Půjčky Praha

V šedé ekonomice si přivydělává pětatřicet procent Řeků. Firmy nabízejí černou práci hlavně ve stavebnictví, rodinné firmy pak v restauracích, kavárnách, barech a obchodech. Mnozí podnikatelé krizi vyloženě zneužívají, tvrdí vládní agentura.

Mladá dietoložka Reggina pracující v jedné z aténských poraden pro zdravou výživu oficiálně pobírá 700 eur čistého měsíčně. Dalších 160 eur její šéf vyplácí rovnou na dlaň. Jeho soukromá firma tak ušetří na daních a sociálních příspěvcích.

Šestadvacetiletá Reggina neměla na výběr, když jí sucho oznámili, že tak to prostě bude. Pokorně přikývla, protože jinak by přišla o práci.

„Z toho vyplývá, že budu mít menší nárok na důchod. Oficiální příjem je tak nízký, že vůbec nemohu žádat banku o půjčku. Toto není jen psychologická válka. Je to zneužívání lidí, „ cituje mladou odbornici agentura Bloomberg. Celé jméno odmítla říci, protože by ji úřady mohly za práci načerno pokutovat.

Reggina je ráda, že nepřišla o místo. Podle statistik je bez něj již více než 1,3 milionu Řeků a průměrná míra nezaměstnanosti dosahuje 26,8 procenta.

Vynalézavost firem nezná hranic

Skoro polovina Řeků v produktivním věku se podle personální agentury Adecco různým způsobem snaží najít práci v zahraničí. Více než třetina jich v posledním průzkumu uvedla, že prostě nemají šanci „naskočit“ na řecký trh práce. Mnozí Řekové se v zoufalé situaci snaží uchytit, kde se dá „načerno“

Podle vládní agentury Sepe dohlížející, jak firmy dodržují zákoník práce, si v současnosti v šedé ekonomice přivydělává pětatřicet procent lidí. Tento údaj vyplývá z poslední kontroly zahrnující 30 tisíc zaměstnanců. Mezi hříšníky bylo 60 procent Řeků a přibližně dvě pětiny přistěhovalců.

Firmy nabízejí černou práci hlavně ve stavebnictví, rodinné firmy pak v restauracích, kavárnách, barech a obchodech. Vládní agentura Sepe poukazuje na to, že mnozí podnikatelé současnou krizi vyloženě zneužívají. Snaží se ušetřit, kde se dá, včetně mezd az nich plynoucích odvodů.

„Práva zaměstnanců jsou v těžké krizi to první, co se obětuje, “ říká Michalis Kandarakis, ředitel agentury .

Řecké firmy, kterým často chybí hotovost, se všemožně snaží držet se nad vodou. Jsou nesmírně vynalézavé. Například deponují mzdu zaměstnance na jeho bankovní účet, ale několik dní po výplatě po něm požadují, aby část vrátil v hotovosti. Nebo vyplácí část mzdy v podobě poukázek na nákup v supermarketech.

„Mnoho firem, dokonce i těch, které dosahují zisk, krizi využívají k tomu, aby trhla něco navíc, “ stěžuje se podle agentury Bloomberg Nikos Kioutsoukis, šéf odborového svazu GSEE, sdružujícího zaměstnanců soukromého sektoru.

Evropská komise považuje rozmach stínové ekonomiky v Řecku (představující možná třetinu HDP) za palčivý problém ohrožující životaschopnost tamního sociálního systému. „Vyhlásili jsme válku neformálnímu sektoru. Krize nemůže poskytovat alibi pro ty, kteří porušují zákony, “ řekl agentuře Reuters ministr práce Jannis Vroutsis.

Jak neplatit daň za auto

Už šestý rok trvající hospodářský pokles (letos se čeká propad o 4,5 procenta) nutí šetřit nejen firmy, ale i domácnosti. Ty podle odhadu odborů od roku 2009 přišli v průměru skoro o 30% příjmů.

Před daňovými úřady po celé zemi se na sklonku roku tvořily dlouhé zástupy lidí předávajících tabulky s SPZ. Důvod je jednoduchý. Letos nechtějí platit daň z motorových vozidel. Podle ministerstva dopravy v Aténách SPZ během prosince odevzdalo 70 tisíc Řeků, asi o šestinu více než v předchozím měsíci. „Naše rodina se rozhodla, že se na určitou dobu vzdá požitku z jízdy autem. Ušetříme tak 265 eur,“ cituje server Spiegel Online jednu z žen čekajících v zástupu. Již v roce 2011 Řekové odhlásili přibližně čtvrt milionu aut.

Lidé opět začínají ukládat v bankách

Jedním z mála pozitivních záblesků je zpráva ECB, podle níž se v Řecku stabilizovaly bankovní vklady firem a domácností. V listopadu stouply třetí měsíc po sobě, a to o 408 milionů eur na celkových 161,4 miliardy eur. Ale je to stále zhruba o třetinu méně než koncem roku 2009, když krize v Řecku propukla.

Tamní banky jsou na přílivu vkladů životně závislé. Vzhledem ke špatnému stavu svých bilancí nemohou získat potřebné zdroje na mezinárodních trzích. Čtveřice největších řeckých ústavů podle centrální banky potřebuje doplnit kapitál celkem o 27,5 miliardy eur.

Kontextové odkazy ETARGET