Půda tvoří průměrně jen asi pět procent z celkového majetku zemědělských podniků, což znamená, že slovenský zemědělec si průměrně pronajímá více než 90 procent zemědělské půdy, kterou obdělává. V porovnání s ostatními zeměmi unie je takový stav ojedinělý, protože v ostatních členských státech tvoří až kolem padesáti procent. Řešením by mohla být její koupě, k čemuž by mu měl napomoci úvěr na koupi půdy.
Ilustrační foto.
Autor: Robert Hüttner
„Proces skupování je časově náročný,“ říká Jakub Král z advokátní kanceláře v Nových Zámcích. Pro samostatně hospodařících rolníků by mohlo být výhodné požádat o služby advokátů, notářů či realitní kanceláře, které mohou jejich jménem, podle jejich pokynů začít vykupovat spoluvlastnické podíly na půdě, kterou obhospodařují.
„U nás se půda nakupuje živelně, bez ohledu na to, kde se nachází a kdo na ní hospodaří,“ říká Král. „Stává se, že kupující ani neví, kde se nachází.“ Vlastníci, zejména pokud nepobývají v obci a půdu zdědili po rodičích, někdy ani nevědí, které družstvo, agrofirma zda rolník jejich pozemky obhospodařuje. „Slouží k tomu identifikace parcel, kterou by si měli dát vyhotovit na té zprávě katastru, pod kterou příslušné katastrální území patří,“ radí právník. „Podle identifikace parcel zjistí nejen kdo, ale iv jaké výměře jeho půdu obhospodařuje, jemu může pozemek nabídnout k odkupu.“
Postup při uzavírání smlouvy závisí také na tom, zda je prodávající výlučným nebo podílovým spoluvlastníkem půdy. Výlučným je, pokud má na listu vlastnictví poměr 1/1 a platí to io manželích, pokud mají pozemek v bezpodílovém spoluvlastnictví. Podílovým spoluvlastníkem je, pokud má na listu vlastnictví parcely zapsány v určitém poměru s jinými osobami. Poměry mohou být různé, například pokud je na listu vlastnictví poměr vlastníka na pozemku vyjádřený číslem 20/3497 znamená, že na pozemku rozděleném na 3 497 ideálních částí mu patří 20. Takto mu při celkové výměře pozemku 1 554 čtverečních metrů patří 9 čtverečních metrů. Jde však jen o ideální podíl, protože o celý pozemek se dělí s dalšími vlastníky.
podíly spoluvlastníci jsou při nakládání s pozemkem vázáni Občanským zákoníkem. „Podstata podílového spoluvlastnictví spočívá v tom, že každý ze spoluvlastníků se podílí na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví ke společné věci v takovém rozsahu, jaký odpovídá velikosti jeho podílu,“ říká právník. Čím větší podíl má, tím větší pravomoci má i při nakládání se společným pozemkem.
Pokud chce podílový spoluvlastník svůj podíl prodat nebo darovat, měl by ho nejdříve nabídnout ostatním spoluvlastníkům. „V písemné nabídce, ve které přesně specifikuje, co chce prodat, za jakou cenu, také by měl stanovit lhůtu k vyjádření k nabídce,“ doplňuje Púchovská advokátka Soňa Baginová. „Pokud ostatní podílníky spoluvlastníci neprojeví zájem o koupi, může ho prodat třetí osobě, ale ne za cenu nižší než uvedl v nabídce. Stejně ten, kdo chce koupit, musí, nejlépe písemně, oslovit všechny podílových spoluvlastníků. „
Spoluvlastníci mohou pak uzavřít různé dohody. „Nabízený spoluvlastnický podíl koupí jen jeden z nich – pokud se nedohodnou, mají právo vykoupit podíl poměrně podle velikosti podílů,“ říká dále Král. Připomíná, že musí splnit podmínky obsažené v nabídce. „Předkupní právo musí provést v určité lhůtě, pokud není dohodnuta, musí se provést do 60 dnů. Pokud podmínky nesplní nebo marně uplyne lhůta, ve které se má odkup uskutečnit, případně se rozhodnou spoluvlastnický podíl nekoupit, jejich předkupní právo zaniká. „
Právník upozorňuje i na to, že pokud spoluvlastník podíl před odprodejem nebo darováním nenabídne ostatním spoluvlastníkům, smlouvu mohou úspěšně napadnout u soudu.
„Právní úkon, kterým k převodu došlo, s výjimkou převodu na blízkou osobu, tedy na děti, rodiče, manželku, sourozence a jiné spoluvlastníku blízké osoby, je neplatný . Jde však jen o relativní neplatnost, „pokračuje právník. „Oprávnění se musí dovolat jeho neplatnosti u soudu. Pokud soud jejich návrhu vyhoví, hledí se na úkon jakoby nevznikl. „
Pak mohou od nabyvatele podílu žádat, aby jim on nabídl podíl na prodej. „Nabyvateli vzniká právní povinnost nabídnout oprávněným spoluvlastníkem spoluvlastnický podíl k prodeji, přičemž tak musí učinit za podmínek, za kterých pozemek původně získal. Jinak, pokud to odmítne nebo na výzvu nereaguje, mohou se spoluvlastníci opět domáhat u soudu, aby nabyvatele projev vůle byl nahrazen soudním rozhodnutím, „dodává právník.
© AUTORSKÁ PRÁVA VYHRAZENA