Zlaté časy nebankovních subjektů na Slovensku se mohou skončit. Nebankovní často zneužívají to, že lidé jsou ve finanční tísni a půjčují jim někdy za krajně nevýhodných podmínek. Stát dosud jen částečně řešil stav, kdy statisíce lidí rychlé úvěry přeplatili nebo při vynechání pár splátek přišli o dům či byt, kterými ručili. Po novém plánuje ministerstvo spravedlnosti stanovit maximální výši úroků, čímž by se lichvářské praktiky měli skončit.
Ilustrační foto.
Autor: Shutterstock
V případě, že nebankovní bude trvat na nepřiměřených smluvních podmínkách, Slovenská obchodní inspekce jí bude moci odebrat licenci. Doposud nebankovní hrozily pokuty v rozmezí od 70 tisíc do 140 tisíc eur. „Plánujeme změnu zákona o ochraně spotřebitele, s cílem rozšířit a zpřesnit možnost orgánu dozoru navrhnout odebrání živnostenského oprávnění,“ potvrdil mluvčí ministerstva hospodářství Stanislav Jurikovič.
Třetí změnou je, že nebankovní nebudou moci exekuci majetek na základě verdiktu rozhodčího soudu, který jedná rychle, ale nejde do detailů. Nebankovní subjekty budou muset čekat na rozhodnutí řádného soudu, který se při nepřiměřených smlouvách častěji staví na stranu lidí.
V současnosti úvěry od nebankovní přispívají k tomu, že exekuce trápí průměrně každého pátého Slováka. Nebankovní sílí zejména v době krize a růstu nezaměstnanosti, čehož důkazem je výrazný nárůst peněz investovaných nebankovní do reklamy. Závazky lidí vůči nebankovní jen za loňský rok podle údajů NBS vzrostly téměř o 66 milionů eur, téměř na 2,4 miliardy eur.
Některé nebankovní nabízejí rychlou hotovost až při úrocích v rozsahu statisíců procent, i když spotřeb.úvěr mohou lidé získat i za méně než deset procent. Banka si však na rozdíl od nebankovní více ověřuje, zda je klient schopen úvěr splácet.
Ministerstvo spravedlnosti potvrdilo, že v rámci novely občanského zákoníku plánuje představit mechanismus, na základě kterého určí maximální úrok, nad který již nebudou moci Nebankovní subjekty půjčovat lidem peníze. Důležité však budou detaily. Stát totiž zatím hovoří o úrokovém stropě, ale nemluví o maximální výšce ročních procentních nákladů. Tedy ukazatele, ve kterém jsou spolu s úrokem započítány i všechny ostatní poplatky za vedení úvěru. „Při spotřebitelských úvěrů se v právní úpravě upustilo od stanovení maximální výše roční procentní sazby nákladů (RPSN), neboť tento ukazatel je pro průměrného spotřebitele poměrně komplikovaný,“ tvrdí mluvčí ministerstva spravedlnosti Jana Zlatohlávková.
„Namísto toho je snaha stanovit jasnou hranici přiměřenosti úroků požadovaných věřiteli při spotřebitelských úvěrech, protože úroky jsou pro spotřebitele v praxi zažitým ukazatelem výhodnosti poskytnutí toho kterého úvěru,“ pokračovala Zlatohlávková. V extrémním případě si tak nebankovní snížení úroků vynahradí zvýšením různých poplatků za poskytnutí spotřebitelského úvěru. Je tak otázkou, zda stát nakonec reálně zvýší ochranu lidí, kteří pro nízké vzdělání podepisují vysoce úročí smlouvy a následně v exekucích přicházejí o majetek.
„Připravované změny jsou zatím ve stádiu diskuse s tím, že první řešení na zvýšení ochrany spotřebitele budou představeny v průběhu tohoto roku,“ ujistila Zlatohlávková. Ministerstvo spravedlnosti tak připravuje novely zákonů o rozhodčím řízení, exekučním řádu a občanského zákoníku. Na Západě stanovení maximálního úroku při spotřebitelských úvěrech pomohlo k odchodu nepoctivých nebankoviek snažících se pomocí drahé půjčky dostat se k majetku dlužníka.
Jenže na Slovensku dosud nebyla navzdory mnohým porušováním zákona na rozdíl od Česka žádnému nebankovního subjektu odebrána licence a vše se řešilo jen pokutami. To by se mohlo změnit, pokud resort hospodářství prosadí možnost odebrání živnostenského oprávnění.
Horkým problémem je i rozhodování rozhodčích soudů. Ty sledují pouze formální plnění smlouvy, tedy zda dlužník splácí včas dohodnutou sumu, a vůbec se nezajímají o to, zda je smlouva napsána v souladu se zákonem. Zde by mělo podle ministerstva spravedlnosti pomoci oddělení spotřebitelské a rozhodčí arbitráže.
Sdružení zastupující lidi ve sporu s nebankovní po změnách volají už delší dobu. Situace má totiž podobné znaky, jaké způsobil pád nebankovních subjektů před jedenácti lety. Zatímco před lety až 300 tisíc lidí přišlo často o celoživotní úspory při vkladech, nyní doplácejí ztrátou majetku zase u úvěrů. Podobně jako v minulosti i nyní stát lidi před nebankovní jen varoval, ale reálné výrazné zásahy do jejich podnikání neuskutečnil.
© AUTORSKÁ PRÁVA VYHRAZENA