Půjčky Praha

Křehká podpora

Nejistý je však i postoj Irska. Jeho obyvatelé už v minulosti vícekrát zamotali hlavu Evropě. Naposledy až na podruhé schválili Lisabonskou smlouvu. Na jejím základě v současnosti funguje Evropská unie.

„Asi nejlepší bude, když nebudeme dělat nic,“ prohlásil Frank Hage. Odborník na evropskou politiku z univerzity v irském Limericku tak odpověděl na otázku Pravdy, jaký postoj by měla EU k referendu zaujmout. „Hrozby, ale i podpůrné prohlášení, zejména z jiných členských států, vnímá veřejnost často jako nepřiměřené zasahování a nátlak,“ připomíná Hage.

Podle průzkumu irského nedělníku Sunday Business Post by za smlouvu hlasovalo 49 procent, Proti by bylo 33 procent voličů, ostatní se ještě nerozhodli. Nic však není jisté.

„Výzkumy říkají, že smlouvu podpoří většina voličů. Všechny velké strany s výjimkou Sin Féin by měly souhlasit s ratifikací. Tato nálada se však může rychle změnit, jak se to ukázalo během podobných kampaní v minulosti. Je proto příliš brzy hovořit o jasném výsledku, „upozorňuje Hage.

Expert si myslí, že hodně bude záviset na souboje dvou odlišných táborů. „Uvidíme, jak se dokáží zmobilizovat ti, kteří smlouvu podporují, a jak se vyrovnají s negativní kampaní. Když Irové naposledy odmítli Lisabonskou smlouvu, bylo to zejména proto, že neexistovala pozitivní kampaň, do níž by se zapojila vláda i opozice. Méně na to ovlivňovaly argumenty druhé strany, „tvrdí Hage.

Výhoda fiskální smlouvy spočívá v tom, že se týká ekonomických otázek. Je proto poměrně jednoduché vysvětlovat, že v době krize je nutná finanční disciplína. „Dokument má jasně definované cíle. Pokud vezmeme v úvahu současné ekonomické problémy, lidé budou pravděpodobně souhlasit s tím, že je třeba něco změnit, aby se situace v budoucnu neopakovala,“ předpokládá Hage.

Ne smlouvu nepotopí

Evropa může spát klidněji i proto, že pokud Irsko řekne ne, nebude to konec smlouvy. Dublin se asi jen připojil k Londýnu a Praze a zůstane mimo fiskálního paktu. Smlouva vstoupí v platnost, už když ji schválí 12 zemí.

V každém případě by však irské odmítnutí nebyl pozitivní signál. Může se stát, že po neúspěšném referendu zesílí hlasy, aby se všelidové hlasování konaly iv jiných státech. Kromě toho Irsko v roce 2010 požádalo o půjčku ve výši téměř 70 miliard eur od Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu. Odmítnutí fiskální smlouvy by mohlo podpořit tvrzení, že Dublin si v budoucnu nebude plnit své závazky.

Irští politici však věří, že takový scénář nehrozí. „Musíme na to hledět z národní perspektivy,“ řekla pro rádio RTE Lucinda Creightonová, státní tajemnice pro evropské otázky na irském ministerstvu zahraničních věcí. „Z pohledu naší obnovy s ohledem naše zájmy, zájmy malých podnikatelů i možných investorů, lidi, kteří budou vytvářet pracovní místa a budou se podílet na našem hospodářském zotavení se,“ uvedla Creightonová.

Státní tajemnice tvrdí, že ti, kteří vidí jiné možnosti, žijí v zemi fantazie. „Sin Féin věří, že můžeme mít z EU všechny výhody, ale žádnou odpovědnost,“ prohlásila pro RTE Creightonová.

Sin Féin v roce 2011 získala ve volbách více než 220 tisíc hlasů a byla čtvrtou nejsilnější stranou. Podle ní je smlouva špatná pro Evropu a Irsko a bude znamenat, že všichni budou neustále pouze zavádět úsporná opatření.

Přijdou změny?

Irské referendum však pro fiskální pakt neznamená jediné nebezpečí. Smlouvu chce měnit socialista François Hollande, pokud vyhraje prezidentské volby ve Francii. Politik tvrdí, že pakt se musí více soustředit na hospodářský růst. Hollanda podporuje i Sigmar Gabriel, šéf německých opozičních sociálních demokratů.

„Vůbec není naivní mluvit o tom, že pakt je třeba přehodnotit. Hollande není proti němu. Má však pravdu, když říká, že tato smlouva nás dostala jen do poloviny cesty, kterou musí Evropa projít,“ řekl Gabriel před několika dny pro francouzský deník Le Monde.