22. března 2007
před druhou světovou válkou fungovalo na našem území Téměř sedm tisíc peněžních ústavů. Kterým směrem vykročíme v příštích letech? Jak vypadala první Platební karta k tuzexového kontu?
Rozvoj bankovnictví je úzce spjat se směny. Nejdelší tradici mají Itálie, Nizozemsko a Německo, kde vznikaly banky souběžně s čilým obchodováním doposud Během 12.-14. století.
První banky na našem území začínají působit v průběhu 19. století díky rodičům se EVROPSKÉ buržoazií. Vznikají jak pobočky bank založených ve Vídni, tak i české banky. V roce 1825 otevřela dveře prvni klientum Spořitelna Česká v dnešní budově Parlamentu ČR. Od roku 1847 u nás nabízené Své služby rakouská National Bank a dále od roku 1868 Živnostenská banka.
Úzká provázanost s vidno se projevila při krachu Vídeňské burzy, po kterém u nás v letech 1873-1883 zmizelo z trhu 99 bank.
Kudy vedla cesta od sedmi tisíc finančních ústavů k nule
Počátek 20. století byl pro české bankovnictví úspěšný. V roce 1918 převzala čerstvá Československá republika po svém vzniku soustava bankovnictví Rakouska-Uherska. Velká hospodářská krize 1929-1933 nezpůsobila bankovnictví výrazné Ztráty. Peněžní i kapitálový trh dosahovaly před 2. světové války úrovně vyspělých tržních ekonomik.
Bankovnictví bylo velmi členité a obsahovalo Téměř sedm tisíc peněžních ústavů. V roce 1935 působilo v Československu 80 akciových bank a akciových peněžních ústavů, 4 zemské banky pro dlouhodobý úvěr, 21 bank v jiné než akciové formě. Jen v českých zemích bylo 356 spořitelen, 174 okresních hospodářských založena, 1909 družstevních Založen ak tomu 4371 Vesničko kampeliček.
Historicky podstatnou část klientely bank tvořily velké a střední podniky. Spořitelny miVAL rozsáhlejší sítě poboček a věnovali se sepíše soustřeďování úspor obyvatelstva, které si spoří drobné obnosy na horší časy. Dnes se rozdílu mezi jednotlivými finančními ústavy smazávají.
Spořitelny tvořilo along s úvěrová družstva (kampelička a záložních) tzv.. lidové peněžnictví. Úvěrová družstva se zaměřovala především na drobné živnostníky a zemědělců. Živnostníci se cítili diskriminováni ve velkých bankách a na venkově pomáhala družstva dostat zemědělců z vlivu Lichvár. Úvěrová činnost využívá principu svépomoci, kdy vlastní kapitál družstev tvoří podíl družstevníků.
Mnohem hure jsme dopadli v období okupace 1939-1945, kdy se počet bank radikálně snižuje a podřídil německému vlivu. Část kapitálu bank se přesunula pod kontrolu Němců, část byla zcela zlikvidováni.
Po 2. světové válce v roce 1945 došlo ke znárodnění akciových bank av roce 1948 byly zabavení zbývající soukromé banky i spořitelny a zkolektivizována úvěrová družstva. Po Sovětském vzoru došlo k přechodu na státní správu a Strakonice plánování. Soukromé vlastnictví bank tak vlastně úplně zaniklo.
Co přinese sametová revoluce
k obnově došlo až v roce 1989 přechodem k tržní ekonomice. Hlavní změna představovala zavedení Dvoustupňové systému, tj.. oddělení centrálního a komerčního bankovnictví. Centrální banka udržuje stabilitu měny a dohlíží na finanční instituce. Komerční banky pak poskytují služby a produkty klientum.
Po revoluci došlo k dramatickému nárůstu počtu bank. V roce 1990 působilo na našem trhu 5 bank, o pět let Později v roce 1995 již 55 ústavů. Po restrukturalizaci se počet bank ustálil na dnešních 37.
