé skupiny přitom neurčuje jen majetek, ale takové vzdělání a kulturu-sociálních zázemí.
Podívejme se, jak by se – s jista nadsázkou – dal britský model modifikovat na české poměry. Samozřejmě po započtení Národních specifik vývoje kapitálu i kapitalismu.
Novodobí otroci
Vrstva neviditelných, bez nichž by nákup po 22. hodině byl v zásadě nemožný Stejně jako levné jídlo v restauracích či cenově dostupné a časově OMEZENÉ stavební práce. Jestliže na stavbu svatého Víta do finální podoby Češi potřebovali zhruba tisíc let, díky ukrajinským a bulharským dělníkům Rostou nové stavby přes noc. Cizinci Rovněž narušili poklidný život českých samoobsluha, jejichž otevírací doba kdysi kopírovala standardní pracoven den, takže nákup byl v podstatě nemožný. Díky nim zde MOHOU prakticky nonstop fungovat jak nadnárodní řetězce, tak Večerka.
Oba dva typy obchodů Mají jedno společné: zaměstnanců, kteří Jsou ochotni pracovat 12 hodin denně sedm dní v týdnu. Snad jen čeština není úplně dokonalá, ale jak dostupné jsou ty potraviny …
Podle ČSÚ je v Česku oficiálně necelého půl milionu cizinců, z toho dvacet procent s živnostenským listem. Zhruba dvousetleté tisíc už získalo trvalý pobyt, zbytek pracuje na základě dlouhodobě víza.
přestože Jsou cizinci nedílnou Součástí tuzemské ekonomiky, Jsou Čechy z větší části jen trpěni, z menší pak upřímně nenáviděn, přestože by žádný „řední“ občan nebyl schopen ani ochoten pracovat za stejnou výstavbou. Jak kdysi prohlásil jeden z účastníků sociologické debaty o vývoji společnosti: „Nebudujeme si kapitalismus, abychom takto pracovali.“ Měl naprostou pravdu, cizinci její budují za nás.
Prekariát alias dávkaři
Bez práce, bez vzdělání, bez naděje. Jejich život je založen na sociálních dávkách, v jejichž složitém systému se orientují podstatně lepené než zaměstnanců úřadu práce. Jde o ideální Cílová skupinu pro lichváře a majitele ubytoven, jejichž byznys by bez nich nepřežil. Nikdo jiný než lidé, jejichž příjem je omezeným Státní ochotou, nemohl platit tolik za půjčky a za bydlení.
Podle oficiálních statistik žije v České republice zhruba deset procent Lidia jejichž příjem je nižší než 60 procent mediánu mzdy. Počet domácností, které cítí materiálním nedostatek, se ale stabilně pohybuje kolem 35 procent a podle průzkumu International Personal Finance (IPF) je pro 35% Čechů půjčka pravidelným ŘEŠENÍ nízkého rodinného rozpočtu.
V praxi je více než třetina domácností závislá na dávkách v okresech Děčín, Most, Bruntál a Jeseník. POkud se o jejich osudu dozvídáme z médií, jde o dva druhy zpráv: za prvé „zvířátko na konci,“ tedy Vyhlášení sbírky na někoho, kdo žije v podmínkách neslučitelných například s důstojným bydlení. To, že tak žije dalších pár desítek tisíc rodin, se už do Zpravodajství Většinou nevejde. Druhým typem je Odsouzeni života na dávkách, jehoz podstatu vystihli Nejlépe nedávno titulek na jednom zpravodajském portálu: „Až vyroste, chci pobírat dávky, prej si libové děti z romského ghett.“
Třída dluhů
Klasická střední třída se v České republice rekruty z Lidí s průměrného až lehce nadprůměrným platem ve výši 25-50 tisíc bývalé hrubé mzdy. Lze ji rozdělit do dvou podskupin, Společná je status zaměstnance bez možnosti jakýchkoliv daňových úniků.
Třída 1a: Byt / rodinný dům na hypotéku, auto na leasing či spotřebitelský úvěr. Životní pojistka, třetí Pilíře důchodového pojištění. Ideální předpoklad pro vstup do druhého Pilíře důchodové reformy. Při ztrátě Zaměstnání jasný kandidát na propadnu do nižší třídy.
Celková zadluženost domácností v současné době činí 1,1 bilionu korun, téměř padesát devět miliard z toho spadá pod kolonku úvěry v selhání. Úvěry na bydlení dosahují 811 miliard korun, 14 tisíc nemovitostí již skončilo v exekuci.
Celkem se podle Exekutorské komory ČR vědě na dva miliony exekučních řízení proti 400 tisícům osobám, na jednoho dlužníka v průměrném případě PET exekučních řízení a celkový dluh 85 tisíc korun.
