V těchto měsících v Bratislavě, Ostravě av Košicích probíhá série odborných konferencí pod názvem „e Logistika – jak předejít krádežím v dopravě“.
Konference pořádané ve spolupráci firem DITEC, Trans EU , Svaz logistiky a zasilatelství ČR, ČESMAD Slovakia a Slovenské obchodní a průmyslové komory si kladou za cíl jednak informovat o významných změnách v oblasti zahraničního obchodu, spojovaných s projektem elektronizace státní správy v této oblasti CEP – centrální elektronický složku as novinkami v elektronizaci logistiky jako takové , na druhé straně však varovat před riziky spojenými s internetovou logistikou.
Neslavný primát
Stav kriminality v dopravě je spojován s různými faktory, které se liší podle regionu, o kterém právě mluvíme, a podle druhu dopravy. Přestože Slovensko není zařazeno mezi extrémně nebezpečné země, v jednom ukazateli vysoce překračujeme světový průměr. Jde o působení tzv.. fantomovým dopravců.
Jde o zvláštní formu trestné činnosti, při které se pachatel s falešnou identitou autodopravce pokouší získat zakázku a naložit zboží, které pak odcizí as kterým následně zmizí. Pachateli jsou organizované skupiny, často s mezinárodní účastí as dobrými znalostmi prostředí silniční nákladní dopravy.
Přestože jejich činnost vypadá jako nenásilná, ale když jde o zakrytí stop neváhají i vraždit. Navíc zpravidla nejde o jedinou trestnou činnost, kterou páchají.
Fantómovi používají různé metody, od primitivního padělání dokladů firmy, vozidla a řidiče, které používají zejména v zahraničí, přes dokonalé duplikáty dokladů existujících seriózních dopravních společností.
Zaznamenali se dokonce pokusy, částečně i úspěšné, krást s falešnou identitou příjemce i zásilky internetového obchodu. Často si pachatelé dokonce najmou existující dopravní společnost, aby pro ně zboží vyzvedla, potvrdila nákladní list a potom nechají zboží pod různými záminkami přeložit na své vozidlo a zmizí s ním.
Přestože se tento druh trestné činnosti rozběhl již krátce po roce 1990, kdy pachatelé využívali nezkušenost personálu logistických a výrobních firem, odborníkům se nebezpečnou začala jevit situace v souvislosti se zahájením činnosti internetových dopravních databází as hospodářskou krizí .
Krize a internet
V období těsně před krizí, kdy dopravci s vidinou neustálého hospodářského růstu nakupovali ve velkém zejména návěsové soupravy a na dopravním trhu byla převaha nabídky , byla situace poměrně bezpečná. Ceny byly mimořádně nízké a odesílatel si mohl vybrat z dopravců těch, kterých znal, i když využíval dopravní databáze.
Už v tomto období však na trhu podnikali tzv.. panelákové spedice, které bez solidního zázemí a hlavně prověřování dopravců začali vyhledávat v internetových databankách dopravců pro kamarády z podniků, nebo jen dávali dohromady náklad a kamion. Uzavíraly dopravní kontrakty a organizovali dopravu mnohem levnější, než to dokázali dopravci předtím. Tím, že šetřili čas, mohli si dovolit jít na minimální ceny. Dopravci nabízely na internetu své volné vozy a odesilatelé nabízely své náklady.
Díky internetu se podařilo výrazně zvýšit vytíženost vozidel a intenzivní hospodářská soutěž a návrat k logistice „rychlého zisku“ přinesly úspory firmám, které tyto služby využívaly. Ne však všem. Ne těm, které narazili na tzv.. fantomů, neboť ztráta zboží naloženého na nechtěnému kamion pro mnohé nejen vymazala všechny úspory, ale znamenala i konec podnikání.
Fantómovi se totiž také naučili používat internet. Díky němu věděli, kde čeká už několik dní nenaložený zboží a někdo se ho bude snažit co nejdříve naložit.
Situace se začala měnit k horšímu s příchodem hospodářské krize. Pro dopravce se krize začala v důsledku převahy nabídky na trhu již zhruba rok před jejím oficiálním začátkem. Krize ovlivnila i fakt, že dopravci nestíhali splácet vozidla a začali o ně přicházet. Nabídka služeb na trhu poklesla, avšak současně ze strany zákazníků se v důsledku krize začal mimořádný tlak na snižování logistických nákladů. Každý hledal levnější kamiony, a těch bylo čím dál tím méně. Seriózní dopravní společnosti se snažili udržet ceny za přepravu nad úrovní nákladů. Fantomů však mohli nabídnout ceny nižší.
Co však bylo nejhorší, množství malých dopravců se dostalo do problémů, byli nuceni své firmy prodat a organizovaný zločin dostal do rukou dopravní společnosti s historií, dobrým jménem a takové, které předtím dlouho nabízely své služby na internetu. Začala se používat metoda „big bang“. Pachatelé poté, co ovládli takto zavedenou firmu, chvíli podnikali, jakoby se nic nedělo. Snažili se nízkými cenami za dopravu dostat k zakázkám a vozit lukrativní zboží. Když k tomu došlo, začali tyto výrobky krást a po krátkém čase zmizely z trhu. Zůstaly jen prázdné kanceláře bývalých firem. Oproti této metodě běžné metody prověřování dopravců nefungovaly a škody na přepravovaných věcech začaly růst.
