Půjčky Praha

Půjčka je závazkový právní vztah , jehož předmětem je přenechání věci určené podle druhu (například peněz) věřitelem dlužníkovi , přičemž se dlužník zároveň zavazuje vrátit věc stejného druhu po uplynutí dohodnuté doby resp. na požádání. O půjčce se uzavírá smlouva o půjčce , kterou upravuje občanský zákoník v § 657 a 658. ^{[1] [2]}

Forma smlouvy

Text občanského zákoníku pro smlouvu o půjčce nepředepisuje žádnou konkrétní formu, z toho vyplývá, že smlouva nemusí být písemná a může být jen ústní. ^{[3] [4]}

Vlastnictví a nakládání s půjčenými věcí

Půjčená věc přechází do vlastnictví dlužníka. ^{[5] [6]}

S půjčenými věcí může dlužník volně nakládat příp. ji i spotřebovat. ^[2]

Co se půjčuje (tj. předmětem smlouvy o půjčce) a co je třeba vrátit

Předmětem půjčky je věc určena podle druhu (tj. nikoli věc určena individuálně, čili individuální rozlišitelná), například peníze , cukr, pšenice. Předmětem půjčky nemůže být např.. nemovitost , protože je to věc určena individuální. ^[2] Půjčování sportovního vybavení, DVD, aut a pod. není půjčka v právním smyslu, protože se v těchto případech půjčuje věc určena individuálně, protože je třeba vrátit přesně tutéž věc, kterou jste si půjčili (a ne jen stejnou věc). Přestože se různé podniky poskytující takové předměty označují jako „půjčovny“ a svou činnost označují jako „půjčování“, v právním smyslu jde o nájem (§ 663 občanského zákoníku), nikoli o půjčku. ^[4]

Nejčastějším předmětem půjčky jsou peníze, častým předmětem jsou i suroviny na vaření chybějící v daném okamžiku v domácnosti. ^[4]

Dlužník nevrací (nemusí vrátit) tutéž věc, kterou si půjčil, ale jen věc téhož druhu ve stejné jakosti a stejném množství, jako byla vypůjčena (tj. musí vrátit jen stejnou , ne tutéž , věc). Pokud by musel vrátit tutéž věc, nešlo by o půjčku, ale o tzv.. výpůjčku (§ 659 občanského zákoníku). Pokud by musel vrátit jinou konkrétní věc, nešlo by o půjčku, ale o smlouvu záměny (§ 611 občanského zákoníku). ^{[2] [7] [6]}

Pochopitelně je však při půjčce dovoleno vrátit namísto stejné věci věc lepší jakosti než měla původní věc – viz níže pod nadpisem Odplata.

Čas vzniku smlouvy

Smlouva o půjčce je reálná smlouva (není to tedy konsensuální smlouva ). To znamená, že smlouva vznikne až faktickým předáním půjčené věci. V případě peněz se za faktické odevzdání věci považuje i bezhotovostní převod peněz. ^{[5] [4]}

Odplata

Půjčka může být úhradě nebo bezúplatně. Při půjčce peněžité se (případná) smluvená úplata nazývá úroky . Při půjčce nepeněžité (tj. při půjčce věci jiné než peníze) se (případná) odplata nazývá úroky nebo půjčovny (případně nájemné, tento výraz se ale obvykle používá v souvislosti s nájemní smlouvou); místo úroků lze při půjčce nepeněžité dohodnout poskytnutí přiměřeného většího množství nebo věcí lepší jakosti, zpravidla téhož druhu (§ 658 občanského zákoníku). ^{[8] [2]}

Úroky je dlužník povinen platit pouze tehdy, pokud byly dohodnuty. Jejich výši Občanský zákoník neupravuje. ^[9]

Čas včetně vypůjčeného

Pokud se věřitel s dlužníkem dohodli na termínu, půjčenou věc třeba vrátit v dohodnutém termínu. Pokud se na termínu nedohodli, půjčenou věc třeba vrátit na požádání věřitele. Splatnost půjčky může být sjednána i formou splátek. ^{[1] [2] [4]}

Úroky z prodlení, nesplacení

Jestliže dlužník věc nevrátí v dohodnutém termínu, může od něj věřitel požadovat úroky z prodlení (§ 517 občanského zákoníku). Nesplacenou půjčku lze vymáhat žalobou u soudu. U soudu musí pak věřitel dokázat, že smlouva o půjčce byla uzavřena, a že věřitel věc dlužníkovi věc skutečně odevzdal (odevzdání se dokazuje např.. Předložením potvrzení o předání peněz). ^{[4] [10]}

Vztahy podobající se na půjčku

Půjčce velmi podobný je úvěr , který je upraven v § 497 Obchodního zákoníku. Úvěr se od půjčky odlišuje především následovně ^{[11] [9]} :

• předmětem úvěru mohou být pouze peníze
• úvěr je konsensuální (a nikoli reálná) smlouva, tj. úvěr vzniká uzavřením smlouvy, nikoli až předáním peněz
• smlouva o úvěru musí zavazovat dlužníka platit úrok (pokud se přesto podle smlouvy o úvěru nemá platit úrok, vztah musí být považován za půjčku, ne za úvěr)

Půjčce (smlouvě o půjčce) povrchně podobné, ale odlišné, vztahy jsou:

• výpůjčka ( smlouva o výpůjčce )
• nájem ( nájemní smlouva )
• smlouva Směnná
• smlouva o spotřebitelském úvěru (zákon č.. 129/2010 Sb)

Reference