Slovensko je ve východní Europe jediné, kde za rok západní banky více uložili, než vybrali. Ekonomice se totiž navzdory krizi daří.
BRATISLAVA. Západoevropským bankám roste kapitál na úkor poboček ve střední a východní Evropě. Od loňského léta si z nich vybrali 55 miliard eur.
Nejvíce stáhli z poboček v Polsku a Maďarsku, spolu 30 miliard eur.
Z dvaceti zemí tohoto regionu netratilo na stahování peněz jen Slovensko.
Akcionáři sice vybrali ze svých poboček u nás 2,2 miliardy eur, ale podle údajů basilejské Banky pro mezinárodní platby sem poslali zhruba 6,4 miliardy eur.
Hodně investujeme
Obchody bank
Kolik peněz přišlo a odešlo
- akcionáři našich bank od loňského léta stáhli ze Slovenska 2,2 miliardy eur ,
- v té době si zde uložili asi 6,4 miliardy eur ,
- pět největších bank u nás loni půjčilo svým akcionářům asi 1,2 miliardy eur ,
- tito akcionáři si však ve svých zdejších pobočkách uložili 2,8 miliardy eur .
Navzdory krizi je na Slovensku stále poptávku po úvěrech a podniky zde investují. V tom vidí možné vysvětlení ekonom Slovenské akademie věd Vladimír Baláž.
„Slovensko jako jeden z mála států eurozóny výrazně roste. Hodně se tu investuje, „souhlasí analytik společnosti NextFinance Jiří Cihlář.
Zahraniční podniky si v slovenském bankách ukládají hotovost, protože je považují za bezpečné a díky euru neprerábajú na výměně jmen. „Peníze zatím nevybírají,“ dodal Cihlář.
Německé, rakouské, italské či španělské banky si peníze ze svých poboček vybírají přes krátkodobé úvěry, kupují jejich cenné papíry nebo jim spravují hotovost na běžných účtech.
Takové obchody s akcionáři jsou v byznysu běžné, ale regulují jejich centrální banky. U nás podle Národní banky Slovenska (NBS) nevybočují z povolených limitů.
Navíc kapitálová síla Slovensku bank podle centrální banky už dva roky roste.
Regulátor upozornil, že akcionáři našich bank si nevyplatily asi polovinu loňských zisků, čímž své pobočky posílili.
„Podobná situace byla iv předchozím roce,“ dodala šéfka komunikace NBS Jana Kováčová.
Západoevropské banky používají peníze, které stáhli od svých dcer, na vyplácení vkladů či poskytování úvěrů zákazníkům. Slouží jim však zejména na posilování kapitálové síly, kterou sledují regulační úřady.
Stěhování peněz bude ještě pokračovat a ty se již na východ Evropy nevrátí, upozornila na to podle agentury APA Evropská banka pro obnovu a rozvoj. Za dva roky tady chce proto ve spolupráci se Světovou bankou rozpustit asi 30 miliard eur.
Stěhování nezdražuje
Trend ukládání volných peněz na Slovensko potvrzují i loňské výroční zprávy pěti největších bank na Slovensku. Akcionářům půjčili asi 1,2 miliardy eur, ale ti si u nich zas uložili 2,8 miliardy eur.
Slovenské spořitelna loni evidovala vůči rakouským akcionářům a sesterským bankám půjčky za 604 milionů eur, ale Erste Group si zde loni uložila 580 milionů eur.
VÚB bance loni zpracovala mateřská Intesa Sanpaolo 458 milionů eur, ale 356 milionů si Italové uložili na Slovensku. Intesa navíc koupila loni od VÚB hypoteční zástavní listy, celkově si tak Italové na Slovensku uložili 1,4 miliardy eur.
Tatra banka rakouské skupině Raiffeisen napožičiavala 125 milionů eur, ale Rakušané poslali na Slovensko 127 milionů eur.
Na obchodech s akcionáři získali i další dvě největší bank. ČSOB banka loni evidovala půjčky vůči mateřské KBC za dva miliony eur, ale belgičtí majitelé si zde uložili 253 milionů eur.
V UniCredit Bank si akcionář uložil 442 milionů eur, přičemž akcionáři spravovali bance jen pět milionů eur.
Jelikož obvykle jde o krátkodobé obchody, Cihlář v nich problém nevidí.
„Neměli by zdražit poskytování úvěrů a tím změnit objem investic. Toto tvrzení předpokládá, že krize v Evropě se neprohlubují silným šokem, „říká.
Takovým by podle něj mohl být například bankrot Španělska.