Brusel / Helsinki 11. ledna (ČTK) – Eurozóna v rámci záchranného balíčku pro Kypr nepovažuje restrukturalizaci jeho dluhu za jednu z možností, jak pomoci zadlužené zemi dostat se z problémů. Informovaly o tom agentury RTTNews a Reuters s odvoláním na rozhovor, který poskytl eurokomisař pro hospodářské a měnové záležitosti Olli Rehn německému deníku Handelsblatt.
Podle Rehna existuje celá řada dalších možností, jak dostat kyperský dluh na udržitelnou úroveň. Reagoval tak na rozhodnutí agentury Moody ‚, která snížila rating Kypru hlouběji do spekulativního pásma s odůvodněním, že ostrovní stát může pro rostoucí dluh dostat do platební neschopnosti, nebo se bude snažit o odpis dluhu podobně jako Řecko. Moody ‚však neočekává, že se to stane ještě letos.
Komisař v rozhovoru pro německé noviny zároveň vyzval Nikósie, aby zastavila praní špinavých peněz. Několik evropské státy, především Německo, totiž projevili neochotu poskytnout Kypru záchranný úvěr, dokud nepřijme striktní pravidla proti praní špinavých peněz.
Ostrovní země požádala o mezinárodní pomoc koncem června loňského roku poté, co se její největší banky dostaly do finančních problémů v důsledku vysokého převázání s řeckým dluhem.
Němečtí opoziční, ale i vládní poslanci však již avizovali, že neschválí záchranný úvěr Kypru, dokud ostrovní stát nepřizpůsobí svou legislativu pravidlům Evropské unie o transparentnosti a praní špinavých peněz. Německá média už před časem kritizovali Kypr za jeho statut populárního daňového ráje, a to zejména pro bohaté Rusy, kteří přes kyperské banky propírají špinavé peníze.
Naproti tomu finský premiér Jyrki KATAINEN, který je dnes na návštěvě středomořského ostrova prohlásil, že jeho země je připravena schválit finanční pomoc Kypru, ale pod podmínkou, že přijme opatření na ozdravení veřejných financí.
V únoru se na Kypru uskuteční prezidentské volby. Současná hlava státu, prezident Dimitris Christofias, který odmítá privatizaci státních společností, se však již nebude ucházet o nejvyšší post.