Španělé ve velkém nesplácejí úvěry a tamní banky mohou mít brzy velké problémy. 60482090
Ze začátku týdne měli drahé kovy namířeno směrem dolů. Ne výrazně, ale dolů. Stříbro ztratilo 60 centů a zlato 15 USD. Středa nebyla výjimka a drahé kovy znovu oslabovaly. Zlato se mírně dotklo hranice 1355 USD, pak však posílilo. Stříbro se však dostalo pod 23 USD. Ve čtvrtek však oba drahé kovy posílily a znovu nabrali dech, aby se dostaly na hranice 1375 USD pro zlato a nad 23 USD pro stříbro. Páteční obchodování překvapilo a ceny výrazným způsobem stouply. Zlatu se však nepodařilo nakonec uzavřít nad 1400 USD; stříbro skončilo nad 24 USD.
Cena zlata nakonec uzavřela na úrovni 1397,8 USD, což bylo o 20,60 USD více než minulý týden. Cena stříbra uzavřela na 24,08 USD, a stoupla oproti minulému týdnu o 0,83 USD. Poměr ceny zlata a stříbra je na úrovni 58,05 (tj. za gram zlata byste si koupili 58,05 gramu stříbra; minulý týden to bylo 59,23). To znamená, že tento týden si stříbro oproti zlatu opět polepšilo. HUI index (index nejdůležitějších zlatých těžebních společností) ukončil na úrovni 272,64 a ve srovnání s minulým týdnem stoupl o slabých 1,5 USD. XAU index (index zlatých a stříbrných těžebních společností) uzavřel na úrovni 111,39 a stejně stoupl o 2,12. Krátké koncentrované pozice velkých bank (sázka na pokles ceny) na COMEX se minulý týden znovu zvýšily na stříbře i na zlatě.
Nedá se říci, že by ceny drahých kovů nereagovali na zprávy z FEDu. Očekávání trhu dva dny před zveřejněním tzv.. „Minutes“, resp. záznamu z jednání monetární komise FEDu, byly nastaveny na to, že se investoři konečně dozvědí plány FEDu ohledně měsíčního nákupů dluhopisů. Avšak kromě klasických poznámek o tom, že FED musí důsledně pozorovat, co se na trhu děje a jak se vyvíjí ekonomika, jsme se podle mého názoru nedozvěděli znovu nic. Konkrétně se komise shodla na tom, že ukončit program nákupu by bylo předčasné a za jeho snížení byl jediný člen. Přitom se několik z členů vyjádřilo, že je třeba být trpělivý a několik dalších, že by se o něco možná mohlo ubrat v nákupech v blízké budoucnosti. Co z toho vyplývá si můžete akorát tak jen domýšlet. Zlato i stříbro po zveřejnění záznamu kleslo, ale následně opět kovy posílily. Za držením cen bylo možné vidět stále výrazný poptávka po fyzickém kovu z Asie. V pátek reagovaly drahé kovy na negativní zprávy z trhu nemovitostí v USA.
Stále máme negativní GOFO (goldforwad rate) úrokovou míru na 1 – 2 a 3 měsíční úrovni. Už 35 pracovních dnů. Tento týden byla negativní i 6 měsíční GOFO míra. Jinými slovy stres na fyzickém londýnském trhu je stále evidentní. Důvodem je velmi pravděpodobně významný poptávka po fyzickém kovu z Asie.
Vypadá to, že jsme se pomalu odlepily ode dna. Vyšší ceny zlata dokonce začínají předpovědět i velké banky, jako je JP Morgan a Bank of America, což je pro drahé kovy dobrý signál. Cena zlata zároveň překonala 100 denní cenový klouzavý průměr, což může na trh přilákat dalších nákupčích a psychologicky tak podpořit růst ceny. Ceny se tedy zatím drží, avšak stále třeba být opatrný vůči výraznému optimismu při stříbře, které je dnes primárně průmyslovým kovem, náchylným na negativní zprávy vůči vývoji globální ekonomiky. Na straně druhé je dnes poptávka po šedém kovu stále silný, jak ze strany průmyslu, tak i ze strany investorů, což podporuje růst ceny. Uvidíme tedy, co se bude dít v nejbližším období.
