Občanské sdružení Institut zaměstnanosti přichází s návrhem dlouhodobých půjček na pokrytí výdajů studenta denního i externího studia. Takto nastavená studentská půjčka by umořovány započtením daně z příjmu fyzické osoby, to znamená absolvent se po studiu zaměstná a platí daň sníženou o splátku půjčky. Daně by si mohl snížit jen ten, kdo dostává mzdu a platí daně na Slovensku. Absolventi, kteří půjdou pracovat do zahraničí budou motivováni hledat si zaměstnání, ve kterém plně uplatní své vzdělání, protože budou mít povinnost splácet půjčku na Slovensku. Ti, kteří vystudují studijní program, se kterým si nenajdou práci, budou pod tlakem půjčky a budou motivováni rekvalifikovat se, aby získali práci, píše se v návrhu, který poskytl Michal Páleník z Institutu zaměstnanosti.
Existuje více variant, jak státní půjčku poskytovat. Jeden z nich je minimální varianta, když ministerstvo prohlásí prioritní studijní programy, které mají ve střednědobém horizontu možnost uplatnit se na trhu práce a tedy poskytne na tyto programy zvýhodněné státní půjčky. Při minimálním variantě se nepředpokládá zavedení školného, takže půjčka by financovala pouze náklady studenta na studium. Odhadované náklady jsou 1 800 euro pro studenta denního studia a 3 800 euro pro studenta externího studia za rok studia, rozdíl je kvůli školnému pro externistů. Při předpokládaném pětiletém studiu to je 9 000 euro a 19 000 euro podle typu studia. Předpokládaná výše studentské půjčky je proto odhadována na 10 000 euro, což dává průměrnou část 2 000 euro na rok studia. „Předpokládáme, že počet studentů náležejících do prioritních oborech je pět procent všech studentů,“ konstatuje IZ. Pokud by si každý student vzal maximální půjčku, představovalo by to 20 milionů euro. „Absolvent vysoké školy zaplatí celou půjčku za osm let, pokud celou jistinu splácí celou daní fyzických osob. Celá vysokoškolská půjčka by byla úročena úrokovou mírou rovnou inflaci,“ píše IZ.
Další je maximální varianta, při kterém by šlo o plošné zavedení školného a zároveň by ministerstvo poskytlo plošně nové půjčky ve výši školného, ubytování, stravy, učebnic a podobně. Po zavedení školného na každé škole by stát ušetřil na výdajích na vysoké školy přibližně 450 milionů euro ročně. Při počtu studentů studujících na vysokých školách je to průměrně 2 414 eur ročně na jednoho studenta. Po přičtení výdajů studenta z prvního varianty jsou celkové výdaje přibližně 4 000 euro ročně pro studenta denního studia. Při této variantě se navrhuje půjčka ve výši 20 000 euro na pět let studia. Při počtu studentů v jednom ročníku 40 000 a výši půjčky pro jednoho studenta 20 000 euro, by byly celkové náklady 800 milionů euro, přičemž by ještě došlo k úsporám na výdajích na vysoké školy ve výši 450 milionů euro. Absolventi by po zaměstnání se za průměrnou mzdu vysokoškolsky vzdělaného pracovníka splatili půjčku o 15 let, navrhuje Institut zaměstnanosti.