Vrátil bych se trochu dál, do let 2008 a 2009, kdy odstartovala finanční krizi. Moc jsme ji v té době nepocítili. V bankách bylo dostatek finančních prostředků, mele jsme práci a téměř nic nám nechybělo. Až teprve roky 2011 a 2012 přinesly českému byznysu hubenější období. Podnikatelé museli znovu sáhnout do kapsy, znovu zanalyzovat Své výsledky. Melo to ovšem jedno obrovské pozitivum, které si podnikatelé přinesly právě ze zmíněné krizi v letech 2008 a 2009. Mluvím samozřejmě o produktivitě práce. Majitelé vzhledem k tehdejší situací, kdy nevěděli, co bude zítra, své firmy zredukovaly, mimo Jiné iz hlediska zaměstnaneckých smluv, často nepotřebná. Obrovský kus práce, který v této době provedli, jim přineslo odměnu v předloňském a loňském roce. Například exportéři začali Své obchody kousky a získávali sice menší zakázky, ale větší počet než Drive. Takže jim to paradoxně přinesly zvýšení celkového objemu zakázek.
Minulé období ale nepřineslo jen pozitiva, jaké hlavní problémy vidíte?
především stavebnictví, které se neustále propadat. Jde o problém přehrát trhu z let 2005 až 2006, k Nemůžu došlo v důsledků tehdä chystané první velká změna daně z přidané hodnoty. Stavebnictví dnes nejede. Stát před časem v rámci úsporného balíčku prakticky přestal Nabízené možnosti účastnit se výběrových řízení. Stačí uvést Příklad Krajský úřad, které dnes mají k dispozici o 50 procent měně peněz na Různé zakázky než Drive. To se samozřejmě výrazně projevuje na ekonomice malých firem v obcích. Stavebnictví se za poslední dva roky propadlo o zhruba 750 miliard korun, což je obrovské číslo.
Co s tím?
je nutné vytvořit nový potenciál Zejména v rámci dopravní infrastruktury a bydlení pro mladé lidi. Například rozhodnutí státu zastavit stavebního spoření pro mladé lidi považuj za špatný krok. Rozumět bych, kdyby se stanovilo, že není možné za ty peníze koupit Třeba auto, Když Jsou určené na bydlení. Jsem ale přesvědčen, že by bylo velmi dobré poskytnout lidem do 35 či 40 let nějaké finanční povzbuzení a zapojit do toho podnikatele i banky. Jde totiž io to, abychom mladé lidi udrželi v České republice, protože oni začínají odcházet.
Vraťme se ještě k loňského roku.
Významné Nepochybně bylo zvýšení DPH. A takové bych zmínil prohlášení, že podpora malých a středních firem bude v určité podobě pokračovat, být teď byla velmi Omezená. Především v důsledků toho, že malí živnostníci nemele možnost odpočtu ze základu daně v paušálech. Je jasné, že v období ekonomické krizi je třeba šetřit, ale zároveň se ukazuje, že některých věcí se neudělaly dobře. Loňského rok byl takové bohužel bohatý na řadu nových zákonných norem, z mého pohledu v některých bodech naprosto zbytečného. I tady je třeba myslet na nápravu. Uvedu příklad. Kdysi dávno PROMAN zákon okolo Petit až sedmi tisíc slov, zatímco dnes už jich má od 50 tisíc třeba i do 150 tisíc. Když přijde na lámání chleba, Soudce, stejně tak jako podnikatel, musí zákon znáte. To ale podle mě dnes už není v moci ani jednoho z nich. Takové je třeba si uvědomit, že 84 miliard korun stát vybere na daních od právnických osob, necelých 80 miliard od fyzických osob obcemi, ale jenom 2,7 miliardy od živnostníků fyzických osob. Je zřejmé, že tady je něco špatně a je to nutné změnit. A ještě jednu důležitého věc k loňského, a vlastně i novému roku bych chtěl říct. Podnikatelé v letošním roce očekávají nějaké zásadnější Prohlášení politické reprezentace. Po Řecku, Itálii a Španělsko již víme, co a jak, takže někdo teď musí říct: „A dost, krizi už není.“ Očekávají, že se tohle stane začátkem roku 2013.
Pops jste současného stavu a Největší problémy. Co by mohl a Měl dělat stát, aby ulehčit podnikatelům a podpořit ekonomiku země?V první řadě je třeba upozornit na chybné zavedení tzv.. blacklistu Podnikatelům, kterým nebude sledovat dva servery ministerstva financí obsahující neplatičů DPH. Stát místo toho, aby si sám sjednat nápravu, tak problém hodí na firmu, které s neplatičem uzavřít obchod, a obviní ji z porušení zákona. Je jasné, že k tomu bude docházet, protože pro malé a střední firmy bude problém Tyto věci sledovat, a snadné to nebude ani pro velké podniky. Doufám, že tento zákon bude zrušen.
