Pokud by Slovensko nevyrábělo auta, náš průmysl by byl „v mínusu“. Během několika měsíců v roce 2012 byl totiž růst ve výrobě automobilů vyšší než růst celého průmyslu. Nejen ten už zapomněl na krizi, automobilky s sebou vytažen i strojaře, dařilo se však i odvětví informačních technologií. V tomto odvětví se uskutečnilo několik investic, například Soitron zamířil do Turecka, Gratex realizoval velké projekty v Koreji a Rusku, na mezinárodní scéně se dařilo antiky i Innovatricsu. Přesto však IT rostlo pomaleji než rok dozadu. Ne všichni se přitom mohli radovat. Krizovými úrovněmi se pohybovali například hutníci či maloobchodníci. HN vám přinášejí přehled, jak se dařilo Slovensku průmyslu v roce 2012.
Automobilky letos drželi naši ekonomiku výrazně“ nad vodou „. Zatímco mnohé evropské automobilky stále více vypouštějí do světa hrozivé zprávy o zavírání svých závodů, jako Fiat či Peugeot, našim fabriky se problémy zatím vyhýbají. V roce 2012 například bratislavský Volkswagen Slovakia a Kia Motors Slovakia ze Žiliny spustili třetí pracovní směny a přijali stovky nových lidí. Vždyť jen první zmiňovaná fabrika německého koncernu za první pololetí dosáhla nejlepší čísla z produkce ve své historii, když za prvních šest měsíců z jejího pásů sjelo 210 tisíc aut, což bylo meziročně o 122 procent více.
Do konce tohoto roku by měla automobilka vyrobit až 400 tisíc aut, plán její zřejmě vyjde i přesto, že mu rekordní růsty utlumilo zpomalení v Číně, která koncem léta zrušila objednávku na asi deset tisíc luxusních SUV. Dařilo se i Kii Motors. Ta letos přidala ke svým modelům nové, konkrétní Kia cee’d a Sportswagon. I ten letos zažil několik rekordních měsíců, co se týče počtu vyrobených kusů aut. Trnavský závod PSA sice až tak „nesvítil“, protože jeho francouzská matka má výrazné problémy.
Celkově by naše trojice automobilek měla do konce roku 2012 vyrobit 925 tisíc aut. Dobré čísla hlásili i subdodavatelé, jejichž potáhl poptávka od samotných automobilek. Důvodem úspěchu našich výrobců bylo zejména to, že rozšířily svá portfolia nejen na luxusní, ale i malá auta rodinného typu.
Klíčoví hráči: Volkswagen Slovakia, Kia Motors Slovakia, PSA Peugeot Citroën
Elektrotechnický průmysl: Trápení doutnající velmoci
Časy, kdy se Slovensko mohlo chlubit přezdívkou“ velmoc plochých obrazovek „, je nevratných ztraceny. Všechny tři klíčové společnosti – Samsung, Foxconn i Universal Media Corporation redukovali letos zaměstnanecké stavy. Nejvýrazněji se šetření dotklo nitranského Foxconnu. Ten se hned začátkem roku musel rozloučit s téměř 500 zaměstnanci. Výrazně zeštíhlení bylo jen vyústěním katastrofální situace na evropském trhu. Ještě horší dopadly jeho dodavatelé – Daidong Slovakia a Ryoko Global Europe museli dokonce výrobu úplně ukončit.
Zákazníci šetří, a producenti se snaží přežít snižováním cen. Na to doplácí například novoměstský producent UMC. I když mu výroba oproti minulému roku stoupla, pobídkami podpořená konkurence ho postupně vytlačuje z klíčových trhů. Ještě horší dopadl trenčínský AU Optronics. Investice roku 2009 úplně zhasla. Namísto LCD modulů se gigantická továrna přeměňuje jen na servisní středisko. Už teď je zřejmě, že na slíbené státní stimuly může zapomenout. Změny však hlásili i další. Japonský gigant Panasonic přidal letos na Slovensku už čtvrtou továrnu. Kromě již tradiční spotřební elektroniky navázal spolupráci s bratislavským Volkswagenem. I proto je nová továrna na výrobu hybridních baterií situovaná při bratislavské automobilce.
