Částka 17,5 miliardy eur, o kterou měl Kypr [1] požádat, je stejná, jako je roční hrubý domácí produkt (HDP). O tom, že země má problémy a že s největší pravděpodobností požádá o pomoc Evropu se mluvilo už déle [2] . Čekalo se však na rozhodnutí Troika (Evropská unie, Mezinárodní měnový fond a Evropská komise). Během jednání mezi Troika a Kyprem se nejčastěji skloňovali slova jako privatizace, penzijní škrty, zda rekapitalizace bank. Schválení podpory bylo podle pozorovatelů jasnou věcí. Otázka se však týkala její výšky – původně se předpokládalo, že Kypr potřebuje 10 – 11 miliard [3] , později se objevilo 17,5 miliardy eur.
Na co potřebují půjčku
Podle kyperského ministra financí Vassos Shiarlyho by zhruba 10 miliard eur mělo směřovat přímo na rekapitalizaci bank, přesnější částka však bude známa v průběhu nejbližších týdnů, když mezinárodní auditoři, kteří momentálně prověřují stav kyperských bank, zveřejní předběžné údaje. Dalších 6 miliard eur předpokládá Shiarly na refinancování státního dluhu a zbývajících 1,5 miliardy eur na krytí rozpočtového deficitu během 4-letého úvěrového období, které skončí na závěr roku 2016.
Škrty a šetření
Ministr financí včera předložil do parlamentu rozpočet na rok 2013 a jak dodal, obsahuje škrty, které již mezinárodní věřitelé v rámci jednání s vládou schválili. Jejich součástí je například snížení platů zaměstnanců ve veřejném sektoru, zvýšení věku pro odchod do důchodu na 65 let a zvýšení několika daní.
Shiarly dodal, že vláda v příštím roce počítá s rozpočtovým schodkem asi 4,4% hrubého domácího produktu (HDP). Státní dluh by měl vzrůst z letošní úrovně 85,8% HDP na 92% HDP a maximální úroveň by měl dosáhnout v roce 2014, když vláda počítá s 95,6% HDP. Nezaměstnanost by měla vzrůst z letošních 12% v příštím roce na 13,8%. V roce 2014 počítá Nikósie s dalším růstem na 14,2%, ale v roce 2015 již očekává pokles na 13%.
Kypr – ekonomické ukazatele:
- výška záchranného úvěru pro Kypr – odhad: 11 až 17 miliard eur
- hrubý domácí produkt země: 17,9 miliard eur ročně
- kyperské banky musí do konce roku 2013 zvýšit ukazatel kapitálové přiměřenosti Tier 1 ratio na úroveň 9% av následujícím roce 2014 na 10%
- v nejbližších 4 letech bude krajina zřejmě potřebovat dalších 7,5 miliardy eur (6 miliard eur na refinancování dluhu a 1,5 miliardy eur na pokrytí fiskálních deficitů)
- jednání s Rusy o půjčce 5 miliard eur se nepodařily
- vláda v příštím roce počítá s rozpočtovým schodkem asi 4,4% HDP
- státní dluh by měl vzrůst z letošní úrovně 85,8% HDP na 92%
- nezaměstnanost v zemi by měla vzrůst z letošních 12% v příštím roce na 13,8%
- v roce 2014 počítá krajina s dalším růstem nezaměstnanosti na 14,2%, ale v roce 2015 již očekává pokles
Rusko Kypru nepomůže
Kypr má silné propojení s Ruskem – podle oficiálních údajů žije na Kypru 40 000 Rusů. V Limassolu dokonce vycházejí ruské noviny, mají tam ruské školy i restaurace. Loni dokonce Moskva přislíbila Kypru pomoc ve výši 2,5 miliardy eur. Podle Centrální banky Ruska byl Kypr největším samostatným zdrojem přímých zahraničních investic v Ruské federaci. Zahraniční média však avizují, že Rusko nakonec Kypru nepomůže.
Fico chtěl jména schránkový firem
Kypr je v našich zeměpisných šířkách známým daňovým rájům, kde mají sídlo několik slovenské firmy. Ty jsou dlouhodobě trnem v oku předsedy vlády Roberta Fica (Směr-SD). Proto zřejmě nikoho nepřekvapilo, že pomoc Kypru podmínil zveřejněním jmen Slováků, kteří mají na Kypru tzv.. schránkový firmy. Fico předpokládá, že tam má schránkový firmu 1500 až 2000 Slováků.
„Z informací, které poskytl místopředseda vlády a ministr financí, že náš návrh ohledně zveřejnění majitelů firem, které jsou registrovány na Kypru, má podporu v zemích jako Německo, Finsko a Nizozemsko. Podmínka zveřejnění majitelů firem se podle mého názoru stane součástí, která se Kypru nastaví. Kromě toho platí souhrn dalších podmínek, které nastaví Evropská unie. Považuji to za správné, abychom věděli, kdo je skutečně majitelem těchto firem, „řekl Fico.
Kypr – historický vývoj
Kypr byl ještě před 1. světovou válkou formálně spojený s Velkou Británií, když se mnoho Kypřanů přihlásilo k tomu, že chce pod vlajkou Británie bojovat v obou světových válkách.
Později však Kypřané začali žádat spojení s Řeckem, což přerostlo k partyzánskému konfliktu mezi separatisty a britskou armádou. Země získala nezávislost v roce 1960, kdy se jednání s Británií účastnili také zástupci Řecka a Turecka. Důvodem bylo, že na ostrově společně žili spolu tyto kulturní absolutně odlišné národy.
V roce 1975 vyhlásil svou samostatnost sever Kypru obývaný etnickými Turky. V roce 1983 dokonce vyhlásili samostatný stát. Ten však uznalo pouze Turecko. Rada bezpečnosti OSN vyhlásila tento akt za protiprávní a žádala jeho zrušení. Při „boji o samostatnost“ byly tureckými letadly bombardováno civilní cíle a etničtí Řekové byli ze severu násilně přestěhováni na jih ostrova.
References
- ^ Kypr (cestovanie.aktuality.sk)
- ^ země má problémy a že s největší pravděpodobností požádá o pomoc Evropu se mluvilo už déle (www.aktuality.sk)
- ^ Kypr potřebuje 10 – 11 miliard (www.aktuality.sk )