Třída 1b: Pronajatý byt, služební auto, polovina stravování z fondu zaměstnavatelů pod názvem pracoven setkání. Platby na Původní rodinu, výdaje při zakládání nové rodiny (pak se Většinou dostanou zpět do třídy 1a, aby se při krachu druhé rodiny vrátili zpět, v horším případě spadly mezi dávkaře).
Paraziti
Všichni, kterým Jsou ochotni podávat daňové přiznání, coz ovšem není automatickou implikace pro platbu daní. Většinou středoškolské vzdělání, častá kategorie řemeslníky. Místo výučního listu maturita, z velké části v jiném oboru, než jakým se živí.
Ve chvíli, kdy podnikání šlape, neplatí daně, ale nežádají příspěvky (Kroměř vratek na dani a daňových bonusů na děti). Odvádějí alespoň minimálních zdravotních a sociální pojištění. Momentálně v problémech, protože buď chybí zákazníci (je krize), nebo v horším případě zákazníci neplatí (je krizi). Dostávají se do druhotné platební neschopnosti, následované exekuce.
Podle informací Exekutorské komory Jsou ze zhruba 70 procent dlužníků v exekuci muži, především podnikatelé. Posléze kandidáty na propadnu do nejnižší třídy. Částí prodejci Nového prostoru.
Podle statistik podnikající lidé tvoří v Česku necelých 40 procent ekonomicky aktivní populace. Vztahuje politika k podnikatelům je ambivalentní: na jedné straně jde o silný voličský kmen, Jenže je si třeba předcházet. Pohled na rozpočtové příjmy (většinou v polovině volebního období) nadšeni ze samostatných podnikatelů poněkud tlumí.
Vyšší střední třída
manažeři, poradci, lobbistům, právníci. Ročních příjmů výrazně nad milion za rok, tým pádem první oběť všech daňových reforem zaměřených na bohaté. Cíl nenávisti podřízených, kterým se snaží dostat na jejich místo. Coby Zaměstnanci Nemohl prodat dané utečou, využívají všeho, co jde a Dokud to jde. První vrstva na odstřel míře zaměstnavatelé. Manažer je přebytek.
V Prvních dvou letech krize odmítali jakékoliv profesní 350 tisíc korun za měsíc a mimo nadnárodní firmy. Momentálně Jsou ochotni jít i do menších Soukromé firem a místo části platu Jsou ochotni Prijmout podíl na zisku. Často se neosvědčil: pobyt v nadnárodních firmách je naučil dokonale zpracovávám daily / weekly / monthly reporty, najímání HR oddělení a firemní kultuře.
málokde Jsou ale schopni přepnout na Primě finanční výsledky. Nešťastní, většinou velmi vzdělaní lidé s chabě praktickými schopnostmi. Ztráta kontaktu s reálnou ekonomikou. Ve chvíli, kdy s ní přijdou do styku, ztrácejí se. Ideální klienti poradenských služeb: zjevné jen kvůli nim a díky jejich penězům vzniklé činností typu sexuální či gurmánskou kouč.
Elita
Ve vyspělém světě jde o produkty bohatství, vzdělání a kulturu – sociálního rozhledy. V Česku jde o Výsledek překotit transformace a opět ji můžete přímo rozdělujeme do Několik podskupin:
Majitelé investičních společností a průmyslových firem, kterého dokázali využít příležitostí, které transformace ekonomiky Nabízené. Některých známé z výročních zpráv jako úspěšné byznysmeny, další z Hlavního Zpravodajství jako obviněné v privatizačních kauzách. Jsou i taci, kterého dokázali překlopí vlastní pověst ze zloducha na dobrodinci. Některých z nich se zabývají charitou, jen nemají potřebné to ventilovat.
Většinou si dodělali vzdělání (zahraniční MBA, neplést si s dodatečného vzděláváním politických elit na českých Soukromé školách, které vznikly jen kvůli tomu). Často pobývají v zahraničí – současné Občan Švýcarska, Monaka a dalších klimaticky příjemných destinací. Jejich firmy mnohdy sídlí na kypré av Nizozemí.
Politická elita, lidé, kterého Posledních třiadvacet let nedělají nic Jinene než politiku, kde nabírají jak finanční, tak sociální kapitál. Řada z nich získala díky funkci vysokoškolský diplom na jedné z nových Soukromé univerzit typu UJAK (Univerzita Jana Amose Komenského), Vysoká škola finanční a správní a další. Po skončení politického života dál těží ze svých kontaktů. Častými členy dozorčích orgánu státních firem. Dokážou se transformovat v ideální investoři, jejichž majetkové poměry nedokázala rozklíčovat ani speciální kriminálka Praha.
uměleckých znázorněný „starých“ sociálních TRIDO z roku 1912.
FOTO: Wikipedia