Půjčky Praha

Největší slovinská banka dluží Chorvatům miliony eur. Slovinci nebudou hlasovat o Chorvatsku, dokud se spor nevyřeší.

LUBLAŇ, BRATISLAVA. Chorvati stále nemají stoprocentní, že příští červenec se stanou členy Evropské unie. Blokováním hrozí jejich soused, který to už jednou udělal – Slovinsko.

Slovinská vláda pohrozila, že v parlamentu neratifikuje rozšíření Unie o Chorvatsko. Řekl to tento týden ministr zahraničí Karl ERJAVEC.

Vstup musí schválit všechny členské země, Slovensko tak již učinilo. Důvodem má být jednadvacet let starý spor o slovinskou banku, která dluží Chorvatům miliony eur.

Fakta

Spor o banku

• Lublaňský banka byla jednou z největších v Jugoslávii.
• Po rozpadu Jugoslávie nevyplatila Chorvatům ani Bosňáků jejich úspory.
• Lidé její následovnice NLB banku, jejíž většinu vlastní stát, žalují o vrácení peněz.
• Slovinci chtějí, aby chorvatská vláda nepodporovala žaloby, jinak je nepustí do Unie.

Přišli o peníze

Lublaňský banka byla v 80. letech jednou z největších v tehdejší Jugoslávii. Své pobočky rozšířila i do Chorvatska a Bosny. Jugoslávci si v ní mohli otevřít účty v zahraniční měně, což využili statisíce lidí.

Problém nastal během rozpadu Jugoslávie na počátku 90. let. „Byla vysoká inflace ^[1] , lidé utíkali do bank vybrat své úspory. Lublaňský banka odmítla vydat peníze a zavřela své pobočky v Chorvatsku a Bosně, „vysvětluje pro SME chorvatský profesor politologie Nenad Zakušek z Centra evropských studií.

Lublaňský banka krátce na to vyhlásila bankrot a vznikla Nová lublaňský banka, která převzala její majetek i pohledávky. V současnosti je to největší banka v zemi a většinu vlastní stát.

V Chorvatsku tak přišlo o své úspory 130 tisíc lidí, celkově jim banka dluží 172 milionů eur. Mnozí se za dvacet let snažili vysoudil peníze zpět, většinou neúspěšně.

Jak píší chorvatské média, když Chorvatsko vstoupí do Unie, budou rozsudky právně závazné. Banka bude muset platit a že její většina patří státu, pocítí to i slovinské veřejné finance.

Slovinské banky jsou navíc ve velmi špatném stavu. V červnu musela vláda nalít do NLB banky 382 milionů eur, dvakrát tolik, než dluží chorvatským občanům.

Podmínka ratifikace

V roce 2010 se po letech sporů obě země dohodly – Slovinci nebudou blokovat přijetí Chorvatska do Unie, chorvatská vláda přestane podporovat žaloby a spor vyřeší mezinárodně zprostředkované rozhovory.

V těch se velký pokrok nedosáhl. Nyní se také zdá, že chorvatská vláda neplní dohodu. Slovinci říkají o urovnání sporu jako o podmínce ratifikace.

„Pokud chorvatské ministerstvo financí stáhne pravomoci prokurátorovi (který žaluje banku), ratifikace se může začít i zítra,“ řekl v úterý ministr zahraničí Karl ERJAVEC.

Chorvati naopak říkají, že toto téma by se měla řešit zvlášť a neměla by zastavit vstup země.

Ministři zahraničí se v úterý alespoň dohodli, že sestaví tým, který by měl urovnat spor. Evropská komise nechává vyřešení tohoto problému na obě země.

Už blokovali

Slovinci už v minulosti blokovali přístupový proces Chorvatska, když se s nimi nemohly shodnout na hranicích.

„Země bývalé Jugoslávie mají daleko k tomu, aby urovnali všechny své staré spory,“ řekl politolog Zakušek.

Tentokrát by za tím mohly být i domácí problémy. Zejména ve Slovinsku, o kterém se mluví jako o další zemi, která dostane půjčku z eurovalu.

„Stalo se u nás zvykem mít spor každé léto nebo před volbami ve Slovinsku nebo Chorvatsku,“ řekl blog Financial Times ^[2] chorvatský politolog Davor Gjenero.