I přesto, že rok 2012 měl přinést díky olympiádě a fotbalovému EURU výrazné oživení, nepomohlo to. I díky zmiňovaným sportovním událostem si odvětví podle Statistického úřadu SR alespoň v meziročním srovnání polepšilo o chudých 2,5 procenta. Co je velké zklamání.
Klíčoví hráči: Samsung Electronics, Foxconn, UMC, Panasonic
Maloobchod: podlézání krizových čísel
Ani rok 2012 nepřinesl obchodníkům zvrat. Tržby padaly, nepomohlo ani více prodejen či rostoucí inflace. Slováci jednoduše šetří a své by o tom věděli vyprávět mnohé řetězce. Rakouský prodejce sportovních potřeb Gigasport na začátku března oznámil, že odchází z Česka a Slovenska. Andreas Zinschitz, člen vedení řetězce, tehdy situaci komentoval jasně a výstižně pro celé odvětví. „V posledních letech se situace na trhu neustále zhoršovala. Ani z dlouhodobého hlediska nebyl ve výhledu žádný nárůst, „konstatoval Zinschitz. Zatímco Gigasport odešel, jiní zkrachovaly. V konkurzu skončily například knihkupectví Marsab či Star Books. Krachu se jen těsně vyhnulo Panta Rhei. Tomu pomohl nový akcionář blízký J & T. Ještě hůře na tom byly restaurace. Podle posledního průzkumu hledalo nového majitele téměř 500 stravovacích zařízení. Zejména mimobratislavské provozu se neumí dostat na předkrizové roky.
I když tržby v maloobchodě podle Statistického úřadu SR překročili loňské čísla jen na začátku roku, trh zažil i pozitivní zprávy. Na Slovensko potichu vstoupil jeden z největších prodejců sportovních potřeb v Evropě SportsDirect. Lov na zákazníky začal v bratislavském Avio. Nemá však zůstat jen při tomto hráči. Svůj zájem o průnik na náš trh potvrdil i americký hračkářský gigant Toys „R“ Us zda síť elektier RadioShack.
Klíčoví hráči: Tesco, Kaufland, Lidl, Coop Jednota, Nay, Billa,
Strojírenství: Strojírenství nepřeje recese ani stát
Strojírenství bylo v tomto roce jako na houpačce. Dobrý první pololetí vystřídal horší druhé pololetí. „První tři čtvrtletí se vyvíjely velmi dobře, hlavně výroba kovových konstrukcí; pravda, pokud započítáme i inflaci a ceny oceli, tak to až tak růžové nebude. Poslední čtvrtletí ještě nemám, ale je jasné, že dochází k poklesu. Můj odhad na rok 2012 je žádný růst oproti loňsku, respektive pokles, „hodnotí Juraj Borgula, viceprezident Svazu strojírenského průmyslu.
Potvrzuje se tak prognóza HN ze začátku roku, že sektor bude v tomto roce stagnovat. Za tímto vývojem je především ekonomická nejistota v eurozóně az toho pramenící malý zájem o investiční zboží.
„Letos můžeme hodnotit jako vcelku stabilní, i když odbyt klesá. Za pozitivní, na rozdíl od zaměstnanců, považuji také to, že nominální mzdy rostly zanedbatelně, což zvyšuje stabilitu firem iv příštím roce, „říká Borgula.
Za klíčové události roku ve strojírenství však označil pouze ty negativní a všechny se týkají činnosti vlády – více kompetencí oborem a celkové zvýšení nákladů v dalším období přes novelu zákoníku práce , zvýšení nákladů přes daně a odvody a také akceleraci růstu byrokracie pro podniky.
