„Vyzýváme Roberta Fica, aby nesouhlasil s finanční pomocí pro španělské banky a aby zástupce České republiky ve správní radě fondu hlasoval proti takové půjčce,“ prohlásil v úterý předseda strany Richard Sulík.
Představitelé SaS na tiskové konferenci zopakovali, že ať už dočasný, nebo trvalý eurové jsou špatné řešení a dovedly eurozónu k současným problémům. Richard Sulík zároveň prezentoval, což by Slovensko mělo v dané situaci dělat. „nevstoupit do trvalého eurovalu, nesouhlasit s platbami z dočasného eurovalu a začít výrazně šetřit,“ doporučil další postup Slovenska Sulík.
Podle předsedy SaS by měla mít slovenská vláda připraveny alternativní postupy pro další vývoj. „Je důležité, aby vláda měla plán B na několik možných pohotovostní, které mohou v následujících měsících nastat,“ prohlásil Sulík. Zároveň dodal, že případná přílišná medializace například plánů na vystoupení z eurozóny by byla škodlivá.
Lídr SaS zároveň připustil, že jeden z možných scénářů je i případné rozdělení eurozóny na dvě části. V takovém případě by Slovensku mohla způsobit problémy například rostoucí výška veřejného dluhu z důvodu poskytnutých záruk problémovým zemím eurozóny. „O podmínkách přijetí do nějakého lepšího spolku, řekněme do té severní eurozóny, bude určitě rozhodovat i celkový veřejný dluh Slovenska a ten se nám právě výrazně zhoršuje kvůli pomoci Řecku,“ upozornil Sulík.
Poslanec SaS Jozef Kollár poukázal v rámci pomoci španělským bankám na více podle jeho slov absurdnosti. Španělsko bylo podle něj například „požádány, aby požádalo o pomoc“. Příjemcem podpory podle Kollára nebude vláda, ale státní fond řízené restrukturalizace bank a troj až čtyřprocentní úrok z půjčky bankám se nebudou započítává do deficitu Španělska.
„Toto je opravdu něco, co je za hranicí zdravého rozumu,“ řekl Kollár s tím, že pokud by vstupovali tyto náklady i deficit země, Španělsko by neplnilo podmínky Paktu stability a růstu. Stejně Jozef Kollár kritizoval i to, že Španělsko by mělo dost výjimku z evropské fiskální smlouvy, která ještě není ani plně ratifikována.
Předseda SaS Richard Sulík zároveň upozorňuje, že Slovensko se má na pomoci španělským bankám podílet jako nejchudší země eurozóny. Dluh Španělska se přitom podle jeho slov zvýšil i kvůli budování bytů na dluh. Stejně lídr liberálů kritizuje například i vysoké odměny pro managementy bank ve Španělsku, které za loňský rok představovaly 70 mil.. eur.
Ministři financí eurozóny se v sobotu dohodli, že půjčí Španělsku do 100 miliard. eur, které země použije na pomoc svým problémovým bankám. Madrid uvedl, že blíže specifikuje požadovanou částku až po skončení nezávislého auditu svého bankovního sektoru. Jeho výsledek by měl být znám o více než týden.