Sedmdesát procent Řeků chce zůstat v eurozóně. Hlavní strany, které jediné podporují opatření, kterými se mohou vyhnout bankrotu, však budou mít problém sestavit vládu, říká řecký novinář z pravicového deníku Kathimerini Panagia GALIATSATOS.
O čem hlavně budou zítřejší volby?
Hlavní otázka je, zda Řekové přijmou nebo nepřijmou podmínky evropské pomoci.
Kde stojí jednotlivé strany?
Dvě hlavní strany, Nová demokracie a PASOK, za ně hlasovali v řeckém parlamentu. Tyto úsporné podmínky podpořili, aby mohli dostat půjčky, aby nezbankrotovala krajina. Téměř všechny ostatní strany jsou proti. Výjimkami jsou jen dvě malé liberální strany, nemyslím si však, že se obě dostanou do parlamentu, možná jedna. Demokratická levice není jasně proti, ale říká, že musíme vyjednat některé podmínky pomoci. Ostatní strany jsou jasně proti.
Čili otázka je nyní, zda strany, které podporují pomoc, budou mít dostatek hlasů?
Ano, mohou mít většinu, když získají celkem více než 37 procent podpory. Náš systém dává vítězi voleb 50 extra poslanců v parlamentu. Zbytek se rozdělí.
Dokáží to? Obě hlavní strany totiž ve volbách zřejmě získají historicky nejméně hlasů.
Je to zvláštní. V Řecku jsme do roku 2009 měli nejstabilnější politický systém v Evropě, u moci se střídaly dvě hlavní politické strany. Nejméně hlasů, které získal PASOK od roku 1981 bylo 38 procent. Nová demokracie měla historicky nejméně v roce 2009, kdy získala 33 procent. Z 5,5 milionu jejich voličů v minulých volbách od nich teď může odejít 2,5 milionu, což je ohromný počet. V neděli jsem měl rozhovor s poradcem premiéra, který mi řekl, že je v tom jistá historická ironie. V momentě, kdy se dvě naše hlavní politické strany chovají nejrozumnější v celé jejich historii, jejich voliči potrestají nejnižší podporou.
Proč se tolik Řeků otočilo proti těmto stranám?
Jednou z věcí je, že tu máme bankrot, země zbankrotovala.
Co tím myslíte, Řecko přece nezpůsobí úpadek?
Vnitřně je to pro mnoho lidí stejný pocit. Bez práce je milion lidí. Sedm set nebo osm set tisíc z nich přišlo o práci v posledních dvou letech. Důchody a mzdy ve veřejném sektoru se snížily o třicet procent. Většina lidí proto cítí, že Řecko již zbankrotovalo. Většina z nich si navíc myslí, zejména ti, kterých se krize dotkla výrazně, že nic horšího se jim už nemůže stát. Což není pravda. Druhou představou je, že toto všechno se stalo, neboť cizinci nám diktují podmínky. Je to velmi iracionální veřejná debata, která zde poslední dva roky probíhá.
Asi 70 procent Řeků chce zůstat v eurozóně, ale na druhé straně mnohem méně je podporuje strany, které jsou za úspornými opatřeními, které jako jediné jim to mohou zaručit. Není v tom Rozdíly?
Je to Rozdíly. Ale racionalita není to, co převládá ve veřejné debatě.
Ani PASOK či Nová demokracie, nemluví o dalších škrtech, ale naopak o snižování daní. Může splnit tyto sliby?
Nebudou to moci splnit. Nová Demokracie například slibuje, že opět zvýší penze a sníží daně [1] . Příští měsíc přitom bude muset vláda najít úspory za 11 miliard eur na další dva roky. To, o čem mluví, je velmi vzdálené realitě. Když obě strany vytvoří koalici, v tom lepším případě, budou muset v první řadě splnit podmínky půjčky.
Co se stane, pokud nezískají většinu strany? Dá se čekat bankrot?
Během krize jsme už byli tři či čtyři krát blízko k bankrotu. V květnu 2011, když naše eurokomisařka Marie Demanaki připustila možnost odchodu s eurozóny, a přidali se k tomu další podobné šumy, lidé zpanikařili a vybrali z bankomatů 1,5 miliardy eur. Centrální banka to však zvládla, když neustále zásobovala bankomaty hotovostí, aby to nevypadalo, že došly peníze. Podruhé jsme byli blízko bankrotu v listopadu 2011, kdy premiér Papandreu přišel s referendem. Tehdy lidé vytáhli šest miliard eur. Guvernér národní banky mi před měsícem řekl, že Řecko přišlo dvakrát tak blízko k bankrotu, že je nyní přesvědčen, že k němu nedojde.
Mohly by se tyto strany spojit is některou stranou, která je proti podmínkám mezinárodního společenství?
Pokud nebude dostatek hlasů, bude velký tlak, například na Demokratickou levici, která není tak silně proti. Strana se může rozdělit.
Jde o pětiprocentní stranu, co když ani s ní nebudou mít dostatek?
Papademos pak zůstane jako premiér další měsíc. Bude to už jen udržovací vláda, nebude moci dělat žádné rozhodnutí, protože se nebude moci opřít o hlasy v parlamentu. Volby se pak zopakují, pravděpodobně 17. června. Jediné, co můžeme jasně vyloučit, že by vládu vytvořili strany, kterou jsou proti úsporným opatřením, protože jsou mezi nimi například komunisté, i krajní pravice. Řecko nyní podniká mnoho reforem, které zlepšují zemi, například v úniku daní či pracovním právu. Ale pokud výsledky voleb dají větší sílu stranám, které chtějí odejít z Evropské unie, tento proces se zastaví.
Není to pro přijetí potřebných opatření pozdě?
Je to pozdě pro cokoliv, ale nemáte jinou možnost. Ale když i přijde k opakování voleb, jaký to má smysl? Výsledky mohou být stejné. Já však doufám, že strany, které podporují podmínky, abychom dostali půjčky, dosáhnou více než 50 procent mandátů, což by byl dobrý scénář. Všechno ostatní bude noční můrou.