Klíčoví hráči: INA Kysucké Nové Mesto, PPS Detva, Tatravagónka Poprad, Embraco (dle Juraje Borgulu)
Stavebníci: Stavebnictví trpí, ale jsou výjimky
Stavebnictví zaznamenalo rekordní propad. Jeho produkce za prvních deset měsíců klesla o 11,5 procenta, což je nejhorší výsledek od roku 2001, ve kterém začal Statistický úřad tento údaj sledovat. Výkony odvětví klesají již čtvrtý rok za sebou, zejména pro hospodářskou krizi. Ta přibrzdila nové developerské projekty či investice průmyslových firem. Zároveň způsobila i zlevnění zakázek pro veřejnou správu.
I firmy, které získaly kontrakty od státu, se trápí. Ministerstvo dopravy i řada odborníků spekulují, zda nízké ceny nebyly hlavním důvodem zhroucení dálničního mostu během výstavby u obce Kurimany na východním Slovensku. Stavělo ho konsorcium firem Váhostav a Bögl a Krýsl. Váhostav buduje i úsek D-jednotky při Martině, další slovenská firma Doprastav zase u Prešova. Oběma podnikům v roce 2011 výrazně klesly tržby.
V sektoru jsou však i mimořádně úspěšné firmy. Například francouzskému koncernu Vinci a jeho dceřiným firmám patří zhruba desetina tržeb sektoru. Firma těží ještě ze získání zakázky na vybudování a provoz rychlostní silnice R1.
Mezi developerem se zadařilo například společnosti Immocap Group. Ta v závěru roku zpřístupnila polyfunkční komplex Central na bratislavském Trnavském mýtném s náklady ve výši 200 milionů eur. Obchodní prostory se podle zástupkyně managementu centrály Jany Závodský podařilo pronajmout již několik měsíců před otevřením na 100 procent. Úspěch připisuje dobré poloze a správnému mixu nabízených služeb, mezi nimiž je hotel, pronájem kanceláří, sport a relax.
Klíčoví hráči: Granvia, Granvia Contruction, Doprastav, Zipp Bratislava
Rafinérský a chemický sektor: Rok skoků
Jak na houpačce. I tak se dá nazvat rok v ropném, a hlavně v rafinérském byznysu u nás. To, že motoristé zjevně registrovali během roku dvě výrazné vlny zdražování a dvě stejné vlny zlevňování pohonných látek, bylo jen výsledkem volatility vstupních cen surovin, a tím i ropných produktů, ale i dalších faktorů, které s ropným byznysem ani moc nesouvisí. „Ropný trh a ceny ropných produktů se ve výslednice dostali do silnější závislosti na vývoji sentimentu na akciových, dluhopisových či měnových trzích. Ty zase byli, a také zůstanou výrazně ovlivňovány nastavením úrokových sazeb na hlavní měny, operacemi centrálních bank, jakož i (ne) progresí v řešení dluhových problémů mnoha ekonomik, „vysvětluje hlavní ekonom Slovnaftu Marek Senkovič. I v důsledku toho mají evropské rafinérky, včetně Slovnaftu, za sebou rok skoků – přestože ziskovost se o něco meziročně zlepšila, ziskové měsíce se střídaly s vysoce ztrátovými. „Jsou to jevy, které před krizí v tomto odvětví nebývaly,“ říká i Senkovič. K tomu je třeba připomenout, že vlivem krize klesal i poptávka. Slovnaft to například pocítil nejen na Slovensku, ale iv sousedním Česku.
Obdobně v petrochemii výroba základních plastů zůstala pod silným konkurenčním objemovým a cenovým tlakem. Na druhé straně, ačkoliv výrobce oxidu zinečnatého SlovZink končí v konkurzu, podle prezidenta Svazu chemického a farmaceutického průmyslu čísla svědčí o tom, že dochází k růstu odvětví. „Rostly i nové malé firmy, které si našli svůj prostor na trhu,“ prozrazuje Roman Karlubík. Podle jeho slov odvětví už loni překonalo předkrizové čísla, zlepšení je však zkreslené jednostranným zaměřením. „Téměř celý růst však jde na vrub automobilového průmyslu na Slovensku,“ vysvětluje Roman Karlubík. Právě naše chemické podniky dodávají většinu surovin polotovarů pro automobilový průmysl. I například zmiňovaný SlovZink těží hlavně ze spolupráce se skupinou Continental.