Přehled cen drahých kovů za ostatní období:
Zdroj: upner.com, kitco.com
Nejšílenější portfolio, jaké kdy bylo
Nejšílenější portfolio, tedy alespoň podle CNBC, nemá nikdo jiný než Ron Paul. Milovník zlata, zlatého standardu. To mnoha nepřekvapí. Ron Paul má však umístěných až 64% svých investic v těžebních společnostech zaměřených na těžbu zlata a stříbra, 21% v nemovitostech a 15% drží v hotovosti. Zajímavostí také je, že 1% svého portfolia mě vsazené na krach akciového trhu. A co na to samotný Ron Paul je na videu:
Jak vidno diverzifikace Ronovi nic moc neříká. Ale kdoví. Možná se bude smát na konci dne právě on.
Indie je ve zlaté komunitě stále na radaru. Tento týden se nejdříve objevily zprávy spojené s přepadem indické rupie a úvahami o tom, že by centrální banka Indie mohla intervenovat ve prospěch své měny prostřednictvím swapu zlata, které koupila od MMF v roce 2009 (cca. 200 tun), za americké dolary. Zpráva však byla následně popřena představiteli vlády. O tom, že situace v Indii je s dodávkami zlata stále kritická svědčí i marže nad tržní cenu, které se pohybují kolem 40 USD za unci. Zároveň se v zemi objevují stále podivnější nápady. Jeden z nich byl představen v podobě kampaně s názvem „Kampaň na šetření ve zlatě,“ která je zaměřena na to, aby chrámy, jednotlivci a instituce dali zlato do bank, získali by za to úrok, a zlato by mohlo být půjčené výrobcem šperků. Předpokládá se, že v rukou Indů, je celkově 11% veškerého vytěženého zlata v historii lidstva (18-19 000 tun). Kampaň však není první v pořadí. Podobná zde byla už v roce 2009. Její výsledek? Žádný. Indové kupují zlato z kulturních, sentimentálních a proti inflačních důvodů. Dovoz žlutého kovu do země by zároveň měl znovu nastartovat poté, co centrální banka vysvětlila zmatek ohledně nových pravidel dovozu, primárně tzv.. pravidla 80/20 (80% doveze, 20% musíš vyvézt). Banky v zemi, které jsou hlavním dovozcem zlata, předpokládají, že po výkladu pravidel, se dovoz obnoví. Co to však bude nadále dělat s platební bilancí země se teprve uvidí. Asi nic pozitivního a tak můžeme očekávat další restrikce spojené s tímto trhem.
Velká Británie vyvezla do Švýcarska v prvním pololetí 2013 až 798 tun zlata oproti 83 tunám ve stejném období v roce 2012. O co se jedná? S vysokou pravděpodobností to byly 400 uncový zlaté cihly (londýnský standard), které šly do švýcarských rafinérií, kde se přetavili na 1 kg cihly, které byly ocajchované asijskými znaky a následně vyvezeny do Asie (nejdříve Číny).
Čína zároveň kupuje nové doly, jak se říká o sto dvě stě. Jen letošní nákup důlních projektů ze strany čínských společností dosáhl hodnotu 2,24 mld.. USD, oproti loňskému nákupu v hodnotě 1,96 mld.. USD. Čínské společnosti se spoléhají na výrazný poptávka po kovu v jejich zemi, který dosáhl již 4 tuny denně. Na straně druhé velcí hráči jako je Barrick Gold se plánují některých důlních projektů vzdát. Barrick např.. prodává 12 z 27-mi dolů, v nichž jsou náklady těžby zlata vyšší než 1000 USD za unci. Podobně uvažuje společnost Newmont Mining, která plánuje prodat 4 projekty.
Hlavní inflační artikl v Indii? Cibule
Kyperské banky reálně zkrachovaly. Řešení, které přijala EU v tomto případě způsobilo, že tyto banky se alespoň na papíře dostaly pod nadvládu ruských oligarchů. Ti totiž získali „výměnou“ za svůj znárodněný kapitál, podíly v tamních bankách a staly se tak jejich vlastníky. Nicméně mrzet to může jen nacionalistů. Vlastnit totiž banku v hlubokých ztrátách, je jako mít rakovinu.
