Nikdo nechtěl věřit že do pondělí nezbankrotoval. Zavolal jsem proto sedmnácti kamarádem, hodili jsme řeč, a já jsem nízko-úročenou půjčku vytáhl z vysoce-zadluženého kolektivu. Hop-čip-čiririp-olé! Bez podmínek, chápeš?
Pokud by chtěl španělský financminister nějakou odlehčenou formou vysvětlit, co se to vlastně víkendu událo, mohl by se inspirovat jednou slovenský reklamou. „Nikdo nechtěl věřit, že do pondělí nezbankrotoval. Zavolal jsem proto sedmnácti kamarádem, hodili jsme řeč, a já jsem nízko-úročenou půjčku vytáhl z vysoce-zadluženého kolektivu. Hop-čip-čiririp-olé! Bez podmínek, chápeš? „
Dalo by se io mnohém jiném bohapusté legraci strouhat. Například zda je ministr Ing. Peter „ tabulka [1] „Kazimír pouze totální Mimoň, který (jako zřejmě jediný v celé EU) ještě v pátek na víkend nepředpověděl žádné mimořádné události, nebo zda byl vývoj i jemu jasný a on pouze s bohorovnosťou sobě vlastní čekal, že pondělí už nikdy nenastane a nikdo se ho proto nebude ptát, jak dokázal víkendu rozfofrovať cca miliardu našich peněz. Nebo zda třeba hledat pravdu někde uprostřed. Protože dvouhodinový pokec sedmnácti ministrů, jehož výsledkem je sto (nebo dvě stě nebo bohviekoľkovlastne) miliard poslaných někomu, kdo je v takovém svrabu, že nikdo alespoň zčásti příčetný nevěří, že by to mohl někdy i vrátit, toto celé „poskytnuté“ z peněz které nikdo z těchto sedmnácti nemá a bude si je muset sám půjčit … to se v dnešních časech nedá označit za nic mimořádného. Což by znamenalo, že pan ministr se vlastně až tak moc nemýlil.
Jen abychom chápali o jakých číslech se zde bavíme: náš podíl je (a to se ještě nezačalo přihazovat) miliarda eur, což je například o 100 milionů více, než na celý tento rok dostalo naše ministerstvo obrany . V překladu: pokud / až ty prachy budeme muset do Madridu / na účty věřitelů opravdu poslat, můžeme rovnou rozpustit a poslat domů celou Slovenská armádu, protože v kasárnách si nebudeme moci dovolit ani svítit a odklízet sníh [3] , ne to ještě provozovat nějakou smysluplnou aktivitu. (Poznámka pro ty, co tvrdí že armádu i tak nepotřebujeme: armáda může v dohledné době zcela sejít a pokud i, zbývá ještě těch sto mega a jestiť u nás i pár jiných institucí, kam jdou státní peníze. Například takové ministerstvo zdravotnictví, ministerstvo školství …)
Jistě, nejde o přímou platbu. Pouze o záruky. Zatím. Akorát paměť našeptává, že ani do Řecka jsme oficiálně neposílali výpalné (návaly lovu neboť zbankrotuje a Země se přestane otáčet), ale půjčku [4] . O jejíž tehdy někteří vysoce postavení psychopati dokonce s kamennou tváří přesvědčovali veřejnost, že na ní ještě i vyděláme. A pak Řecko lusklo prsty a polovina jeho dluhů zmizela, který výkon (bez současného ofiko prohlášení státního bankrotu!) By dozajista ocenil i David Copperfield.
Mimochodem – už jsem to jednou napsal jinde, [5] ale opakování matka moudrosti: Španělské banky jsou insolventní neboť bez rozmyslu rozdávali úvěry skoro jako kdyby už nastal komunismus (podle jedné z definic tento vypukne až bude v každé bance samoobsluha). Nyní potřebují peníze na rekapitalizaci. Tyto dostanou od zemí které je nemají a musí si je půjčit. Půjčí si je od … bank. Buď něčemu zásadně nerozumím, nebo se přes víkend něco zásadního změnilo v zákoně o zachování hmoty, zejména ta pasáž že hmota nemůže vzniknout z ničeho [6] . Protože i peníze jsou – alespoň podle mých laických znalostí – forma hmoty.
K úvahám inspirují i podmínky, za kterých jednotlivé země čerpají ze záchranného fondu:
Řecko prachy dostalo za (velmi jemně řečeno) zničujících podmínek, de facto měnících bývalou suverénní republiku Řecko na nesvéprávný protektorát Socialistického svazu evropských postdemokratických republik, známého také jako EU. Neboť pokud bude ruku na rozpočtu držet Trojka [7] , Řekové si mohou organizovat volby byť každý týden dokud se ve vládní funkci nevystřídají komplet všichni včetně starců a nemluvňat – rozdíl nebude pouhým okem pozorovatelný.
Podmínky za které dostalo půjčku Irsko jsou, říkejme si co chceme, minimálně o třídu měkčí.
Podmínky za kterých bude čerpat prachy Španělsko jsou, velmi stručně řečeno, kompletně žádné. Stačilo vzít do ruky telefon. Měsíc poté, co volající do celého světa křičel, zřejmě za účelem zvýšení své důvěryhodnosti, že vše je v pořádku, žádný úvěr ani záchranu netřeba [8] , to jen antieurópske živly a ćinnosti šťastných zítřků tvrdí opak.
Taková křivka naznačuje, že pokud (až) bude potřebovat „půjčit“ (ha-ha-ha) další účastník této vzrušující pyramidové hry, například takové Francie, bude se zřejmě za úspěch považovat už to, když to ostatním sponzorům aspoň dodatečně oznámí. Například formou lístku s odkazem, uchovávaného na dně vyrabováním kasy …
Mimochodem – Němci mají do patnáctého pokolení na krku dědičný hřích mj. za to, že jejich prapředci (většinou dávno pod zemí) poslali do Prahy říšského protektora. Za to, že i MY se podílíme na poslání TŘÍ protektorů do Řecka … no nic. Pocit studu se v dnešní době zjevně až tak nenosí. To víte, krize.
Ale na tom celém se dají najít i pozitivní prvky. Takový průměrný Řecký volič si dnes ráno přečetl noviny, zjistil za jakých podmínek dostali peníze Španělé, porovná je s těmi které dostalo Řecko a zcela jistě se zamyslí. A o týden bude dozajista hlasovat proevropský [9] , neboť vždyť příklady přitahují a není nad názornou ukázku o rovnosti a ještě větší rovnosti jednotlivých členů EU.
Jaké následky to bude mít na další existenci eurozóny, zejména na počet jejích účastníků, o tom má asi i pánbůh od svých analytiků celou paletu kompletně rozdílných názorů.
Já osobně si myslím, že pro nastartování posledního kola směrem k definitivnímu konci eurozóny se takto víkendu a po telefonu opravdu nedalo vymyslet nic efektivněji.
Starší článek autora Developer Marian K.
References
- ^ tabulka (www.youtube.com)
- ^ vážná (www.youtube.com)
- ^ odklízet sníh (www.sme.sk)
- ^ půjčku (richardsulik.blog.sme.sk)
- ^ napsal jinde, (novorolnik.blog.sme.sk)
- ^ hmota nemůže vzniknout z ničeho (www.mises.cz)
- ^ Trojka (www.topky.sk)
- ^ žádný úvěr ani záchranu netřeba (banky.sk)
- ^ proevropský (www.humno.sk)