Půjčky Praha

Půjčku, kterou poskytla ještě první vláda Roberta Fica ve výši 166 milionů eur, chce Cargo začít splácet v listopadu. Zdroje chce získat z prodeje dep či vozů. I letos plánuje ztrátu.

Jste považován za pravicového člověka. Čím jste přesvědčili ministra dopravy Jána Počiatka (Směr-SD), že si vás vybral?

Seděli jsme spolu asi dva-třikrát. Na setkáních jsem mu řekl, co si o sektoru myslím. Dostal jsem nabídku a přijal jsem ji. Zřejmě jsem ho přesvědčil svými argumenty, protože do té doby jsme se neviděli.

Jaké byly ty argumenty?
Řekl jsem mu pravdu. Nemyslel jsem, že nabídku dostanu, ale nakonec zřejmě usoudil, že Cargo potřebuje zásadní řešení. A myslím, že se ztotožnil is myšlenkou strategického investora pro společnost.

Hledání strategického investora pro Cargo začal ještě exministr dopravy Ján Figeľ (KDH). Počiatek tuto možnost připustil. Jste za to, aby se tato firma prodala?
Měl by do ní někdo vstoupit formou navýšení základního kapitálu. Je to nejlepší forma, protože partner donese nejen nové finanční prostředky, ale i nové přepravy. Možná donese i nový pohled k řízení firmy.

Jaké výhody by to přineslo?
Z pragmatického hlediska by stát získal 300 milionů eur. Kdyby dnes tyto peníze dostal, „zbavil“ by se dlouhodobého problému s Cargo. A stále by to byl podle mě dobrý obchod pro stát. V případě udržení malého podílu ve společnosti by stát věděl přepravy zboží korigovat.
Další výhodou je efektivita privátního sektoru. Já jako státní podnik jsem zadavatelem a musím postupovat podle zákona o veřejných zakázkách, a to mě obchodně likviduje, protože o všechny platby nad 10 tisíc eur musím soutěžit. Nevím tak soukromé osobě nabídnout relevantní nabídku, což soukromý prevpravca umí udělat.

Jaké naopak nevýhody by to mohlo přinést?
Já osobně si je neumím představit. Stát se nakonec může rozhodnout, že nabídku nepřijme. Mezi nevýhodami mohou být například sociální dopady, a to například ve formě propouštění nebo rozpuštění firmy. Když se však soukromník rozhodne, že dá 300 milionů eur, což by měla být minimální cena, tak si neumím představit, že pro firmu udělá něco negativního.

Zmínil jste, že investor by mohl vstoupit přes navýšení kapitálu …
Nyní se dokončuje výběr poradce. Netroufám si tedy říct, jak to bude. Takto to poslední bylo a myslím, že to byla správná filozofie. Samotný prodej firmy by nepřinesl takový efekt, a nevím, zda by byl o něj zájem. Já si neumím představit, že někdo koupil akcie za 300 milionů, ale z těch peněz by nic neviděl, protože by tu byl stále dluh.

To znamená, že nejlepší řešení je jít cestou přes navýšení kapitálu?
Určitě.

Tam by tedy stát mohl dostat 300 milionů eur?
To je minimum. Pod tuto částku bych ani nešel.

Jaká je ta nejvyšší částka?
Myslím si, že když někdo dá tuto částku, tak to bude fajn. Ideál by byl kolem 500 milionů. Pokud bychom dostali tuto částku peněz, tak by firma již byla oddlužení a zdravá. Vše však bude záviset na nabídky. Když bude více nabídek, cena půjde nahoru, když nebude, tak se cena bude tlačit dolů.

Premiér Robert Fico (Směr-SD) řekl, že chce společný podnik s českým Cargo. Souhlasíte s tím?
Spojení by přineslo mnoho výhod, protože máme hodně společných věcí. Mezi ně patří například normy, lidé se umí dohodnout, i podobná či až stejná technická základna. České Cargo však není partner na to, aby oddlužil naši firmu. Společný podnik je varianta na to, že by nebyl nikdo, kdo by vložil kapitál do firmy. Spojení s nimi by přineslo kopu synergických efektů.

Jakých například?
Mezi nimi by byla například společná obchodní politika na severo-jižní trase, tak šetření na různých položkách. Pokud bychom se spojili, tak v objemu přepravy zboží bychom byli trojkou na evropském trhu.

Vy byste tuto myšlenku preferovali?
Já bych ji dal na druhé místo. První možností je transparentní soutěž na vstup strategického partnera. A té se mohou zúčastnit i Češi. Určitě bych je z partnerství nevylučoval.

Kdy by mohl investor do Carga vstoupit?
S vypořádáním všech věcí do konce příštího roku. A bylo by to tak i dobré.

Proč?
Čím později, tím hůře. Soukromí přepravci nám stále více přebírají přepravy. Sice máme podíl na trhu těsně pod 90 procent, ale to není dlouhodobě udržitelné. Důkazem tohoto trendu jsou i podíly národních dopravců z okolních zemí.

O slovenském Cargo se alespoň mediální zajímali Češi, Poláci, Rusové. Kteří z těchto hráčů by byli nejlepší?
Nejlepší by bylo udělat společný podnik s Českem, a následně celý balík prodat Rusům. Tím by se posílily východo-západní tovarové toky.

