Brusel 5. října (ČTK) – Kypr možná požádá státy eurozóny o úvěr ve výši 11,5 miliardy eur na záchranu svého oslabeného bankovního systému a záplatování schodku ve státním rozpočtu. Uvedl to dnes evropský internetový deník EUobserver.
Pro úzké propojení kyperských bank s řeckým bankovním systémem Kypr už musel začátkem tohoto roku požádat o finanční pomoc ve výši 4 miliardy eur.
Avšak přetrvávající finanční problémy politicky rozděleného ostrova, přímo spojené s největšími finančními institucemi – Kyperská banka a Kyperská lidová banka, v létě přinutily vládu v Nikósii požádat EU o pomoc.
Kyperský ministr financí Vassos Shiarly ve čtvrtek (4. 10.) uvedl, že ostrovní banky budou potřebovat dodatečných 5 miliard eur na upevnění své finanční situace. Podle odhadů Trojky, čili expertů z Evropské komise (EK), Evropské centrální banky (ECB) a Mezinárodního měnového fondu (MMF), však jde spíše o částku ve výši 10 miliard eur.
Kyperský prezident Demetris Christofias se však zdráhá požádat EU o finanční pomoc pro obavy z vysokých reforem nároků ze strany věřitelů, které by podle něj mohly negativně ovlivnit ostrovní ekonomiku.
Podle plánů trojkou na oživení kyperské ekonomiky, které pronikly do médií, by kyperská vláda musela přistoupit k privatizaci státních podniků, skoncovat se mzdovými nárůsty kopírujícími inflaci a také zrušit konci roku platové bonusy. Podle prezidenta by to negativně ovlivnilo domácí ekonomiku, která poprvé v 40leté historii státnosti čelí prohlubující se recesi.
Evropská komise uvedla, že i přes Christofiasovmu odmítavému postoji vůči záchrannému balíku z EU je stále ještě prostor k jednání. Mise Trojky se vrátí na Kypr koncem tohoto měsíce, aby dokončila finální jednání o půjčce.
Mezitím se Kypr stále nevzdal nápadu půjčit si 5 miliard eur od Ruska, od kterého již koncem roku 2011 dostal půjčku ve výši 2,5 miliardy eur.