Je podle vás myšlenka závěs jakýsi blacklist neplatičů DPH špatná jako taková, samozřejmě bez přenášení odpovědnosti na třetí osobu?Hospodářská komora ČR (HKČR), Její daňová skupina i naše právními orgány s tímto návrhem absolutně nesouhlasily. Myšlenka vznikla už před zhruba petit lety, kdy jsme s ministerstvem financí diskutovali úplně jiný problém. Šlo o možnost vrácení daně z přidané hodnoty ve chvíli, kdy jste zaplatil daň a váš obchodní partner zkrachoval. Tohle bylo schválení. A při tetou PŘÍLEŽITOSTÍ Chtěl ministerstvo rešimu takové problém provazování firem obchodujících s pohonnými hmotami. Na konci řetězce Několik desítek společností bylo Téměř nemožné určit, kdo má daň zaplatit a takové zdá ji skutečně zaplatil. Proto se úředníci ministerstva Ptal, jestli by nám nevadilo, kdyby v rámci novely zákona o dani z přidané hodnoty (DPH) bylo schválení, že v tomto Jediné případy má firma povinnost sledovat, zdá neobchoduje s neplatičem. My jsme řekli, že se nám to nelíbí, nicméně že jejich obavám rozumí, a požádali jsme je, aby předložily konkrétní návrh zákona. Jenže jak je bohužel v Česku obvyklé, žádný návrh nikdo nepředložil.
Vraťme se k tomu, co by podle vás v současné situací bylo třeba s ekonomikou a Podnikatelsky sektorem dělat především.Navrhli jsme, aby bylo možné platit DPH ze zaplaceno faktur. Prosadili jsme to v Bruselu a Česko Melo možnost toto opatření od 1. ledna 2013 testovat na vzorek malých a středních firem. Ministerstvo financí bohužel dělá všechno proti tomu, přitom ekonomové dnes začínají říkat, že to vůbec není špatný nápad.
Co dalšího pro zlepšení ekonomiky navrhujete?
především předpokládám, že jak Slíbil předseda vlády, stát odbrzdí pomyslnou ekonomickou brzdu. Je totiž potřeba nalít do ekonomiky určitého množství peněz, ovšem tak, aby stimulovaly Rust a vytvořilo pracoven místa. Snaha dosahovat zadlužení ve výši maximálně tři procent HDP je chvályhodná, ovšem nesmím se to stát modlou za každou cenu, zvlášť Když jsme si v minulosti způsobila Několik vážných problémů. Jedním z nich Jsou obnovitelné zdroje, resp. fotovoltaika. Takže místo toho, abychom zvýšili důchody, platíme 44 miliard korun na něčí nápad, který schválila Poslanecká sněmovna v roce 2005. S tím se teď už nedá nic dělat. Nicméně doufám, že se za rok 2012 podaří lepené než v předchozích obdobích vybrat daně, alespoň to slibuje ministerstvo financí. Takže bychom mohli mit k dispozici nějaké peníze, které by bylo možné do ekonomiky napumpovat. A Když se to nepodaří, mele bychom sáhnout do jiných zdrojů, například do majetku lesu ČR, jak už Několikrát od ekonomiky zaznělo. Ekonomiku je prostě potřebovat podporu.
Mluv jste takové o podpoře bydlení.
Ano. Ovšem vůbec bych nemluvit o malometrážních bytech, jak to vždycky zmiňuje Státní fond rozvoje bydlení. To je hloupost, protože Když se narodí dítě, rodina potřebuje něco většinu než garsonce a její nároky postupně rošt. Je tedy třeba nastavit podmínky, za jakých se Tyto byty budov prodávám, a stát musí garantovat vyšel úrokové sazby pro ty, které si vybere do svého portfolia podporovaných. Dále je nutné co nejrychleji transformovat Ředitelství silnic a dálnic ČR (ŘSD) na akciovou společnost podle Rakousko modelu, aby bez jakýchkoli politických zásahů mohlo rešimu dopravní infrastrukturu naší Země. Tak aby ministerstvo dopravy nabídlo Řešení, například jaké Paterna komunikace na deset či dvacet let dopředu stavět, schválila to vláda i Poslanecká sněmovna a pak už by to Měl na starost ředitel ŘSD. Dopravní infrastruktura se ovšem musí rozvíjela rozum, tak jak to díky tomuto modelu, který mimo Jiné přináší pracovním příležitostem, funguje právě v Rakousku. Nesmí to dopadnout jako ve Španělském, které dostalo peníze z evropských fondů, ovšem šťovíku za ně Zbytečné a nesmysly silnice. Je třeba to koordinovat s Evropy, aby došlo k propojení páteřních sítí apod..
