Závěrečné zamyšlení nad základní chybou současné „pravicové“ politiky. Proč mohou být východiska a řízení dnešních „pravičáků“ zhoubnější, než otevřeně kolektivistický filozofie jejich socialistických oponentů. Zamyšlení z pozice obhájce svobodného trhu.
Komunisté nás učili, že kapitalismus je založen na soukromém vlastnictví výrobních vybavení, zatímco v socialismu (komunismu) jsou výrobní prostředky celospolečenským vlastnictvím. A právě takto pojatá definice je hlavním problémů modré pravice (MP). Soukromé vlastnictví je totiž jen nutnou podmínkou fungování svobodného trhu (spravedlivé společnosti), ne však podmínkou postačující.
Já si uvědomuji, že kapitalismus není totéž, jako svobodný trh. Ale pro účely tohoto článku budu pojem kapitalismus používat k označení systému, jehož základem je dobrovolná výměna. Kapitalisté (zastánci volného trhu) věří, že systém dobrovolných výměn (svobodný trh) je spravedlivý systém, který přináší užitek všem zúčastněným a je možné pomocí něj dosáhnout trvale udržitelného růstu ekonomiky. A to sice z toho důvodu, že svobodná výměna se uskuteční pouze a právě tehdy, když je prospěšná pro obě (všechny) strany. Z čehož vyplývá, že čím více svobodných výměn, tím větší je částka užitků, které na svobodném trhu vznikly.
Modří pravičáci však často za postačující podmínku považují samotné soukromé vlastnictví firem, resp. kvazi konkurenční prostředí, na kterém tyto firmy působí. Nevidí, zda nechtějí vidět, že v soukromém vlastnictví a konkurenčním prostředí mohou existovat i aktivity, které s dobrovolnou výměnou nemají nic společného. [1]
Z tohoto posunu, zda (záměrného) omezení významu pojmu „kapitalismus“, či „svobodný trh“ pak vznikají situace, kdy modří pravičáci obhajují ve své podstatě etatistické, protitrhové, nespravedlivé, korupční, či jinak svobodu omezující aktivity. Které jsou pak druhou stranou označované za „kapitalistické“ a jejich špatné vlastnosti jsou přisuzovány kapitalismu, volnému trhu. I když pravda je přesně opačná: ty aktivity jsou špatné právě proto, že nejsou ani kapitalistické, ani prováděné na skutečně svobodném trhu.
Akutálne jsou modří pravičáci plně angažovaní v obhajobě soukromých firem svých zpozorujeme, kteří jsou přisátí na systém důchodového spoření a zdravotního „pojištění“. Kde tu vidíte svobodný trh? Kde tu vidíte svobodnou výměnu? Však v době vzniku 2.piliera byl trh vkladů, zda investic obyvatelstva plně konkurenční. Proč bylo třeba ze zákona vytvořit DSS-ky s monopolem na investice penzijních úspor? To jsou snad jiné peníze, než si lidé už tehdy vkládali na vkladové účty, do podílových fondů?
Podobně zdravotní výpalné. Kdyby to bylo hned i skutečné pojistné (což není ani náhodou), kde je pojistné odrazem jednotlivých pravdpodobností a pojistné matematiky, ke skutečně tržnímu bude stále chybět svoboda tento „pojistný“ vztah neuzavřít.
Samostatnou a snad nejdůležitější kapitolou jsou „soukromé“ banky. Které dostávají z centrální tiskárny peněz „půjčky“, za které do zálohy dávají bezcenné papíry developerů, kteří jsou již dávno za vodou a jejich opuštěná produkce (desetitisíce nikdy neobydlených bytů ve Španělsku, například) je to, co tvoří „hodnotu“, vůči které dostali skutečné peníze, za které mohou následně získat reálné hodnoty. Proč ta centrální tiskárnu nebere do zálohy úplně stejně například i keramiku z chráněné dílny? [2] Peníze pro ty nepříznivým osudem postiženi by snad neměly vliv na podporu růstu? Stále si stěžujete, že vám nefunguje transmisní mechanismus od vašich vyvolených kamarádů směrem do reálné ekonomiky. Zkuste tu chráněnou dílnu, garantuji, že ty peníze se do ekonomiky dostanou okamžitě.
Vezměme si takový příklad: státní železnice jsou ztrátové. Modří pravičáci jako řešení vidí privatizaci. Řekněme, že privatizované železnice dostanou přístup k penězům podobně, jak ho (ačkoli zpětně) dostali developeři, kteří vybudovali pár míst duchů. Železnice budou najednou prosperovat, dokonce možná jejich služby budou i někomu užitečné. Bude to důkaz, že soukromé železnice jsou lepší než státní?
Nějak jsem se rozohnil a proto musím zopakovat: já v žádném případě nechci obhajovat státní vlastnictví. Já jsem přesně naopak chtěl ukázat, že JEN soukromé vlastnictví nestačí. Že základem skutečného kapitalismu, svobodného trhu je SVOBODA. Svoboda uzavřít výměnu, obchod pouze pokud čistě subjektivně zvážím, že mi ten obchod přinese užitek.
A abych nezůstal jen u kritice modrých pravičáků, základní fintou červených kolektivistov je předpoklad, že skutečně existuje něco, jako společné vlastnictví. Že stát, to jsme my všichni. Není to pravda. V tomto případě totiž platí, že není podstatná právní forma vlastnictví, ale reálná možnost s tím vlastnictvím nakládat. A tu z povahy věci má úzký okruh konkrétních lidí. To ONI jsou stát. Jakákoliv sofistikovaná kontrola bude jen zbytečným a nefunkčním nákladům na řešení nepřirozené situace. Protože přirozené je reálné vlastnictví jednotlivce (či malé skupiny jednotlivců) na reálném svobodném trhu.
Takže ne samotné soukromé vlastnictví, ale hlavně systém svobodné výměny je to, co by měla obhajovat skutečná pravice. Méně státu a více svobody.
Starší článek autora Držák dumka nad statistikou (ne) zaměstnanosti
References
- ^ s dobrovolnou výměnou nemají nic společného. (www.menejstatu.sk)
- ^ keramiku z chráněné dílny? (www.zpmpvt.sk)