O tom, že Řecko bude potřebovat další záchranný balíček, čvirikala předminulý týden jen Budesbanka. Tento týden to připustil německý ministr financí, který hovořil o tom, že bez dalšího odpisu dluhu se Řecko nepozdvihne. Zároveň to připustil šéf euro ministrů Dijsselbloem a na toto téma vajatal i Oli Rehn, eurokomisař pro ekonomiku. Vše však prý záleží na tom, zda Řecko dosáhne primární přebytek státního rozpočtu (přebytek pokud nepočítáme obsluhu dluhu). Podle MMF se má jednat o další pomoc ve výši přibližně od 9 do 10 miliard. euro (zatím), které bude země potřebovat do konce roku 2015. Řecku už dostalo 240 mld.. euro, což je přibližně 1,3 násobek jeho ročního ekonomického výkonu. Jak jsme si už zvykli, po roce 2015 má být vše v pořádku. Země se má totiž dostat ze 4,6% poklesu HDP na růst ve výši 3%. Ještě, že tak.
Španělské problémy určitě nekončí. Na jedné straně jsou to padající ceny nemovitostí, které jsou financovány tamním bankovním sektorem. Na straně druhé zaznamenalo Španělsko nejvyšší nárůst nesplácení úvěrů od roku 1992 a nejvyšší vůbec, od kdy se tato data sbírají. Kdo nesplácí? Podle údajů tamní centrální banky jsou to hlavně domácnosti a malé firmy. Velikost nesplácených úvěrů dosáhla 11,6%. Už to tak bude, že tamní banky požádají o chvíli o další pomoc. A pomalu se můžeme připravovat na to, že konečně budeme vědět, jak má fungovat program OMT ze strany ECB, který je dodnes jen verbální intervencí. Aby nebylo toho málo, údajně existuje pár dobrých důvodů, proč by španělští statistici mohli soutěžit s těmi čínskými. Podle deníku El důvěrná, je pravděpodobné, že současná úroveň HDP v zemi by mohla být o 21% nižší. Důvody? Podobné jako v Číně. Nesedí některé údaje s údaji o HDP. Např. nesedí pokles spotřeby cementu ve stavebním sektoru, který do roku 2008 velmi dobře koreloval s vývojem HDP, vyšší nezaměstnanost, samotný pokles příjmů ve státní kase, zda pokles ziskovosti podniků v zemi, které jsou podle národních statistik na rekordních úrovních. To však nesedí s počtem bankrotů, a finančních problémů, které většina podniků v zemi má.
Proč Indové holdují zlatu? Jednou z příčin může být i to, že poslední data ukazují velmi výraznou inflaci cen potravin. Ta dosáhla v červenci až 46% (na roční bázi). Favoritem je cibule, jejíž ceny se zvýšily oproti minulému roku o 144%. Čína měla v roce 2001 kolem 1,15 milionu vysokoškoláků. Nyní je toto číslo 6 násobně vyšší av zemi se objevují první náznaky toho, že si nový absolventi nevědí najít místo. Zatímco v roce 2008 to bylo 9% z nich, minulý rok se až 17,5% z nich nevědělo uplatnit na trhu práce.
Agentura Moody ‚zvažuje, že sníží ratingy šesti největším bankám v USA. Důvodem je, že vláda USA začíná zvažovat, že změní legislativu, která by měla zabránit tomu, aby se znovu zachraňovali banky ze zdrojů daňových poplatníků. Docela zajímavé uvažování. Jinými slovy, pokud by dané banky nehlídala záchranná ruka vlády, už dávno by byly méně důvěryhodnými finančními institucemi. Asi si ještě pamatujete na zachráněny entity amerického trhu nemovitostí – agentury Fannie Mae a Freddie Mac. Ty za ostatní období vykazovaly nemalé zisky, což jim umožnilo vyplatit vládě USA docela vysoké dividendy ve výši 132 mld. .. Říkáte si hurá? Ne tak rychle. Poslední finanční zpráva z Federal Housing Finance Agency, hovoří o tom, že tyto agentury jaksi „zapomněli“ implementovat nové účtové pravidla vlády (z dubna 2012). Ty říkali, že do ztrát se již započítávají více než 180 denní nesplácené půjčky.
Agenturám to umožnilo vyplatit dividendy vládě a pomoci snížit federální deficit. Jak vidno, nejen soukromý sektor fičí na kreativním účetnictví.