Co konkrétního komora navrhuje na podporu malých a středních firem, které Jsou páter ekonomiky?Tyto firmy je nepochybně třeba podporovat a jsem přesvědčen, že na tom bychom Melia pracovat neustále. Konkrétně zde například dnes (rozhovor se uskuteční Pět dní před Štědrým dnem – pozn. Red.) Budeme diskutovat o řešení tzv.. Rašínově karty. Je to velmi jednoduchý systém, jak za pomoci státu motivovat malé firmy k dalšímu Rusty. Diskutujeme o Něm už dva či tři roky, a dokonce jsme to už představili v Bruselu. Byli bychom totiž rádi, aby bylo možné systém propojit s využíváním EVROPSKÝCH peněz.
Můžete Rašínově kartu více přiblížit?
Malé firmy, které se do programu chtějí přihlásit, Musejí splnit jednoduché podmínky. Jsou opravdu jednoduché, protože je zapojen stát a jeho garance. Firmy tedy nemusejí ručit Svým majetkem apod.. Důležitého hráčem by mely být tři až Čtyři banky, které dostanou od státu garanci do výše 80 procent půjčky. Do systému by podle naší představy Melo být vloženo půl až tři Čtvrtý miliardy korun. Což není závratná suma, ale ty peníze Jsou určený na zajištění. Půjčky Jsou splácen s velmi nízkým úrokem, o jehoz Konkrétní vyšel zatím nemůžu mluvit. Mohlo by to být nastaveno třeba tak, že firma získá 100 tisíc eur na tři roky. Nemůžu ale využít celou částka najednou, ta bude rozdělen na Několik částí. Každou další část si firma Může vžité až Pote, co splatí 80 procent té předchozí. Představitelé firmy tedy nemusejí chodit do banky a zdlouhavě rešimu, zdá dostanou úvěr, či ne. Peníze MOHOU použít na cokoli, tzn. na nákup barev, materiálu apod..
A proč se to jmenuje Rašínově karta?
Pojmenovali jsme ji podle významného ministra financí první republiky Aloise aramejského. Jde o to, že firma si v případě potřeby jednoduše vybere peníze z banky podpor Bankovní karty. A díky tomu, že se takto jednoduchým zpusobem Může dostat k penězům ve chvíli, kdy získá zakázku, se skutečně z některých malých postupně stavěj střední firmy. Což je dobré pro všechny, protože se z nich tým pádem stavěj noví plátci DPH, víc platí na přímých daních a pomáhá to Rusty zaměstnanosti.
Do jakých dalších projektů by stát Měl po slibovaném odbrzdění, ve kterém doufám, investovat peníze?Myslím si, že není třeba rešimu export, ten je na roky 2013 a 2014 nastaven dobře. Systémové Řešení, kdy došlo k podpoře České exportní banky ze strany státu, slučování CzechInvestu s CzechTradem, vybudování 78 regionálních informačních míst, bylo podle mého jednoznačně krokem vpřed. Nutné je podle mě především nastartovat stavebnictví, protože tenhle obor má neuvěřitelný schopnost táhnout s sebou další odvětví. Jak už jsem říkal, mely by tu začít fungovat Různé prvně, které ale vůbec nemusí platit stát. Požádali bychom banky, aby se o to postarali. Tedy aby udělali Výběrová řízení, aby se podívali, za kolik bude postaven metr čtvereční bytu atd.. Z mého pohledu mladé lidi netrápí, že Mají zaplatit, vždy většina jich žije v najemno bydlení. Jde o to, že v nájmu jim nic nezůstává, oni potřebují žít ve svém. Další důležitého věcí je uvolněný trhu s nemovitostí. Aby tam Byly lepší možnosti investování, větších daňové odpisy atp. To se samozřejmě nebude Libyi ministerstvu financí, jenže podívejme se na to z pohledu firmy: je lepší alespoň nějaká zakázka, být to není nic moc, nebe je lepší zadními zakázku neminou? Vím, že to není snadné, ale tohle se stát musí naučit.
HKČR je velkým kritikem současné podoby zákona o veřejných zakázkách a je v této věci hodně aktivní. Co vám vadí?Podle nás se musí změnit podstatu zákona a máme pro to Několik důvodů. Především by se do ní Mela vrátit Klíčová věc, a sice možnost požadovat si od účastníka tendru informace o tom, jestli podobnou zakázku už někdy dělal. Prostě švec z Horní Dolní nemůžu stavět Valerie a velká stavební firma, která vsadí Valerie, nemůžu šít boty. Že zákona takové vypadly požadavky na certifkáty ISO, do nichž přitom české firmy investovaly obrovské finanční prostředky a kterým mimo Jiné napovídají, že se firma Může zúčastnit Veřejné zakázky. Takové by bylo třeba, aby se začal jednodušeji používat rating, který například doporučí, zdá někdo Může dostat zálohu dopředu. Z našeho pohledu je takové zcela nesmysly snižování finanční hranice pro využívání výběrového řízení, ta by mela být vrácenému na Původní hodnoty, snižování se totiž naprosto neosvědčily.
