Nebankovní společnost zahltila soudců žalobami. Šéfka Ústavního soudu mluví o šikaně.
BRATISLAVA. Tisíce exekučních řízení, k tomu zhruba 43 tisíc žalob o náhradu škody vůči státu na okresních a krajských soudech.
Tristovka dovolání u Nejvyššího soudu. Přes deset tisíc stížností u Ústavního soudu, kde ke konci února přibyl zhruba stejný počet doplnění.
Takový je přibližně odpočet soudních sporů nebankovní společnosti Pohotovost, která zavalila prací zřejmě každou soudní instanci v zemi.
zavalené soudy
Pohotovost
Co jí vytýkají
- exekutor je bývalým zaměstnancům firmy,
- nerespektuje rozhodnutí Ústavního soudu;
- pohledávky jí přiznává pochybný rozhodčí soud;
- ve velkém množství neuvedla roční procentní sazbu nákladů, čímž porušila práva spotřebitelů;
- vymáhá nepřijatelné sankce 0,25% denně, čili 91,25% ročně;
- vymáhá administrativní poplatek dvě třetiny;
- dealeři mají pokyn, aby se vyznačoval účel půjčky tak, aby nešlo o spotřebitelský úvěr;
Zdroj: Sdružení na ochranu finančních spotřebitele
„Ústavní soud vnímá takové hromadné podání a především jejich doplňování za šikanózne a hraničící se záměrem úmyslně paralyzovat především jeho rozhodovací činnost,“ veřejně říká šéfka soudu Ivette Macejková.
U soudu dělají dohodářů, zaměstnanci již agendu nestíhali evidovat.
Stížnosti na společnost slyšet i od soudců obecných soudů, kteří naznačují možný kolaps. Ten se týká zejména exekuční agendy.
Ministerstvo spravedlnosti o takové hrozivé situaci zatím oficiálně nemluví. Soudy podle mluvčí Jany Zlatohlávkovej vyřizují agendu průběžně v souladu s právními předpisy.
Na začátku kolotoče soudních sporů byly klienti, kteří nebyli schopni splácet půjčky od nebankovky. Na řadu přišli návrhy na exekuce. Soudy zavalily exekuční řízení a ty mnohé tyto návrhy stopli.
Ministerstvu spravedlnosti tak loni v dubnu začali chodit predžalobné výzvy. Pohotovost žádala odškodnění za nesprávný postup soudů, protiprávní rozhodnutí i průtahy.
Když s výzvami neuspěla, začala podávat žaloby na stát. Současně žádala, aby o nich nerozhodovali soudy, jejichž soudci prý pochybily.
Krajské soudy tímto návrhem nevyhověly, vylučují jen soudců, kteří zamietali exekuční řízení. A tak přišli stížnosti na Ústavní [1 ] soud.
V lednu ústavní soudci jednu ze stížností zamítli. Pohotovosti mimo jiné vytkli, že se nejdříve nevyžadovala svého práva dovoláním u Nejvyššího soudu.
Toto rozhodnutí podle mluvčí Anny Pančurovej vyvolalo deset tisíc doplnění stížností. Konkrétně neuvedla, čeho se týkají.
Jde o miliony
Neříká to ani Pohotovost, která se JSME nekomunikuje. Jeden z jednatelů Jaroslav Fuchs to zdůvodnil „předešlou problematickou komunikací a uvedením nepravdivých informací v článku“.
Na žalobách od státu chce Pohotovost získat minimálně 57 milionů eur. Veškeré nároky nejsou sečteny. Nemusí jít ani o koncové číslo, protože žaloby mohou ještě přibývat.
Hromadně přibyly žaloby u soudů ve stejném termínu, koncem září. Fuchs nevysvětluje, proč právě tehdy. Fakt je, že společnost ještě nemusela platit soudní poplatky, které ministerstvo u tohoto druhu žalob zavedlo od října.
Ministerstvo jakýkoli nárok společnosti odmítá.
„V jednotlivých soudních řízeních budeme vždy důsledně hájit zájmy státu a daňových poplatníků,“ slibuje mluvčí Jana Zlatohlávková.
Některé okresní soudy už žaloby společnosti i zamítli. Rozhodnutí nejsou zatím právoplatné.
Zatímco nezačnou konat i trestní orgány, stát si s nebankovky neporadí.
BRATISLAVA. „Pokud Pohotovost funguje navzdory tomu, co dělá na finančním trhu, stát jednoznačně selhal,“ říká Eliška Ščasná ze Sdružení na ochranu finančních spotřebitele.
Lidem radí jediné: nepůjčovat si. „Je to obrovské riziko a domníváme se, že jde o státem tolerovanou lichvu,“ dodává.
Soudce Peter Straka působil na ministerstvu spravedlnosti a zabýval se ochranou spotřebitele. Říká, že zákony jsou nastaveny dobře, no recidivě nepřiměřených smluvních podmínek často nezabrání.
Straka i ministerstvo spravedlnosti vidí nečinnost orgánů odpovědných za dodržování pravidel na finančním trhu.
„Žádný zákon nemůže zabránit případným nepoctivým úmyslem podniků poskytujících úvěry a půjčky spotřebitelům,“ tvrdí mluvčí ministerstva Jana Zlatohlávková.
Do budoucna chce posílit ochranu slabší smluvní strany novelou zákona o rozhodčím řízení i exekučního řádu.
„Pokud je pravda, že jsou úvěry poskytovány za cenu nad sto procent a poskytují se lidem v tísni, vnucuje se otázka, jak je to s aplikací trestného činu lichvy a trestných činů na ochranu spotřebitelů,“ naznačuje Straka další problém – nečinnost trestněprávních orgánů.
O jejich postoji napovídá výrok bývalého šéfa prokurátorů Dobroslava Trnky.
„Ti lidé si musí dávat pozor, nemohou leckdy, za ledajakých podmínek cokoli podepsat,“ řekl o klientech těchto společností.
Pokud jde o spotřebitele, jednat může Slovenská obchodní inspekce. Od roku 2006 [2] na Pohotovost přišlo padesát podnětů a udělali 26 kontrol. Osm pokut ji stálo téměř 58 tisíc eur.
Mnozí se však na ochranu spotřebitele spolehnout nemohou. Jako účel půjčky museli totiž označit podnikání. Tuto praktiku se už snažili soudy stopnout.
Přišli i na snahu Pohotovosti přesunout v případě neúspěšných exekucí pohledávky na jinou společnost. Ta pak začala klientům rozesílat zprávy, že jim hrozí dražba.
To, že nebankovky na ten majetek podle soudu nemá nárok, opomenula.
Do pochybných praktik se zapojili i advokáti. U smluv s pohotovostí museli klienti podepisovat zmocnění pro určeného advokáta. Ten mohl v případě dluhu jménem klienta podepsat notářský zápis či záložní smlouvu.
V roce 2009 advokátní komora jednoho z členů za to potrestala – dostal veřejné napomenutí. Advokát se bránil, že záložní smlouvu na byt klienta podepsal v jeho zájmu. Prý pak zlepšil platební disciplínu.
Zda takových případů řešila komora víc, neřekla.