Několik zemí na světě již varovali před strategií v měnové politice. 59141110
Banky se těší z rostoucího realitního trhu
Americké banky JP Morgan Chase (+1,01%) a Goldman Sachs (+4,06%) včera zveřejnili výborné výsledky za 4Q a to hlavně díky explozi aktivity na trhu s hypotékami. Realitní sektor v US se totiž začíná pomalu oživovat a měl by příští rok pomoci v tvorbě HDP až padesáti bazickým bodům. Pro banky to znamená, že se můžeme těšit na opět výborné výsledky. Jen doufejme, že boom na trhu opět nebude spojen s takovými podvody jako v období 2005-2007.
Trhu včera pomohl i odraz akcií Apple (+4,15%), které pod úrovní 500 USD přilákaly nových kupců na trh, kteří se připravují na blížící se korporátní výsledky společnosti. Včerejší akciový koktejl: Dow Jones -0,17%, SP500 +0,02%, Nasdaq Composite +0,22%.
Návrat měnových válek
Když ještě v roce 2010 brazilský ministr financí Montega řekl, že svět stojí na prahu měnových válek, asi netušil, že jeho slova se naplno projeví až o dva roky později. Za posledních několik dní jsme slyšeli až příliš mnoho narážek právě na tuto oblast. Šéf Euroskupiny řekl, že euro je nebezpečně vysoko. Norští i švédští představitelé upozornili obavy ohledně příliš vysokých kurzů jejich měn.
Česko varuje před intervencí proti koruně. Korejská centrální banka vyhrožuje aktivní odpovědí vůči vývoji měnového trhu. Člen Fedu Bullard vyjádřil obavy z aktivit Japonska s cílem oslabit jen. Guvernér King zas varoval před novým režimem aktivně řízených jmen. Švýcarsko to už dělá a stále aktivně brání úroveň 1,20, zatímco Japonsko pokračuje v agresivní měnové politice s cílem zastavit deflaci a oslabit jen.
Vzorec snižování dluhů
Příkladů, že svět má skutečně blízko k měnové válce každého proti každému, je až příliš mnoho. Ukazuje se totiž, že ekonomický růst je aktuálně nejdůležitější způsob jak se dostat z dluhů. Základní vzorec obnovy je 1,035 20 = 2. Při růstu 3,5% se HDP zdvojnásobí za 20 let, čím by měl být dluh výrazně snížen.
Protože očekávat růst přes domácí spotřebu je příliš odvážné, spoléhají se všichni na export. Bohužel, není možné, aby byly všechny země na světě vývozci. Stále platí, že globální export se rovná globálnímu importu. Uměle znehodnotit svou měnu a stát se okamžitě konkurenceschopným je stále velké pokušení a proto centrální banky dělají vše pro stabilizaci situace na finančních trzích, ale cílem je určitě i znehodnocení vlastní měny.
Bilance centrálních bank nadále bují
Pokud se podíváme na nejvýraznější růstové trendy za posledních 10 let zjistíme, že složený anualizovaný růst za období 2002-2011 byl při globální populaci na 1,2%, při reálném HDP na 3,9 %, zatímco globální úvěrový trh rostl tempem 10,7%. Bilance centrálních bank ale rostly tempem až neuvěřitelných 16,4% ročně. Měnové stimuly, které ale začaly až v roce 2007, tak obehli i bující úvěrový trh.
Poruchy rovnováhy v eurozóně zůstávají
Výjimkou v oblasti konkurenčních devalvaci je eurozóna. Ta má totiž jako celek dlouhodobě přebytkové obchodní bilanci, ale v jejím rámci zůstávají nerovnováhy stále vysoké. I když se za poslední dva roky snížily, stále je vidět, že Německo je hlavním exportérem, zatímco země PIIGS stále hlavním importérem. Na řešení této nerovnováhy se udělalo jen velmi málo. Dosažení rebalansácie, tedy zvýšení konkurenceschopnosti zemí jako Španělsko nebo Řecko totiž trvá velmi dlouho a většinou jde přes bolestivé snižování mezd. Pozor ale na Německo. V zemi začíná bujet realitní trh a je možné, že brzy se začne projevovat i tlak na růst mezd. Pokud budou ceny práce v PIIGS klesat, zatímco v Německu růst, můžeme to považovat za projev rebalansácie, který ale může o pár let způsobit podobnou krizi, jak vidíme nyní. Ale ne na jihu, ale na severu Evropy.
K takové situaci má ale starý kontinent ještě velmi daleko a aktuální má stále velké strukturální problémy. Reálné HDP EMU je přibližně na stejné úrovni jako v roce 2006 a klesá. Ekonomický růst eurozóna neviděla od 3Q 2011. Celková zaměstnanost je na šestiletých minimech, zatímco míra nezaměstnanosti na rekordní úrovni 11,8%.
ECB pomohla úvěrovému trhu
Proto rostou očekávání, že ECB by mohla dělat více pro podporu reálné ekonomiky. Bohužel, centrální banka dokáže aktivně ovlivňovat pouze na finanční trhy. Na reálné ekonomické veličiny má centrální banka jen velmi malý vliv. Její aktivitu je velmi dobře vidět na vývoji průměrných výnosů na dluhopisech zemí PIIGS ve srovnání s výnosem jaderných zemí. Zatímco v létě roku 2012 byl tento rozdíl téměř 700 bp, aktuálně poklesl na přibližně 250 bp. Aktivita ECB jako LTRO nebo OMT pomohla v zúžení.
Nový standard: záporné depozitní sazby?
Co tedy může nyní udělat centrální banka? I přesto, že Draghi na tiskové konferenci po prvním zasedání ECB v tomto roce neříkal nic o záporných depozitních sazbách, stále zůstávají možností. Záporná sazba na nadbytečnou likviditu, které mají komerční banky uloženy v centrální bance, funguje v Dánsku i Švýcarsku.
Je možné, že se ze záporných sazeb stane nový trend a bude dalším krokem politiky „beggar-Thy-neighbor“? I když to není našim scénářem, může se stát ze záporných depozitních sazeb to, co se stalo s nulovými sazbami. Standard.
Zpět na začátku
Výsledkem by bylo postupné oslabování měn, ale v konečném důsledku by se trhy vrátily na přibližně stejnou úroveň. Podpora pro ekonomiku by byla krátkodobá a spíše by způsobila rostoucí nejistotu ekonomických subjektů ohledně dalšího vývoje měnových kurzů. Takže doufejme, že měnová válka nebude pokračovat.
Splácení LTRO: pozitivum pro euro
I když se Juncker stěžoval na silné euro, zatím ho nikdo další z EU nenásledoval. Nejbližším stimulem pro euro ve směru jeho růstu by mohl být 30. Leden resp. 27. Únor, od kdy budou moci komerční banky splácet zdroje tříletém půjček LTRO. Pokud bude objem stažené likvidity značný, může pro euro představovat signál, že likvidity je méně, co bude pozitivní zpráva pro euro. Technicky je totiž výhled na euro nadále růstový.