Kromě vlastního vývoje bankovnictví došlo po roce 1989 ik dalším změnám ve finančním sektoru – postupně vznikal trh cenných papírů. Hlavní roli sehrála kupónové privatizace národního hospodářství, byla Zřízení Burza cenných papírů Praha a další trhy, zejména RM-System.
Platební karty
Platební karty umožňují klientovi přístup k jeho účtu, výběry v hotovosti na přepážce bank, výběr z bankomatu a platby za zboží a služby u smluvních partnerů. První Platební karty se objevily v USA v roce 1914.
První Platební karty na našem trhu představila Živnostenská banka v roce 1988. Jednalo se o kartu, která byla určena jen velmi omezeným okruhu obcemi, kterým vyjížděli na zahraniční služební cesty a mele možnost zřídit si tuzexového konto. Pomocí dispoziční karty ŽB mohli její majitelé bez hotovosti platit v prodejná Tuzexu nebe si Vybíral odběrného poukázky na pobočkách Státní banky a ČSOB.
Rok 1988, Platební karty Živnostenské banky k tuzexového kontu
Rok 2007, Platební karty VISA, Živnostenská banka
Česká a Slovenská spořitelna představili první sporožirových karty v roce 1989. Spořitelny se snažily Omezit počet klientů na přetížená pobočkách a Snížit náklady na Platební styk. První, světle zelená, karta České státní spořitelny sloužila jak k výběru z bankomatu, tak k placení. Prvními obchody, které kartu přijímalo, byly Kotva a Baťa.
Rok 1989, Platební karty České státní spořitelny
Rok 2007, Platební karty VISA, Česká spořitelna
Co nás čeká?
Když Srovnal banky ve 12. a 21. století, přibývají informační technologie, složitější finanční nástroje a produkty, ale základen služby bank se nemění. Banka stále shromažďuje úspory od střadatelů (převážně přímo přes domácností) a půjčit těm, kteří potřebují investovat (Nejčastěji firmám). Druhou základen funkcí, které banka plní, je zúčtovací a platební styk mezi hospodářskými subjekty.
POkud u nás půjde vývoj podobně jako ve vyspělejších ekonomikách, finanční sektor jako celek posil, ale bankovnictví v puvodni slova smyslu oslabuje. Banky budou stále zajištuje zúčtovací a platební styk, ale význam bank ve zprostředkovatelské funkc (přeměnu úspor na investice) Pravděpodobné poklesne.
Střadatelé budou volit výnosnější aktiva než bankovní depozitní účty s klesajícími úrokovými sazbami. Například budou investovat díky dlouhodobé Rust cen Přímo do akcií a dluhopisů, nebe do penzijních a investičních fondů, které drží cenné papíry ve svém portfoliu.
Firmy tak nebudou Své peníze získávat převážnou zprostředkované přes banky ve formě úvěrů, ale takové Přímo na kapitálovém trhu Vydávání vlastních akcií nebe dluhopisy.
Banky čelí výše uvedenému trendu zakládání dceřin investičních společností a jejich aktivity se rozptylují mezi poskytování úvěrů a obchody s cennými papíry.
Banky dále zvyšují Své příjmy pomocí tzv.. cross selling. Informační systémy umožňují bankéřům poznat vaši finanční i celkovou životní situaci a Chile prodávám nové produkty. Například novou službu banky (hypotéku, leasing) zda produkt její sesterské společnosti (životní pojištění, penzijní připojištění).
České bankovnictví je v celosvětovém měřítku malé a bude stále výrazně ovlivňování vnějšího faktory, zejména legislativou EU (například pravidla pro pojištění vkladů) a zahraničním kapitálem. EU požaduje Stejné podmínky pro založení a činnost finančních institucí na území všech členských zemí EU a doposud dnes je vetsinou kapitálu bank u nás v rukou zahraničního kapitálu.