Slováci si stále půjčují víc než dost. „Banky během prvního letošního pololetí půjčili obyvatelstvu téměř 2,5 mld.. eur ve formě novoposkytnutých úvěrů. „Na dračku“ šly především spotřební úvěry. Úvěry na bydlení Slováci na konci června využily v objemu až 12,5 mld.. eur, „ uvedla Eva Sádovsky, analytička Poštovní banky. Stav klasických hypoték narostl oproti červenci 2011 o necelé 3%. Nárůst objemu v případě stavebních úvěrů byl ještě pomalejší (o 2%).
Průměrně si Slovák vezme hypotéku podle statistik ČSOB ve výši 46 066 €. Částka se liší v jednotlivých regionech. Nejvyšší je v Bratislavě a okolí (64 354 €), naopak nejnižší v Banské Bystrici (36 458 €). Od výšky hypotéky závisí i průměrná měsíční splátka, která je nejvyšší v bratislavském regionu (405 €) a nejnižší v Banské Bystrici (242 €).
Od září nová pravidla
Od září je účinná novela zákona o bankách, která by měla podpořit práva a informovanost hypotečních dlužníků. Banky budou muset umožnit splatit dlužníkem bez pokuty a poplatku i část úvěru při refixácii, nejen celý. Pokud se rozhodnete pro mimořádnou splátku v době obnovy fixace, sníží se vám výše měsíční splátky, ale zachová se doba splatnosti. V případě, že si chcete nechat i nadále původní výši měsíční splátky ale zkrátit splatnost, už jde o změnu smluvních podmínek a banka vám tuto změnu zpoplatní.
Zároveň budou muset dát klientům k dispozici dva měsíce na rozhodnutí o tom, zda chce splatit část nebo celý úvěr a přenést si ho do jiné banky.
Zlepšit by se měla i informovanost o záměru banky změnit úrok na hypotéce a na základě toho se rozhodnout, zda v bance nadále zůstat, nebo ne. Banky musí takovou změnu v úrokové sazbě oznámit dva měsíce před plánovanou změnou a bez jakéhokoliv zkracování této lhůty. Všechny potřebné informace o podmínkách smlouvy musí být podrobně uvedeny v obchodních podmínkách.
Opatření v oblasti hypoték se budou týkat všech úvěrů zajištěných nemovitostmi, tedy nejen hypoték, ale i úvěrů na bydlení. Práva by banka neměla upírat proto, že má klient například tzv.. americkou hypotéku nebo jiný úvěr na bydlení, který ze zákonného hlediska není hypotékou.
Stop nepřehledným poplatkem
Od příštího roku by klienti neměli platit úroky nebo poplatky, které nejsou stanoveny zákonem nebo uvedené v úvěrové smlouvě nebo jejích přílohách. Zůstanou tak pouze poplatky, se kterými vás banka seznámila v době uzavírání smlouvy as nimiž se můžete kdykoliv jednoduše seznámit. Tuto novelu zákona o spotřebitelských úvěrech, poslanci posunuli do druhého čtení a její účinnost se navrhuje od začátku příštího roku.
Hypotéka pro mladé
Podporovaná hypotéka pro mladé do 35 let bude od října dostupnější pro širší skupinu zájemců. Příjmová hranice totiž stoupne o téměř 30 eur. „Při zvýhodněné hypotéce se příjmová hranice posuzuje ve vztahu k průměrné hrubé mzdě žadatele za předchozí kalendářní rok. V současnosti může vydělávat i více, „ uvedla Melinda Péková, vedoucí oddělení úvěrů VÚB banky.
Vychází se z 1,3 násobku průměrné hrubé mzdy v národním hospodářství. Podle aktuálních údajů Statistického úřadu dosáhla průměrná mzda za druhý kvartál letošního roku výšku 793 eur, díky čemuž se příjmová hranice od října zvýší ze současných 1 001 eur na 1 030,90 eur. No v případě, že dotovanou hypotéku žádají manželé, zda partneři, je hranice dvojnásobná, tj. 2 061,80 eur. Úrokové zvýhodnění platí pro prvních pět let od poskytnutí hypotéky a jeho výši stanoví zákon o státním rozpočtu na každý kalendářní rok individuálně. Nová příjmová hranice bude platit do konce roku 2012. Dotaci k úrokové sazbě je možné získat nejvíce na částku 50 000 eur, a zároveň maximálně na částku odpovídající 70% hodnoty nemovitosti. Část úvěru přesahující některou z těchto hranic se úročí standardní úrokovou sazbou.