Mnohem hůře vypadají pohledy na další rok. „Nové konsolidační opatření vlády už teď vyvolávají nutnost dalšího propouštění, aby podniky ušetřili na odstupném v příštím roce, kdy začne platit novelizovaný zákoník práce,“ upozorňuje prezident svazu. Podle jeho slov mohou vlivem zvýšení daňového zatížení i dluhové krize přibývat zkrachovalé firmy. „Obávám se začátku druhotné platební neschopnosti a zvýšení počtu konkurzů na Slovensku,“ předpovídá Roman Karlubík.
Hutní průmysl: Hledání dna
ocelárny nebudou na rok 2012 vzpomínat v dobrém. Křivka tržeb v odvětví směřuje od roku 2008 neustále dolů. Pro ilustraci, evropská produkce oceli poklesla v roce 2009 najednou až o závratných 60 procent. Ačkoli analytici předpokládali odražení se z hutního dna, nastal opak. „K předkrizovou stabilní produkci přibližně 200 milionů tun oceli se již ocelářské podniky v Evropě nedokázali přiblížit. Právě naopak, v roce 2011 sektor opět oslabil, „potvrzuje trend Igor Mesenský, partner analytické společnosti TPA Horwath.
Pokles v průmyslové výrobě letos zasadil další tvrdý úder odvětví, které je bytostně závislé zejména od automobilové produkce. „Cena oceli používané v automobilovém průmyslu klesla o dvacet procent,“ dodává Mesenský. Reagovali na to i největší evropští hráči. ThysennKrupp ustoupil od svých plánů rozšiřovat ocelářský segment jejich portfolia a Arcelor Mittal už v létě ohlásil snížení dividend pro rok 2013 o 73 procent. Indicko-lucemburský gigant Arcelor uzavřel svou francouzskou slévárna ve Florange a zisk celé sítě klesl o 400 milionů amerických dolarů.
Slovenské otřásl zejména ohlášen odchod amerického US Steel z košické fabriky. Největší soukromý zaměstnavatel na našem území je dlouhodobou Achillovou patou slovenského hospodářství. Nový majitel z východu by musel konsolidovat, omezovat neefektivní části výroby a, přirozeně, škrtat. Ať už platy, nebo počty zaměstnanců. Ještě rok platná kolektivní smlouva nepředstavuje dlouhodobou záruku stability zaměstnanosti, a tak se do hry rozhodl vstoupit stát. Jeho kroky však bude pozorně sledovat Brusel, který kvůli kšeftem s emisními povolenkami zakazuje dotovat soukromé ocelářské podniky. Na kolenou je i hliníkárna Slovalco. Hromadné propouštění je již veřejně známým Damoklovým mečem visícím nad Považská regionem.
Klíčoví hráči: Kooperativa pojišťovna Košice, Slovakia Steel Mills, Slovalco
Klíčová událost: Ohlášený odchod Kooperativa pojišťovna z Košic
Dřevařství: vztahové kalamita
Od roku 2004, kdy slovenský Tatry zasáhla větrná smršť, prochází náš dřevozpracující průmysl turbulentními změnami. Proklamované využití kalamitního dřeva způsobilo vznik desítek nových pil, a ti, kteří zde fungovaly již dříve, rozšiřovali své kapacity. Krátkodobá vidina zisků však zastřela podnikům pohled do vzdálenější budoucnosti. Už v minulých letech přišly první spory o to, komu vlastně Kalamitními dřevo patří, a nakonec io to, komu patří i nekalamitné. Rok 2012 přinesl vyhrocení konfliktů natolik, že mnoho podniků propouští a pily zamyká kladkou. O kalamitu dřevo se přou podnikatelé, státní lesy a ochranáři. Ti tvrdí, že se s ekologickou pohromou vypořádá nejlépe sama příroda. Státní lesy zas mluví o nedostatečných zkušenostech současných ochranářů, a podnikatelé jen kroutí hlavami. Ačkoliv v zahraničí narůstá poptávka po produktech, které vyrábět vědí, nemají odkud nakupovat materiál. Všichni se shodují pouze v jednom. Trh musí pustit žilou, přežijí jen nejsilnější zpracovatelé a ochranáři musí odolat soukromému lobbingu.
