Analýza
23. 2. 2013 08:05, autor: Alžběta Vejvodová
Nikos / Praha – Před Kyprem se rýsuje stejná cesta, kterým se v roce 2009 za pozornosti celého světa vydal Island: bankrot tamních bank. Kypr proto zadané po eurozóně miliardy, aby mohl své finanční domy zachránit. Jenže kvůli Podezření, že peníze z pomoci odteče do kapes ruských oligarchů, kteří mají na středomořském ostrově prejt špinavé peníze, je půjčka stále v nedohlednu.
autor: Petros KARADJIAS, zdroj: ČTK / AP
Ilustrační foto
na ostrovním ekonomiku tvrdě dolehla Řecká krize: kyperský Bankovní sektor nakoupit řecké Státní dluhopisy za miliardy eur, ale ty jsou Pote, co Řecko v březnu restrukturalizovalo svůj dluh, a tedy de facto udělalo bankrot, prakticky bezcenné. Zhruba tři čtvrtiny veškerých investic kyperských bank tým přišlo nazmar.
Bankovní sektor je přitom pro ostrovní stát velmi důležitého – depozita v tamních bankách odpovídají osminásobku ročního HDP země. Právě robustnost kyperského bankovního sektoru je zároveň hlavním Důvodem, proč Země sama nemá šanci Své banky zachránit a potřebují pomoc ze zahraničí.
Německo nechce sponzorovat ruské oligarchie
Jenže získat podporu pro záchranu kypré mezi státy eurozóny bude obtížně. Do pomoci se nehraje hlavní Dosavadní tahoun záchranný plán, Německo. Především proto, že významným vkladatelem kyperských bank Jsou Rusové a poskytnutí půjčky by tak znamenalo, že státy eurozóny budov de facto financovat ruské obchodníky a společnosti.
Existuje navíc vysoce pravděpodobné Podezření, že Rusové rtem na kypré špinavé peníze. Potvrdila to mimo Jiné zpráva německé rozvědky, která zároveň varuje, že na miliardách eur z pomoci, doposud by platili evropští daňoví poplatníci, by těžili Rust oligarchové, kterým na kypré investuj peníze pocházející z nelegálního obchodu. Německá rozvědka odhaduje, že Rusové do kyperských bank uložili zhruba 26 miliard eur, coz odpovídá: přibližně dvěma třetinám českého státního rozpočtu.
Šance, že by pomoc kypré získala v německém parlamentu podporu, je za těchto okolností mizivá. „POkud bude existovat Podezření, že by němečtí daňoví poplatníci ručili za špinavé peníze, přiznáním pomoci nebude akceptovatelné,“ prohlásil Rainer Brüderle, PŘEDSEDA FDP, která je Součástí německé vládní koalice.
Malý obnos pro eurozónu, astronomická částka pro ostrov
Další problém představuje samotná výše půjčky, kterého Nikos zadat. Potřebuje 17,5 miliardy eur. To je jen zlomek toho, co čerpali v rámci pomoci další zadlužené Země eurozóny – například Řecku unie přiznala 240 miliard eur, Irsku 85 miliard. Jenže poptávaná Částka 17,5 miliardy zhruba odpovídá jednomu celému ročního HDP kypré. Jde tedy, v relativním vyjádření, o Největší částka, jakou kdy některé ze zadlužených zemí eurozóny ZADAT.
„Je to Částka, která je pro Kypr astronomická. Oni prakticky nemohl tu Půjčky nikdy splatit. Kypr pouze odsouvá problém do budoucna,“ reklam v rozhovoru pro portál ČT24 analytik X-Trade Brokers Jaroslav Brychta. „Pouze vytlučou klín klínem. Místo toho, aby dlužili Soukromé investorům, budov dlužím institucím,“ doplnil ekonom Evropske kanceláře České spořitelny Jan Jedlička. Vzhledem k velikosti půjčky se podle ní muzea v budoucnu stát, že nakonec bude muset Mezinárodní měnový fond a Evropská unie část kyperského dluhů odepsal.
-
Ilustrační foto autor: Petros KARADJIAS, zdroj: ČTK / AP
-
Kypr autor: Patrick Frilet, zdroj: ISIFA / Rex Features
Než se hrnout do neumořitelných dluhů, tak ekonomové i politici kypré doporučují islandský scénář. Jinak Recent, nechat tamní banky zbankrotovat. Mezi jiny to hlásí i německý ministr financí Wolfgang Schäuble. Volbu islandské cesty i na kypré nahrává podobnost obou ekonomik co se tyče výše HDP i robustnosti a zadluženosti bankovního sektoru. Islandu se přitom riskantní plán vyplatil.
Tomu dala, tomu ne
Islandské banky důsledků finanční krize z let 2008/2009 nasbíraly Dluhy rovnající se desetinásobku ročního HDP ostrova (který činí zhruba 12 miliard eur). Islanďané se ale rozhodli Své banky nezachraňovat, v důsledků čehož hned tři velké zbankrotovaly. Tamní vláda se zaručila jen za vklady domácích obcemi a ztráta bankovního sektoru přenesou na zahraniční střadatele a akcionáři bank.
