Půjčky Praha

Média nás v poslední dny informují, že Řecko musí do března získat půjčku 130 miliard eur, aby nezpůsobí úpadek. Působí to dojmem, že v březnu končí splatnost části jejich dluhů spolu ve výši 130 mld. eur. Když se však člověk podívá na čísla, není to zcela tak.

Vedle toho, že Atény opět hoří v plamenech jsem se asi před týdnem dočetl na stránkách sme.sk

První věc, která mi napadla, byla, že pokud jen v březnu mají splatit Řekové 130 miliard eur, jaký musí být pak jejich celkový dluh? Zřejmě nějaké dluhy budou splatné iv květnu, srpnu, listopadu nebo jiných měsících. Celkový dluh Řecké vlády v roce 2010 byl 330 mld. eur

Tato otázka má vlastně dvě podotázky. První zní: Proč jim chtějí půjčit víc? A druhá: Pokud jim chtějí půjčit více, proč právě 130 miliard eur? Odpověď na tu první otázku je poměrně jednoduchá. Po březnu přijde duben a pak květen a tak dále a Řecko bude muset splácet další splatné dluhy.

Druhá podotázky je ještě zajímavější. Pokud jim tedy chtějí půjčit (nabídnout) více než jen 15 miliard eur, proč zrovna 130 mld.? Tady jsem se trochu pohrabal v předešlých půjčkách, protože jsem si říkal, že když je ten řecký dluh „jen“ něco kolem 350 miliard eur, při všech těch půjčkách vlastně by už měl být celý řecký dluh v rukou EU, MMF a národních vlád. V květnu 2010 Řecko přijalo 110 mld. eur a v říjnu 2011 130 miliard eur buď v půjčkách nebo zárukách. Když k tomu přičteme plánovaný obnos 130 mld. eur na březen 2012 a uvědomíme si ještě, že v říjnu 2011 bylo odepsáno 50 procent dluhu, který ještě vlastnil soukromý sektor a nestihla ho skoupit ECB, vychází mi to tak, že víceméně už bude řecká vláda prodloužit všechny peníze buď EU, ECB, MMF nebo národním vládám. de facto ho vyplatily (pokud nepředpokládáme, že „jednou“ tento dluh Řecko splatí). Takové přímočaré převzetí cizích závazků, srozumitelné všem voličům, však tehdy nebylo (a ani nyní by nebylo) politicky průchodné. I proto (a také proto, že to zakládá nebezpečný precedens podporující šafárenie všech nezodpovědných vlád) jsme však o této možnosti mnoho neslyšeli. Dnes je však v podstatě realitou. Poučení číslo dva: Pokud je nějaký návrh nepriateľný, politikům ho většinou stačí udělat velmi složitý a neprůhledný a návrh ztratí odpor voličů, neboť tomu nakonec už nikdo nerozumí. Nejprve půjčka, pak záruky, pak dočasný eurové, pak trvalý eurové, mezitím ECB poskupuje řecké dluhopisy a je v tom chaos. Kdekoliv vidíte složité řešení, buďte podezíraví.

Předpokládám, že tak, jak se pod rouškou složitosti a neprůhlednosti převzal celý řecký dluh na ostatní nekrachujúce země, tak se složitě a neprůhledně budou hledat peníze na jeho splacení. Zjevnou alternativou získání peněz pro vlády by bylo zvýšení daní. To by však bylo příliš nápadné a tedy neprůchodné. Proto je velmi pravděpodobné, že za řecký dluh budeme my všichni nakonec platit například ve zvýšené inflaci. To je taková neprůhledná a neintuitívna daň z úspor. Velmi zjednodušený (!) Příklad: Vy máte úspor x eur. Pokud je v celkovém oběhu y eur, máte x / y podíl na celkovém bohatství země (velmi zjednodušeně). Pokud stát vytiskne více peněz, z eur, tak už máte jen x / (y + z) podíl na celkovém bohatství země. A stát získal z ničeho nic z / (y + z) podílu na bohatství země. U vás se to projeví tak, že sice stále máte 100 eur úspor, ale ceny v obchodech jsou vyšší. A také za své úspory v bance dostanete mizivý úrok, protože stát banky zahrnuje papírky, které si natlačil prakticky zadarmo. Úrokové míry jsou mimochodem neuvěřitelně nízké už posledních pár let.

Pokud se vám předešlá alternativa splacení řeckého dluhu nelíbila, tak třeba ještě dodat, že by to byla ta lepší varianta. Ta horší je, že Evropa bude žebrat o pomoc v Čínské, lidově demokratické ‚republice, totalitním státě s nesvobodou, dětskou prací a žádným ohledem na životní prostředí. A jak všichni víme, z majetkem jde ruku v ruce i moc rozhodovat. A ono se to vlastně už děje

Suma sumárum, je načase šetřit. A myslet na to třeba i při volbách.

Poznámky pod čarou a reference:

Pro kontext těch velkých miliardových částek, uvádím pár hodnot pro porovnání: Roční rozpočet ČR: 25 mld. eur
Shodok rozpočtu ČR: 3.5 mld. eur
HDP ČR: 96 mld. eur
Veřejný dluh ČR: 40 mld. eur

Roční rozpočet Řecka: 115 miliard eur (v roce 2010, nyní nižší)
Schodek rozpočtu Řecka: 22 miliard eur (v roce 2011)
HDP Řecka: 236 mld. eur
Veřejný dluh řecká: 350 miliard eur

HDP Švýcarska: 450 mld. eur
HDP Německa: 2 700 mld. eur

[1] ^[1] , tento článek byl později pozměněn a nová verze uváděla i výši dluhu splatnou 20. března.

[2] http://lukacisin.blog.sme.sk/c/290389/Preco-Grecko-potrebuje-dalsich-130-miliard-eur.html#3 ^[2]

[3] ^[3] Výška dluhu byla pouze odhadovaná , ale případný malý rozdíl mezi odhadovanou a skutečnou výší na podstatě věci mnoho nemění.

[4] ^[4] . Zde je zajímavé podotknout, že úsporná opatření jsou tak slabé a řecká ekonomika se propadá tak rychle, že schodek veřejných financí v roce 2011 byl o něco vyšší než v roce 2010.

[5] http://lukacisin.blog.sme.sk/c/290389/Preco-Grecko-potrebuje-dalsich-130-miliard-eur.html#8 ^[5] . Tento údaj byl později doplněn i na zmíněném článku Sme.sk.

[6] Je velmi zajímavé, že najít Řecký splátkový kalendář na internetu je mimořádně obtížné. Komukoliv se to podaří, ať, prosím, dá vědět, velmi rád bych se na něj podíval.

[7] I když, řekněme si otevřeně, náš příspěvek do půjčky je ve srovnání s tím německým mizivý, ačkoli relativně k naší životní úrovni je větší.

[8] Velmi pěkná grafika ukazující trochu názornější rozdělení řeckého dluhu se dá najít tuto: http://demonocracy.info/infographics/eu/debt_greek/debt_greek. html ^[6]

[9] #readabilityFootnoteLink-1 ^[7]

[10] Hodnoty jsou pouze orientační a převzaté převážně z wikipedie.