Klíčoví hráči: TVX SK, Viasat – E, Bučina DDD
Klíčová událost: Pokles ceny kalamitního dřeva od roku 2005 o 20 eur na m3
Informační technologie: Sektor brzdí vláda
Po růstovém roce 2011 se vývoj slovenské IT sektoru v tomto roce opět zpomalil. Letošní růst by měl klesnout pod pět procent, pokud se tak skutečně stane, splnil by se předpoklad HN ze začátku letošního roku.
„V tomto roce začali firmy utlumovány investice do technologií. Důvodem je zejména probíhající ekonomická krize. Do značné míry je budoucnost IT sektoru závislá od ekonomického růstu celého regionu, který není zatím vůbec příznivý, „myslí si Tomáš Menčík, analytik společnosti Cyrrus. Sektoru nepomohlo ani stopnutím některých projektů eGovernmentu a ani poslední kroky vlády.
„Digitální průmysl podstatně postihnou vládní opatření v oblasti daní a odvodů. Přitom už dnes sektor informačních a komunikačních technologií platí státu 16 procent všech daní z příjmů právnických osob, „říká Gustáv Budinský, výkonný ředitel IT Asociace Slovenska.
Přesto se mnohým firmám stále daří. Podle Budínský největší růst zaznamenávají servisní centra, která poskytují globální služby. A rozvíjí se i inovativnost Slovensku firem, díky čemuž vzniká prostředí, ze kterého mohou vyrůst globálně úspěšné firmy. Příkladem jsou Eset a Sygic. Úspěšnou expanzi má za sebou také Soitron. „Za celý koncern očekáváme díky akvizici v Turecku růst obratu na více než 90 milionů eur,“ tvrdí Ondrej Smolár, výkonný ředitel společnosti Soitron.
Zemědělství: zemědělce ničí slabá úroda
Špatná úroda, tvrdá konkurence ze zahraničí a vysoké ztráty. Slovenské zemědělství má za sebou další těžký rok. Produkce živočišné výroby podle Eurostatu, statistického úřadu Evropské unie, klesla o 17 procent na 624 milionů eur. Špatně na tom byla i rostlinná výroba. Jeden z největších Slovensku producentů, Farma Majcichov u Trnavy, očekává dvoumilionovou ztrátu.
Člen představenstva společnosti Martin Sivok to připisuje kromě špatné úrody i nízkým cenám mléka. Farmě, která kromě chovu dojnic také pěstuje obiloviny, prudce rostou tržby i zaměstnanost. No kromě náročných podmínek v odvětví například splácí 25-milionovou půjčku. Pro příští rok vidí Sivok naději na zlepšení vzhledem k jednání s italskými mlékárnami, které jsou jeho odběrateli. „Právě teď jsem dělal kontrakty na příští rok a vypadá to dobře,“ řekl pro HN. Pokud bude standardní výroba a standardní ceny mléka, říká Sivok, farma může být opět v zisku.
Celková produkce slovenského farmářů po očištění o růst cen klesá třetí rok za sebou. Ministr zemědělství Ľubomír Jahnátek (Směr-SD) chce prvovýrobcům pomoci. Například se pokouší o zvýšení podílu Slovensku výrobků na pultech v obchodních řetězcích. Chce například zvýšit eurodotácie pro zemědělce. Kromě toho prosazuje vrácení části spotřební daně z nafty, čímž chce zemědělcům kompenzovat špatnou sezónu.