Co by tedy v zákoně Melo pomoci napravit problém, kvůli kterému především došlo ke změně, a sice korupci při zadávání veřejných zakázek?Tohle by samozřejmě vyžadovalo mnohem větší prostor, ale pokusím se to vysvětlit. V první řadě jsme říkali lidem z ministerstva financí, že nechápeme, proč v době elektronizace státní správy v zákoně zůstává nutnost do výběrového řízení přinese papírový dokument, Prohlášení, že jsem ten či onen. Přitom v zákoně 300 se mimo Jiné říká, že to, co je na obrazovce státního monitoru, je to správné. Stát je zadavatel, ať si tedy ty informace ověřit sám. Zadruhé, stejně jako u DPH nabídněte HKČR Řešení, a to přijetím směrnice o opožděných platbách, kterého mimo Jiné schválil Evropske parlament. Ministr financí to odmítl s tím, že tahle věc musí být zpracována formou zákona. Na to se teď čeká, ale já jsem skeptický, že se v dohledné době podaří normu schválit. Další věci, které jsme navrhovali, je dokončení procesu, kterým se dnes všichni ohánějí, a to dávání informace o výběrovém řízení, popř. o Vitez na web. My říkáme, že v procesu chybí konec. Mela by totiž existovat zákonná povinnost do určité doby informovat, zdá bylo dílo prodaných, jestli k tomu došlo řední a včas, jestli byla držena cena, a POkud ne, tak proč, jestli tam Nejsou nějaké nedodělky atd.. A tahle informace by na webu mela být umístěna po dobu 10 či 15 dní.
POkud se nepletu, takové jste kritizovali fakt, že by se melo ve výběrových řízeních SOUTĚŽE jen o vyšel ceny.Na to už přišla i Evropská komise a dává v tomto smysl příslušném doporučení zadavatelům. I my jsme za uplynulý rok zjistili, že je to nutné změnit. Smutným výsledkem toho, Když se SOUTĚŽE pouze v ceně a Součástí Nejsou Příslušné technologické postupy, Jsou například Česká dálnice, které na řadě míst vypadají tak, jak vypadají. Poslední věcí je technologie výběru. Podle nás není možné, aby byl úředníků, Když opomenout jedno slovo, obviněn z úmyslného činu a zavřeno do vězení. I z tohoto důvodů se dnes nevypisují Výběrová řízení na veřejnou zakázku. Z mého pohledu Jsou úředníci vesměs slušní lidé a je třeba si uvědomit, že všichni jsme omylní. Je tedy pochopitelné, že se úředníci v teto situací bojí Veřejné zakázky vypisovat.
Karel Havlíček z Asociace malých a středních podniků ČR pro časopis Obchod & Finance mimo Jiné řekl, že se v současnosti u nás vytváří atmosféra strachu z toho, co bude, a že to považuje za velký problém. Podle ní role státu spočívá takové v tom, aby udržoval jistý optimismus a tým podporoval investice atd.. Jak tohle vidíte vy?Karel je moudrý muž. A musím říct, že behem roku se tohle nedalo přebal. Když jste něco optimistického řekl, hned druhý den média zaplavila nějaká poplašná zpráva. Ovšem nový rok je vhodná chvíle to změnit a my máme připravenou optimistické Prohlášení pro roky 2013 a 2014. Na základě Několik argumentů jsme totiž přesvědčeni, že behem letošního roku přijde zlepšení, a možná ho zaznamenáme již po prvním čtvrtletí. Myslím si, že letos pro nás bude jakýmsi startem k opětovnému dlouhodobějšímu ekonomickému Rust.
Petr Kužel (50) : Vystudoval Střední průmyslová školu dopravní v Praze av roce 2008 absolvoval manažerský vzdělávací program na A & W Business School, kde získal titul MBA. V minulosti pracoval u Československých automobilových opraven, Pragoinvestu a bytového podniku Praha. Na začátku 90. let minulého století začal Soukromé podnikat. Byl zastupitelem MČ Praha 13, zastával zde téz funkcí radnímu. Mezi lety 2005 až 2010 vykonával funkci zastupitelné hlavního města Prahy. Od roku 1995 je činný v orgánech Hospodářské komory České republiky, v roce 2008 a 2011 byl na tři roky zvolen jejím prezidentem. Petr Kužel je ženatý a má tři děti. Mezi jeho záliba Patří četba, historie, myslivost, lyžování, golf a motosport.