Galerie nevyužitých příležitostí
Činnosti zlodějů napomáhalo, že kromě situace v logistice, do značné míry selhávaly některé funkce státu. Zatímco fantomů operovali po celém území Evropy a šlo o skupiny organizované často nadnárodně, na Slovensku jednotlivé případy řešili vyšetřovatelé na úrovni okresu.
Horší bylo zjištění, že řešení takových případů nebyly dostatečně koordinována ani na slovenské, ani na evropské úrovni. Evropská unie totiž otevřela hranice pro občany, pro pracovní sílu i kapitál, zda zboží. Jen policisté a justice stále táhnou vinou legislativy za kratší konec. Koordinace a spolupráce policejních složek za flexibilitou zločince zaostávala a zaostává.
A přestože policisté na požadavek ohrožených subjektů zareagovaly a začaly jednat, ukázal se další problém. Tentokrát typicky slovenské. Jako při každé změně vlády, politici „úspěšně“ rozbíjejí vše, co ti předtím udělali, a děje se to i v policii. Nejen že policisté odcházejí do důchodu v nízkém věku, ale odcházejí ti nejzkušenější kriminalisté. Dokonce často jsou, v rámci politicky motivovaných výměn, přímo vyhánění.
Debata o vybavení policistů je na zvláštní článek. Vzhledem k prostředky a zdroje, kterými disponuje organizovaný zločin, jsou prostředky, které vyčlenily všechny předchozí politické garnitury na boj proti němu, nedostatečné. Pokud se praxe politických čistek a úspor na úkor kriminalistů nezmění, bude letošní březnové zatýkání fantomů v okolí Nitry spíše výjimkou.
Problémy s databází
Na Slovensku došlo za poslední dva roky k značnému poklesu počtu trestných činů tohoto druhu. Přesné číslo není známo, neboť oficiální údaje neexistují. Současně však třeba říci, že výrazně narostl počet hlášených Slovenská fantomů ze zahraničí.
Zahraniční firmy byly na tom s možností prověřit si Slovenská dopravců mnohem horší. Pokud se i například dostali na stránku prezídia policejního sboru České republiky (PPZ ČR) a dostanou se k databázi kradených osobních dokladů, zjistí zajímavou věc. Pokud si číslo dokladu vymyslí, odpověď je stejná jako při pravém dokladu. Databáze PPZ ČR jim dá odpověď, pouze pokud mají skutečně kradený a nahlášen doklad. Pokud tedy fantom doklad padělá a nejen vymění fotografii, databáze PPZ ČR mu spíš pomůže.
Internetová databáze dopravců, kterou Slovenská republika musí na základě legislativy EU zprovoznit, také velmi nepomáhá. Pokud má fantom kopie dokladů existující firmy, které získá velmi snadno, a má falešné evidenční čísla vozidla, je možné ho identifikovat pouze na základě kontaktu se skutečnou firmou. A tu databáze informace například o telefonech negarantuje, neboť nebyly povinné.
Přitom samozřejmě chceme, aby slovenský nákladní vozidla nechodili zpět prázdné a aby doprava byla co nejlevnější. Zahraniční dispečer, který je odkázán na slovenské dopravce, je většinou pod časovým tlakem a databanka by mohla být velmi dobrým nástrojem, jak si dopravce prověřit. Je však o to aktivně přičinit.
Je smutné, když čteme e-maily, jak některé zahraniční výrobní firmy zakazují nakládat slovenskou nákladní vozidla, neboť fantomů poškodili dobré jméno Slovenská dopravců.
Degenerace
Logistický průmysl může stěžovat na stát, soudy, prokuraturu i policii, což je však nesporné je, že neprověřených dopravců objednávají zaměstnanci logistických a výrobních firem. Faktem je, že naši předchůdci by takovou věc nikdy neudělali. Nikdy by nedali zboží cizímu. Díky informačním technologiím jsme jaksi zleniveli. Tvrdé podmínky na trhu nás dostali pod tlak a děláme chyby.
Na jedné z přednášek se mladá posluchačka pobuřovala nad množstvím kontrol, které jí doporučujeme provést předtím, než objedná neznámého dopravce na přepravu. Starší zkušený kolega jí to vysvětlil jednoduše: Pokud kupujete na splátky televizor, prelustrujú vás a zkontrolují vaši totožnost. Když si vybíráte půjčku v bance, také si vás prověří, a je to v pořádku. A v dopravě byste chtěli předat zboží za statisíce eur dopravci, kterého znáte jen přes internet?
Hledat chybu u druhých a ne u sebe je dnes jaksi v módě. Chceme se cítit bezpečně, avšak nechceme jít sloužit do armády. Nechceme být špehován, ale pobuřuje nás selhání tajných služeb při vraždícím teroristovi. Chceme, abychom byli co nejvíce chráněni, avšak aby byl malý rozpočet na bezpečnost. Chceme mít vzdělání ekonomiku, ale odmítáme studovat obory, na kterých tato stojí. Toto vše bez naší účasti nepůjde. Internet pomáhá, avšak neví nahradit naši odpovědnost a zdravý lidský rozum.
František Komora, prezident Svazu logistiky a zasilatelství ČR
Kriminalita v logistice
– vykrádání kamionů a ozbrojené přepady kamionů
– pašování a distribuce drog
– pašování a distribuce produktů porušujících práva duševního vlastnictví
– porušování celních předpisů a celní podvody
– porušování daňových předpisů v oblasti DPH a spotřebních daní
– nedovolené přistěhovalectví
– ilegální obchod se zbraněmi,
– mezinárodní terorismus