Půjčky Praha

Pyrrhovo vítězství pravice

Sice v posledním období se aktuálně na blozích, zda diskusích řeší nadcházející předčasné volby, přece bych se jen vrátil k volbám v roce 2010. Jaký osud postihl jednotlivé strany od posledních voleb? Co způsobilo jejich „relativní“ vítězství? Co tyto strany čeká?

Směr-SD – Nejsilnější koaliční strana v čele s charismatickým vůdcem, řečníkem a premiérem Robertem Ficem získala jasné vítězství. Získala prvenství v téměř všech volebních obvodech, oproti posledním volbám zaznamenala i značný nárůst preferencí. Kampaň měl avšak Směr dost konfrontační, což mohlo škodit věci. Navzdory vysoké popularitě, kladné hodnocení vlády v letech 2006-2010, je třeba brát v úvahu i skandály a hospodářskou situaci. Rovněž vládnutí musíme objektivně rozdělit do období konjunktury 06-08 a na období největší hospodářské krize 08-10. Zmíněné skandály měli avšak nejvíce na svědomí koaliční partneři SNS a HZSD – nástěnkové tendr, prodej emisí, zda pozemky ve Slavkově. Navzdory výhře a vysokému volebnímu zisku postihl Směr dočasně osud HZDS, což znamená, že „neměl s kým“. Trpělivé a opoziční působení Směru od posledních voleb sklízí úspěch, v podobě růstu preferencí a obrovskému nárůstu koaličního potenciálu.

SDKÚ-DS – Lídr pravice chytili druhý dech jednoznačně nakoupeny osoby Ivety Radičové, která se jako prezidentská kandidátka stala „tmelem“ pravice. Fundovaná, moderní kampaň SDKÚ se snažila vytvořit profil hlavního ideového konkurenta vůči Směru. Tak jako každá opoziční strana, i SDKÚ se svezla na demagogii „řecké půjčky“. Zisk 15,42% byl pro lídra pravice relativně dostačující. Hlavní atributy volebního výsledku je lídrovství Ivety Radičové a vzdání se kandidatury Mikuláše Dzurindy, kvůli nekalému financování strany. Následně se podařilo slepit koalici, která byla velmi nesourodá, komplikovaná, prešpykovaná mnoha zájmy. SDKÚ-DS se ovšem podařila dosáhnout relativně silná pozice. Nejvíce straně škodil rodící se vnitřní konflikt mezi premiérkou a tandemem Dzurinda-Mikloš, což bylo nejvíce zřetelné při kauze pronájmu budovy daňového ředitelství. Postupně, s nabalování kauz a dohánění předvolebního euroalibizmu se rozdíly mezi „vedením“ prohlubovaly. Nakonec přišel pád vlády a největší „klín do srdce“ pro již bývalého lídra pravice – spis Gorila. Není pochyb o nekalé privatizaci státního majetku, o kupování poslanců během II.Dzurindovej vlády (tvrdí to a depeše Wikileaks) … celý spis je jako chybějící klíč k rozluštění působení špičky SDKÚ-DS v politice. Rozkol a odchod Radičové působí mimořádně a v konečném důsledku s definitivní platností destrukčně pro SDKÚ-DS. Absolutní propad preferencí, prázdné politické gesta a la Žitňanská, to jsou jen hry o voliče. Navenek relativní klid, vnitřní diskuse, avšak nenávratně směřuje SDKÚ-DS ke svému bývalému soupeři HZDS, které mu hřeje místě „na smetišti dějin“. Aktuální kampaň a slogany působí tragikomicky a je velmi otázce, zda pověstný „skrytý volič“ podrží SDKÚ-DS.

SAS-Politický jednotvárné typu SOP, zda ANO jednoznačně našel před volbami ohlas. Na Slovensku se pravidelně najde prostor v rozptylu 7-12% pro liberální stranu. Navíc SaS využila mimořádnou demagogii ohledně Řecka jako zbytek opozice, „neskutečné“ sliby pro spotřebitele marihuany, či pro gaye a lesby. Navíc ekonomické profilování strany přitáhlo jednoznačně pár hlasů od SDKÚ. K tomu se Richard Sulík uchýlil ik tahu s Igorem Matovičom, který se mu jednoznačně vymstil, ale o tom jindy. SaS sice dostala slušné rozdělení postů ve vládě, ale čekalo ji mnoho problémů. Bylo jasné, že liberální sliby při KDH nemohou projít, navíc konflikty s Igorem a jeho lidmi, zda kauzy typu Hayek, razili preference novotvaru dole. To už pomalu bilo vedení na poplach, obávaje se osudu SOP a ANO. Hlavně z tohoto důvodu, nemohli principiálně vycouvat a hlasovat za Eurovia, který vehementně kritizovali. Protože by vůči svým voličům byly zcela lhostejní. Dokonce povalili vlastní vládu, jen aby si uchránili jaký-takový záda před svou voličská základna. Navíc Richard Sulík se rád v Evropě prezentuje za „ekonomického spasitele“. Současně SaS vyhovuje, že nebyly v politice v dobách Gorily, snaží se aspirovat na lídra pravice, avšak budou pravděpodobně rádi, pokud dosáhnou 8-9%. Celé působení SaS vůči SDKÚ-KDH-MOST na mě působí dojmem snahy žáka porazit svého učitele.

Pokračování příště …..