Investor má tu firmu lépe řídit, tedy nevytvářet dluhy. Proč podle vás státní manažeři neumějí řídit tuto firmu?
Manažeři se vždy musí pořídit názoru majitele, v našem případě státu. I výběr manažerů je pod hlavičkou akcionáře, tedy politiky. Politika není na to, aby řídila firmy, které existují v reálném světě. Ta je na to, aby se vybudovala infrastruktura, udělal legislativní rámec. Není to ideální varianta.

Proč to tedy neumějí řídit?
Není to jen o tom. Vezměte si i dlouhodobou strategii. Jak dlouho tu bude tento management sedět? Rok, dva, tři? Pokud například průměrný čas pro generálního ředitele Železnic Slovenské republiky 1,7 roku, tak asi těžko budete přemýšlet na pět až desetileté období.

Dokdy tedy budete vy?
To je těžko říct. Možná tu budu rok, možná dva.

Součástí 300-milionového dluhu je i státní půjčka, a to ve výši 166 milionů eur. Naposledy jste podepsali smlouvu s resortem financí, kde jste jí splátku odložili do konce listopadu. Splatíte první splátku v listopadu?
Ano, zaplatíme ji.

Z čeho?
První varianta je, že dostaneme inkaso z prodeje dep osobního železničního dopravce az toho to splatíte. Druhou variantou je, že si půjčíme. Ve hře je i možnost, že prodáme část našich aktiv, tedy například vozy. Určitě dluh musíme splácet, protože pokud tak neučiníme, tak půjčka může být prohlášena za neoprávněnou pomoc.

Proč jste tedy žádali v květnu o odklad?
Nastoupil jsem koncem dubna a musel jsem se zorientovat.

Když ji dával exministr dopravy Ľubomír Vážný (Směr-SD), tak argumentoval hospodářskou krizí, udržením zaměstnanosti. Žádali byste tuto půjčku?
Svých předchůdců hodnotit nechci. Nevím totiž, jaké měl tehdy management firmy možnosti.

Byla to chyba?
Bylo to jedno z řešení, ale dnes ty peníze musíme vrátit, a není z čeho. Tehdy se mohl žádat souhlas od Bruselu, dnes by to bylo jednodušší. Aniž jsme dluh minimálně vůči státu snížily, je těžké existovat.

Žádali byste ji?
Já bych ji asi nežádal. Seděl jsem tady a říkali jsme, že třeba Cargo prodat. A stále si myslím, že je to lepší varianta, jak poskytovat půjčku. Je to však stále otázka akcionáře, a ten bere zodpovědnost za svá rozhodnutí. Musíme to splatit i za cenu, že obětujeme část aktiv.

Cargo mělo být letos na nule. Podaří se to?
Podnikatelský plán, který je schválen, je na úrovni minus 24 milionů eur. Bohužel, zatím vše směřuje k tomu, že podnikatelský plán dodržíme. Určit bych se rád dostal na nulu, ale letos to nevidím reálně.

Tedy příští rok?
Budeme se snažit dostat společnost na úroveň vyrovnaného hospodaření. I zde platí zásada, že mohu utratit jen to, na co mám. Zda to bude příští rok? Věřím, že ano.

Na čem konkrétním chcete ušetřit?
Nejprve si musíme říci, jaké objemy zboží jsme reálně schopni převézt. Dnes máme plán převézt 37 milionů tun zboží, kdysi to bylo kolem 50 milionů tun. Dnes musíme zastabilizovať naše přepravní výkony. S tím souvisí i lidé, spotřeba materiálu a další okolnosti.

Budete tedy pokračovat v propouštění lidí?
Určitě ano, ačkoli bych raději přijímal lidi. Nejsem vůbec optimistou, že se nám podaří zboží od konkurence vzít zpět.

Jak chcete zvýšit přepravní výkony Carga?
Já myslím, že budeme rádi, pokud se nám podaří stávající výkony zastabilizovať . Letos se nám zřejmě podaří přepravit plánovaných 37 milionů tun zboží. Tato firma je dlouhodobě schopna přepravit kolem 30 milionů tun.

Za loňský rok měla být ztráta Carga na úrovni do 10 milionů eur. Sice ještě nemáte učiněnou uzávěrku, ale podařilo se tento plán splnit?
Ztráta je na úrovni minus 300 tisíc eur. Musíme ještě analyzovat důvody, proč byla ztráta v této výši. Je to pozitivní, ale může tam být i jednorázový dopad.

Šéf kabinetu Fico prosazuje postavení širokorozchodné. Souhlasíte s touto myšlenkou?
Pokud širokorozchodné trať zaplatí někdo jiný než Slovensko, tak určitě ano. Nevidím důvod, proč by Slovensko nechtělo něco za šest miliard eur. I samotná investice přinese mnoho pracovních příležitostí.

Nesníží se tím přepravní náklady Carga?
Ne, protože širokorozchodná trať je na 99 procent určená na kontejnerové přepravy. Ty by se na železnici měly přesunout z lodí. A to by mělo přinést pozitiva, protože by se mohli postavit překladiště například v blízkosti Bratislavy. Osobně v tomto projektu vidím pouze samá pozitiva.

Neuškodí to překladišti Čierné nad Tisou?
Projekt je postaven na nových přepravách, konkrétně na přepravách kontejnerů. Já si myslím, že se širokorozchodná trať dostane jen po Bratislavu. Do Vídně se podle mě nedostaneme, protože Rakušané si tuto trať až k Vídni z různých důvodů nepustí.