Kolik dokáží mladí s dotovanou hypotékou ušetřit? „V průměru si půjčují 50 tisíc eur se splatností na 28 let. Díky tříprocentní dotaci úrokové sazby je potom jejich měsíční splátka nižší o více než 80 eur. Za prvních 5 let celkem uspoří téměř 5 000 eur, „ dodává Melinda Péková. V tomto roce představovaly hypotéky pro mladé ve VÚB bance téměř 40% všech úvěrů zajištěných nemovitostmi.
Trh s bydlením se postupně stabilizuje
Ceny nemovitostí ve druhém čtvrtletí na Slovensku klesly a nevybočilo z trendu za posledních 18 měsíců . „Pokud by průměrná cena nemovitostí zůstala do konce roku nezměněna na úrovni 1 227 eur za metr čtvereční, tak by ceny v meziročním srovnání nadále klesaly i do konce roku 2012,“ předpovídá analytik ČSOB Marek Gábris. Další vývoj bude podle něj zřejmě podobný a ceny budou stagnovat nebo mírně, ne však už dramaticky, klesat. Trend zlepšování dostupnosti bydlení pokračuje navzdory drobným Kvartální výkyvům. „Na základě nedávno zveřejněných údajů za vývoj mezd lze konstatovat, že ve druhém čtvrtletí 2012 jsme si mohli dovolit koupit větší množství plochy jako v předchozím čtvrtletí a zároveň více než ve stejném období minulého,“ dodal Gábris. Zatímco ve druhém čtvrtletí 2011 i prvním čtvrtletí 2012 si Slovák mohl za svou průměrnou nominální hrubou mzdu dovolit koupit 0,62 m² plochy, tak aktuálně je to 0,65 m².
Zájemci o koupi bytů mají momentálně výhodu v tom, že si mohou z nabídky bytů tento poměrně klidně vybírat. Rizikem pro trh nemovitostí zůstává trh práce.
Kolik a za co
Dostupnost bydlení se dá vyjádřit i přes počet měsíců, které musíme odpracovat na cenu průměrného bytu. Podle propočtů ČSOB bychom na průměrný 1-pokojový byt museli pracovat 58 měsíců a průměrný 3-pokojový byt 109 měsíců. I z pohledu tohoto ukazatele se dostupnost bydlení ve druhém čtvrtletí zlepšila a to jak ve srovnání s stejným obdobím loňského roku tak se začátkem roku 2012.
Za svou průměrnou hrubou mzdu si mohou nejvíce metrů čtverečních koupit a tedy nejdostupnější bydlení je v Trenčínském (1,07), Nitranském (1,04) a Žilinském kraji (0,92). Naopak nejdražší je stále Středočeský (0,76 m²) a Jihomoravský kraj (0,61 m²). Zatímco v Prešovském kraji to může být důsledek relativně malé nabídky a započítání regionu Tatry, tak v Bratislavě a okolí je to zřejmě důsledkem relativně stabilnějšího trhu práce ve srovnání s ostatními regiony.
Nejvíce hypoték pro manžele v popradském regionu
Bratislavský kraj je jediným regionem Slovenska, kde si jednotlivci vzali víc hypoték, než manželské páry. „Průměrný věk klientů je od 30 do 35 let,“ řekla ředitelka odboru Bydlení a mobilita z ČSOB Dáša Polláková. Společnou hypotéku si podle ní berou i partneři, kteří nejsou manželi. Nejvíce jich je v Banské Bystrici a okolí, nejméně v Bratislavě.
„Jen pro zajímavost, na konci prvního pololetí 2012 dlužil bance ekonomicky aktivní Slovák v průměru 6 252 eur. Před rokem nám takový přepočet vyšel na úrovni 5 843 eur, „ dodala Eva Sádovsky, analytička Poštovní banky. Ačkoli dluhy Slovákům z roku na rok narůstají, v rámci eurozóny jsme jednoznačně nejméně zadluženým národem. Celkové úvěry Slovensku domácností, na bydlení i spotřební, nedosahují totiž ani čtvrtinovou úroveň vyprodukovaného HDP země. V eurozóně představuje tento podíl více než polovinu.
Vývoj úrokových sazeb ať už na vkladech nebo na úvěrech závisí nejen na vývoji základní úrokové sazby ECB a sazeb na mezibankovním trhu, ale i od konkurenčního boje a obchodní politiky jednotlivých bank . V případě úroků na hypotékách, ale i na jiných úvěrech svou roli sehrává i riziková přirážka. „V tomto roce ekonomický růst nestačí k vytváření nových pracovních míst. Nezaměstnanost na Slovensku zůstává vysoká a banky jsou při půjčování peněz obezřetné,“ uzavřela Sádovsky.