Nová vláda musí najít minimálně 1,3 miliardy eur, aby za necelé dva roky dostala deficit pod tři procenta HDP. Část z této sumy chce Směr získat tak, že zruší rovnou daň a více zdaní banky. Strana tvrdí, že DPH nezvýší.
BRATISLAVA. Předseda Směru Robert Fico [1] otevřeně mluví o tom, že jeho vláda zruší rovnou daň 19 procent. Ve včerejší televizní debatě řekl, že nejde o žádnou posvátnou krávu, „kterou nelze zaříznout“.
Konec rovné daně [2 ]
Rovnou daň prosadila druhá Dzurindova vláda. Její princip je v tom, že zaměstnanci, živnostníci i firmy odvádějí státu ze svého daňového základu daň z příjmů 19 procent.
Robert Fico, který má velkou šanci stát se premiérem, chce dvě změny. Lidé s výdělkem nad 33 tisíc eur ročně, což je ve staré měně zhruba milion korun, by měli platit státu na daních více.
Strana pro ně navrhuje sazbu daně ve výši 25 procent.
Firmy s daňovým základem nad 30 milionů eur, což platí i pro některé banky, chce Směr zdanit sazbou 22 procent.
Pokud se k tomu připočte i zavedení pětiprocentní daně z dividend fyzických osob, o čem strana uvažuje, státní rozpočet by si měl podle její propočtů přilepšit o 150 milionů eur.
To by ke snížení schodku veřejných financí pod tři procenta HDP zdaleka nestačilo. Budoucí vláda musí najít minimálně 1,3 miliardy eur.
Pokud deficit nesnížíme, Bruselu [3] zaplatíme sankci ve výši 140 milionů eur a všimli by si to i finanční trhy. Prodražily by se nám půjčky.
exministr financí Ján Počiatek si umí představit, že by asi třetinu z této částky ušetřili na výdajích. Směr například uvažuje, že by se snížily některé dávky pro lepší vydělávajících. Zřejmě se škrtněte i některé dotace.
Dvě třetiny, tedy více než 800 milionů eur, bude strana hledat na příjmové stránce rozpočtu.
Fico minulý týden pro SME řekl, že od bank chtějí získat 350 milionů eur. Kromě vyššího zdanění zisků bank chce strana zvýšit bankám odvod, který je dnes ve výši 0,4 procenta.
Banky ho platí od ledna zejména z peněz, které si u nich ukládají firmy. Letos státu odvedou 80 až 90 milionů eur. Směr zvažoval, že bankovní daň zvýší na 0,7 procenta.
Na tom by Směr do rozpočtu 350 milionů ještě nezískal. Strana zvažuje i účetní operaci, podle níž by se pod okruh veřejných financí dostal i Fond pojištění vkladů. Banky do něj odvádějí 0,2 procenta z vkladů fyzických osob. Ke konci loňského roku v něm bylo zhruba 170 milionů eur.
DPH nechtějí měnit
Fico včera zopakoval, že DPH nezvýší. Znamená to, že zůstanou dvě sazby této daně deset a dvacet procent.
Nižšou sazbou se zdaňují léky, zdravotnické prostředky a knihy, vyšší vše ostatní.
Směr neslibuje přeřazení potravin do nižší sazby, protože třeba šetřit. Předseda strany nedal včera jasnou odpověď, zda vrátí sazbu DPH na 19 procent, pokud se schodek sníží pod tři procenta. To dnes říká zákon.
Poslanec Směru Peter Kazimír už dříve řekl, že se chtějí podívat i na majetkové daně. Úvaha je taková, že se zavedou cenové mapy a na základě nich by majitelé nemovitostí v lepších lokalitách platili státu více.
Směr také uvažuje, že se více zdaní alkohol, tabák a hazard.
Nevzpomíná zrušení koncesionářských poplatků. Pokud by byly zrušeny, rozpočtový výpadek by byl asi 150 milionů eur.
Směr neříká, že na odvody do II. pilíře nesáhne
Nová vláda může peníze pro rozpočet hledat i ve druhém pilíři. Do jaké míry to Směr zvažuje, strana neřekla.
BRATISLAVA. Směr se nikdy netajil tím, že s omezením garancí jen na jeden penzijní fond v druhém pilíři nesouhlasí a je třeba je vrátit na původní úroveň.
Tato změna bude platit od dubna, střadatelé však mohou do fondu se zárukami přestoupit. Zatím se tak rozhodli asi tři procenta z nich.
To, na co Směr nedává jasnou odpověď a nedal ji včera v televizní debatě ani předseda strany Robert Fico, je možné snížení odvodu do druhého pilíře.
„Nebudu nic vylučovat ani potvrzovat,“ odpověděl včera poslanec strany Ján Počiatek na otázku, zda může takový krok vyloučit.
Příspěvek je dnes ve výši devět procent z hrubé mzdy či jiného vyměřovacího základu. Loni střadatelé na své penzijní účty v druhém pilíři podle údajů Sociální pojišťovny odvedli 840 milionů eur.
Pokud by byl odvod šest procent, stát by ušetřil necelých tři sta milionů eur. Loni Sociální pojišťovna dostala z rozpočtu 1,6 miliardy eur.
Poslanec SDKÚ Ludvík Kanika si myslí, že Směr sníží příspěvek do druhého pilíře z dnešních devět procent možná až na tři procenta. Možné znovuotevření druhého pilíře až za takový problém nepovažuje.
Směr kritizoval i opětovný povinný vstup pro mladé do druhého pilíře. Strana navrhuje, aby se pro vstup mohli rozhodnout, dokud nedosáhnou 33 let.
Možné je i to, že do druhého pilíře přibude ještě další penzijní fond, který bude investovat především do akcií.
Marianna Onuferová
Projekty PPP se asi vrátí
Směr říká, že jako PPP projekt by se dala financovat i širokorozchodná trať.
BRATISLAVA. Vítězství Směru ve volbách pro výstavbu dálnic znamená alespoň zčásti návrat PPP projektů.
„Bez PPP, bez vtahování soukromého kapitálu do výstavby dálnic as tím spojenými smlouvami to nejde,“ řekl v TV Markíza Robert Fico.
PPP balíky, které Směr nastartoval a nová vláda jejich zrušila, vycházely na více než 17 miliard eur. To měla být cena za stavbu, 30letou provoz a údržbu asi 100 kilometrů dálnice D1. Z ní jsou dnes ve výstavbě tři úseky v délce asi 36 kilometrů.
Ceny, které vzešly ze soutěží za nové vlády, představují spolu 312,2 milionu eur. To je o více než 430 milionů eur méně, než byly plánované stavební náklady na tyto úseky jako projekty PPP za Fica.
Radičové vláda je chtěla financovat z eurofondů. Fico se vyjadřoval, že chce využít eurofondy a úspory v II. pilíři.
Dá se čekat, že Směr se vrátí k projektu výstavby širokorozchodné železnice přes Slovensko od Košic do Vídně [4] .
Prodloužení tratě o 450 kilometrů by mělo podle studie Roland Berger stát 6,3 miliardy eur a vytvoří údajně 11 tisíc míst. Další čtvrt miliardu by stáli překladiště. Směr říká, že projekt by se dal financovat jako PPP projekt.
Marianna Onuferová, Daniela Krajanová