Mezinárodní měnový fond (MMF) získal od členských zemí G20 závazné přísliby na více než 430 miliard dolarů nových úvěrových zdrojů. Uvedla to skupina G20 po páteční schůzce ministrů financí a šéfů centrálních bank členských zemí.
Autor: Shutterstock
MMF tím dosáhl vytčeného cíle, a jeho zdroje na novou pomoc zemím postiženým dluhovou krizí v eurozóně i dalším státům se tak zvýší téměř na dvojnásobek.
Výsledek podle výkonné ředitelky fondu Christine Lagardeová ukazuje odhodlání mezinárodního společenství poskytnout MMF nástroje k obraně před krizemi. „Je to mimořádně významné a potřebné, je to vyjádření kolektivní vůle,“ řekla. Dodala, že celkové úvěrové zdroje MMF, včetně těch, které má právě rozpožičané, se díky tomu zvýší nad hranici jednoho bilionu dolarů z dosavadních 485 miliard USD.
MMF v lednu odhadl, že bude potřebovat navíc 500 miliard dolarů na poskytování půjček a dalších 100 miliard dolarů na vytvoření ochranné bariéry proti rizikům dluhové krize v eurozóně. Lagardeová minulý týden za „kritické množství“ označila částku 400 miliard dolarů.
Lagardeová po setkání uvedla, že kromě většiny vyspělých zemí se k navýšení zdrojů připojí i Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jihoafrická republika, čili skupina BRICS. Jejich konkrétní přísliby ale neuvedla a skupina je chce sdělit na červnovém summitu G20 v Mexiku. Z dalších rozvíjejících se ekonomik předběžně slíbili podílet se na navýšení úvěrových fondů Malajsie, Thajsko a Indonésie.
Příspěvek BRICS je zásadní, protože Čína podle zdrojů agentury Reuters dodá 60 miliard dolarů, tedy stejně jako Japonsko, Rusko už potvrdilo, že dá deset miliard, Brazílie by měla dát deset až 20 miliard. Samotná eurozóna se již dříve dohodla, že poskytne fondu 150 miliard eur, tedy asi 200 miliard dolarů.
Česká vláda letos rozhodla, že z devizových rezerv České národní banky poskytne MMF půjčku 1,5 miliardy eur, čili asi dvě miliardy dolarů. ČNB si za souhlas s půjčkou vynutila poskytnutí vládní záruky za tento úvěr i za půjčku přibližně jedné miliardy eur z roku 2009.
Potřebu zvýšit zdroje MMF ukázaly obnoveny problémy Španělska a Itálie, které minulý týden na finančních trzích vyvolaly obavy z další vlny dluhové krize. To zvýšilo naléhavost zvýšení „palebné síly“ případně „protipožární bariéry“ MMF. G20 ale zdůraznila, že nové zdroje nejsou určeny výlučně pro eurozónu, kde už od MMF dostali pomoc v dluhové krizi dvakrát Řecko, a dále Irsko a Portugalsko.
Spojené státy se k navýšení zdrojů fondu připojit odmítli, stejně tak Kanada. G20 jednala o otázce dokončení reforem členských kvót a hlasovacích práv, protože země jako Čína, Brazílie a Rusko požadovali, aby za poskytnuté peníze dostali závazný příslib dokončit reformy co nejrychleji. Podle změn dohodnutých v roce 2010 se má například Čína stát třetím největším akcionářem MMF po USA a Japonsku.
G20 tak na schůzce potvrdila závazek dokončit reformu kvót, která zvýší váhu rychle rostoucích zemí na úkor vyspělého světa, do výročního zasedání MMF letos v říjnu. Na leden příštího roku pak bude G20 prosazovat zahájení nové revize kvót, která by byla završena do začátku roku 2014.
Evropská unie po setkání potvrdila, že se na podzim vzdá dvou ze svých osmi křesel v výkonné radě MMF, která má 24 míst. Řekla to dánská ministryně Margrethe Vestagerová, jejíž země nyní EU předsedá. Ministři financí EU se v říjnu 2010 dohodli, že EU v rámci reforem rozdělení moci v MMF propustí dvě svá místa zástupcem rozvojových ekonomik.
Své vlastní místa ve výkonné radě mají Německo, Francie a Británie. Skupiny menších členských zemí MMF v řadě zastupují EU Belgie, Nizozemsko, Španělsko, Itálie a Dánsko a dvě z těchto zemí se budou muset pozic vzdát.