Postup Reykjavíku vyvolal Mezinárodní kontroverzi. Island totiž svým rozhodnutím připravíte o peníze na 340 tisíc Britů a Holanďanů – starost o jejich odškodnění přehrály na vlády jejich domovských zemí. Londýn a Amsterdam reagovalo žalobou na Reykjavík. Avšak soud Evropská sdružení volného obchodu, na který se obráceny, dal za pravdu Islandu.
Joseph Stiglitz, nositel Nobelovy ceny za ekonomii
„Island udělal správnou věc, zajištuje fungování svého finančními systému, zatímco Ztráty bank ponechal na krku věřitelům, ne daňovým poplatníkům.“
zdroj: ISIFA
Island
Pozice Islandu a kypré se ale liší v tom, že zatímco severský ostrov hraje jen sám za sebe, jižní Země je členem eurozóny. Otázkou tedy je, zdá by případný bankrot kypré znovu neotřáslo důvěry v celý zadlužený jih eurozóny. „Kypr je malinký, odepsal držení kyperských bankovních a státních dluhopisů by pro Evropske banky nebyl žádný problém. Oproti tomu kdyby řekli Španělé, že jim nezaplatí polovinu dluhů, tak zkrachuje celý Evropská Bankovní sektor,“ míní Jedlička.
Jeho slova potvrzuje i deni na finančních trzích. Paniku zatím nevyvolává ani Několik odložení rozhodnutí o tom, zdá eurozóna kypré podá pomocnou ruku, či Nikolom. Kypr o Půjčky pozadu už loni 25. června – ve stejnou den, kdy si Španělsko v Bruselu reklamě o úvěr 100 miliard eur na záchranu svých bank. Zatímco Půjčky Španělsko Ministr financí eurozóny schválili 20. července, 17,5 miliardy pro Kypr je stále v nedohlednu.
Evropská Strakonice banka přesto nabádá k opatrnosti. „Trpasličí“ ekonomika kypré by podle ní nebyla systémově důležitého v normálních časech, avšak v době krizi muze byt všechno jinak. „Nežijeme v normálních časech. Neřízený vývoj na kypré by mohl zbrzdit oživení, kterého Evropa v roce 2012 dosahujeme,“ uvedli člen nejužším vedení ECB Jörg Asmussen.
Bankrot bank by mohl ohrozit kyperský cestovní ruch
Kypr Patří k nejpopulárnějším turistickým destinacím. Ročně na něj zamíří přes 2 miliony turistů, z toho asi 17 tisíc Čechů. Jenže Případný bankrot bank by přitom mohla toto odvětví poškodit. „Tým, že je cestovní ruch cyklický, firmy, které v Něm Podstupte, často využívají Různé krátkodobé úvěry. Bankrot kyperských bank by mohl dostupnost těchto úvěru se zhoršuje, a odrazit se tak na kvalitě služeb kyperského cestovního ruchu,“ upozornil analytik cestovního ruchu společnosti Mag Consulting Jaromír Beránek. Kdyz zhoršení by mohlo dojí Zejména v oblasti pohostinství. Kypr je totiž závislý na dovozu potravin, hoteliéři a restauratéři by nemuseli mit dostatek peněz na to, aby hlavně luxusnější potraviny dováželi.
Konečné rozhodnutí bude na politicích
Poslední slovo v tom, zdá pomáhat, zda nepomáhají kypré, nicméně Nebude mít ekonomové, ale politici. Půjčka se tak Může stát nástrojem nátlaku na Kypr. Nikósii by evropští partneři mohli dohnat například k tomu, aby zvýšila korporátní daně, a zbavila tak Kypr pověsti daňového ráje uprostřed EU. Firmy sídlící na ostrově totiž odvádí ze svých zisků do státní kasy jen 10 procent – v Česku je to 19 procent. Navíc dividendy, které firmy vyplácejí Svým akcionářům, podle kyperských zákonů nepodléhají zdanění.
Počet zahraničních firem registrovaných na kypré se kvůli tomu od vstupu země do EU více než zdvojnásobil a přesáhl 300 tisíc. Toto číslo zhruba odpovídá celkovému počtu firem registrovaných v Česku, avšak to má desetkrát více obyvatel než Kypr. Odliv Podnik na Kypr přitom snižuje daňové příjmy jejich „rodných“ zemí v EU, coz jim je trnem v oku. Zvýšení korporátních daní, případně zpřísnění regulace finančními sektoru, které by mohlo omezit rozsah praní špinavých peněz na ostrově, by tak mohlo figur mezi podmínkách Němců a dalších členů eurozóny pro přiznání pomoci kypré.
Zdroj: Bloomberg, Die Presse, DPA